Casino v Cascais

Jakub Kornfeil z celé té hektiky vyšel nejen se ctí, ale i s druhým nejlepším výsledkem v letošní sezóně.

S tím, co se dělo v boxech, na startovním roštu, na závodní trati a i jejím okolí, vše prošpikováno emocemi a hodně dramatickým závodem, který se jel až na konci dnešního programu portugalské Grand Prix, by si rozhodně nezadalo ani nejbližší kasíno v Cascais, kde se hodně často hraje o pořádně velké peníze. Samotný závod byl odstartovaný jako suchý, neboť ač je to neuvěřitelné, tak po dvou doslova profučených a „prochcaných“ dnech se počasí pro dnešek velmi výrazně umoudřilo. Nicméně zápletce jsme se v případě zastaveného závodu pro déšť a možný i až nezvykle velký počet pádů v první sekci okruhu nakonec stejně nevyhnuli.

Jakub Kornfeil: „Ranní warm up nebyl nic moc, protože jsem jel na mokru s mokrými pneu a s nastavením na sucho. Po dva dny pršelo a i přesto, že jsme neměli úplně dobré nastavení na sucho, přál jsem si, aby se i náš závod jel za sucha. Ve své podstatě jsme použili nastavení z Malajsie, protože podle dat bylo tak nějak podobné profilu trati v Estorilu. Závod musel být pro diváky zcela určitě zajímavý, pro nás byl však hodně hektický. Měl jsem myslím do první části dobrý start a jezdil jsem s velkým odstupem před ostatními soupeři a se ztrátou asi šest vteřin na Angličana Webba přede mnou na desátém místě. Pak ovšem závod zastavili kvůli dešti a zřejmě i kvůli nezvykle mnoho pádům. Restart následoval velmi záhy a z desátého místa se mi znova podařilo dobře odstartovat, předjel jsem Webba, ale na konci okruhu mne doslova „přelítnul“. Bylo neuvěřitelné, jak mu jela motorka a rozhodně se ho nedalo udržet. Druhá část závodu byla zkrácena na devět kol, a když jsme byli zhruba v jeho polovině, tak mi z boxové zdi signalizovali, že se na mne dotahuje Ital Grotzkyj. Nechtěl jsem dopustit, aby se mi přilepil na záda a já přišel o další místo a tím i body, tak jsem zkusil zrychlit a ono to šlo. Pravda je, že jsem možná byl po těch čtyřech pádech tady asi trošku „zabržděný“, i proto přišla rychlá kola z mé strany až v úplném závěru závodu. Dneska totiž „vyhrál“ ten, kdo se udržel za řídítky. Já navíc potřeboval body do tabulky a jsem za ně popravdě moc rád. Myslím, že to byl i zasloužený výsledek za celý víkend, protože to bylo opravdu moc náročné, nejen pro mne, ale i mechaniky.“