Drtič předražených customů
vydáno 9. 4. 2012, text Ondřej Hrůza, foto David M. Bodlák
V západní Evropě už dobře dva roky dokážou na soutěžích motocyklových customů drtit americké dvouválce technicky zajímavěji i vtipněji pojaté stroje postavené na základě mnohem levnějších agregátů. U nás a ve východní Evropě se to zatím moc nedařilo, avšak na letošní pražské Bohemian Custom Bike americkou konkurenci doslova převálcoval relativně nízkorozpočtový japonský čtyřválec.
Jméno Paľo Faragula zná zřejmě každý, kdo se u nás nebo na Slovensku zajímá o motocyklové stavby a přestavby. Když se s Palem bavíte, hned vám kolem jeho osoby vyskáče spousta otazníků. Podle mapy bydlí na Slovensku, avšak na slovenských výstavách ho nikdy nepotkáte. Když začne mluvit, není to čistá čeština, ale ani slovenština. On sám o sobě tvrdí, že není ani jedno, ani druhé, že je prostě „Záhorák zo Záhoria“. No, postavu na to má.
Méně je více
Paľo už před lety založil firmu XXL-LM. XXL asi netřeba vysvětlovat, ale zjišťoval jsem, co znamená LM. „Od chvíle, kdy jsem se začal zabývat stavbami motorek, jsem zastáncem pravidla, že méně je ne někdy, ale prakticky vždycky více. Což je v překladu do angličtiny Less is More. Prostě čím méně toho člověk na motorku navěsí, tím lépe. Hlavní slovo má mít především technika a funkční části, až na druhém místě jsou designové kapoty a všechny další věci, které nejsou potřeba k jízdě. Krása je v jednoduchosti a dokonalých detailech,“ tvrdí Paľo a své pravdy se drží, takže jeho stroje snadno poznáte.
Do evropské síně slávy se Paľo dostal díky různým zajímavým variacím na téma Sportster. Už to bylo jasnou známkou punku, respektive faktu, že ho vždycky bavily stroje spíše nízkorozpočtového charakteru. Tentokrát šlo však od začátku do konce o záměr. Ukázat lidem, že pokud vložíte do hry zajímavé tvary, pár nápadů spojíte s hromádkou atraktivních a přitom dostupných komponentů a celé to zabalíte do zajímavého a neokoukaného laku, tak nepotřebujete dvaapůllitrový motor, otevřený primár a převodovku s kickstartem – to celé bratru za 250 000 Kč – abyste dokázali na soutěži dokonale převálcovat drahou konkurenci. Proto se také Paľova nová motorka jmenuje Scrapper, což znamená drtič, ale třeba také bojovník. Drtič konkurence…
A že je vám název Scrapper povědomý? Ano, pod tímto názvem se u nás před pár lety objevila úplně jiná motorka z produkce EZC (Erik Zeman Cycles). Paľo ji moc dobře zná, avšak přiznal, že do chvíle, než jsem mu to prozradil, vůbec netušil, že se ta velká „potetovaná“ věc jmenuje také Scrapper.
Legenda zvaná Bol d´Or
Za vznik tohoto čistého a zajímavého stroje nevděčí svět pouze Paľovi, ale hlavně jistému Mirkovi, Švýcarovi žijícímu v ČR, kterému se hrozně líbila Paľova stavba s názvem Devatenáct. Mirek je spokojeným majitelem několika Harleyů a po Paľovi chtěl postavit stroj ve stylu Devatenáctky, ale dohodli se na tom, že už by to neměl být Harley. A právě tahle myšlenka přesvědčila Paľa, aby se rozhoupal a začal zase vymýšlet.
Základním stavebním kamenem nového projektu se po několika měsících bádání stal majestátný čtyřválcový motor Honda CB 900F Bol d´Or z roku 1980. „Dlouho jsem vybíral, jaký motor zvolit, ale je fakt, že ten Bol d´Or byl pro mě vždycky legendou a vybudoval jsem si k němu vztah. Je to sice Honda, tedy typicky japonský motor, ale na druhou stranu je udělaný totálně nejaponsky. Krásně postaru. Na bloku hodně masa, všechno jednoduché, přístupné. Tohle byl základ, který mě fakt bavil,“ vzpomíná stavitel. „A taky mě bavilo, že jsme celou motorku s motorem takřka po GO a německými papíry koupili za 650 Eur, tedy za necelých 17 000 Kč! “
Když Paľo přitáhl motor do dílny a narval ho do rámové stolice, doslova se zhrozil. „Už jsem tam měl různé kousky, ale nikdy nic takhle obludně velkého! Bylo mi jasné, že tahle motorka bude muset být pouze o dvou základních detailech – o motoru a o rámu. Vše ostatní s tím musí jenom hrát. A začal jsem spekulovat nad tím, jak postavit rám, aby byl motor ze všech stran co nejvíce vidět. Postupně jsem postavil dva rámy, ale ty jsem nakonec oba vyhodil. Až o tom třetím jsem sám mohl prohlásit, že je to teprve ono.“
Dědečkův odkaz (z králíkárny)
Motorka dostávala jasné tvary a Paľo začal s mixováním komponentů. Oba otcové projektu totiž chtěli, aby byla stavba co možná nejvíce nízkorozpočtová. Proto je přední vidlice upravená z H-D WL 750 (válečného veteránu), kola jsou mixem Sportsteru a bůhvíčeho všeho, kladka napínáku řetězu je z kolečka ze skateboardu.
Všechno, co šlo, na téhle motorce Paľo vyrobil. Řídítka, platformu přepákování a stupaček, zadní blatník, výfuky, umístění zadní brzdy, samozřejmě celý rám… Ani nádrž nezůstala bez zásahu. Teď už by v ní asi nikdo nehledal Fat Boye, ze kterého původně pochází. Je důkladně seřezaná a zúžená. No a abych nezapomněl na to nejdůležitější. Sedlo! Ano, je z bicyklu, ale nepochází z žádné burzy či skládky, k tomuhle sedlu má Paľo opravdu osobní vztah. Našel ho totiž úplně náhodou uvnitř králíkárny, kterou zdědil po dědovi.
Scrapper se objevil poprvé na soutěžní výstavě Bohemian Custom Bike 2012 a hned z toho bylo 2. místo v královské kategorii Freestyle Class. Po výstavě a potom, co si Scrappera všichni důkladně nafotili, ho Paľo odvezl k mistrovi Pepé Kolínkovi. Prostě se mu za těch pár dnů úplně přestala líbit nádrž, takže naše plechařská legenda dostala volné pole působnosti. Nová nádrž je prý děsně maličkatá a tvoří ji dva prapodivné půlměsíce.
Pokud vám Scrapper z nějakého důvodu utekl, nezoufejte. Můžete se na něj přijet podívat na finále projektu V4 v rámci akce Euro Bike Fest na Mušově. Kdo ví, třeba bude i na prodej…