Test: Yamaha FZ6 Fazer S2
Z ARCHIVU ČMN 2007:
Šampion všedního dne
Kdysi se pod označením "motorka pro každý den" skrýval nějaký nemastný neslaný naháč, s motorem po pradědovi a designem atraktivity záchodového prkénka. Dneska to znamená "atraktivní nahatý nebo polokapotovaný malý obratný diblík s motorem ze supersporta, který se prodává jako čerstvé rohlíky". U Yamahy tuto funkci zastávají modely FZ6 a FZ6 Fazer, které navíc do letošní sezony vtrhly hned ve čtyřech verzích. My jsme se podívali na zoubek tomu NEJ, polokapotovanému Fazeru v silnější verzi S2.
vydáno 12. 3. 2018, vyšlo v ČMN 23/2007, text Jan Rameš, foto Jakub Nič
Stává se to už pravidlem i v těchto kruzích, tedy mezi sportovními roadstery, že se inovuje v pravidelných a čím dál kratších intervalech, jako u supersportů. Motorku, která vám dělá tak veliké procento prodejů, nesmíte nechat zestárnout, nesmí se okoukat. To vám pak zákazníci utečou ke konkurenci. Yamaha je si toho vědoma, a tak se letos do Fazera pěkně pustila. Nekonala se žádná revoluce, spíše jen drobnější evoluce. Ovšem detail dělá celek, a tak se Japonci soustředili převážně na drobnosti, které ve finále dávají motorce ten správný říz.
Změny vidíte i cítíte
Když k motorce přicházíte, říkáte si: "Ale jo, je to Fazer, ale, hmm, takovej jinej..." Působí tak nějak lepším, hodnotnějším dojmem. Ony ty změny totiž nejsou vidět na první pohled, je to spíš jen takový pocit...
Kdybyste vzali nový a starý model vedle sebe, viděli byste to hned. Přední kapota má mnohem ostřejší tvary a nejde tak nízko, pod ní je ještě ostřejší blatníček, komplet podvozek je v černé barvě, kyvka je krásně profilovaná, stupačky spolujezdce jsou přišroubované a mají hezké držáky, no a pak sedlo - kombinace hladkého a zdrsněného povrchu působí oproti tomu starému dírkovanému hodně luxusně. Už z Fazera prostě nemáte pocit, že je to rozpočtová motorka. Pravda, ten starý ještě je v nabídce, jako slabší 78koňová verze - ovšem také o 35 tisíc levnější...
Jízdní pozice, běžně sportovně cestovní, je prakticky totožná s předchozím modelem. Zůstala hodně úzká řídítka, která dostala hezčí horní překrytí uchycení, a tradičně yamahácky široké gripy - drobné postavy první věc ocení, druhou nikoli, stejně jako až na konci zabírající nenastavitelnou páčku spojky a pořád trochu těžší plyn - i když oproti předchozímu modelu jde podstatně lehčeji. A upřímně řečeno jsem nebyl úplně nadšený ani z toho nového sedla. Povrch je sice příjemnější, navíc vzhledem k lehce pozměněnému tvarování by i prckové měli při nezměněné výšce sedla snáze dosáhnout na zem, ale díky jiné výplni mi přišlo sedlo měkčí a po delší cestě mě zadek bolel víc než z toho staršího tvrdšího.
Naopak jednoznačným přínosem je přístrojovka převzatá z většího brášky FZ1. Je pěkně tvarovaná, výborně čitelná a k dokonalosti jí chybí snad jen ukazatel zařazeného kvaltu. Také v zrcátkách je pěkně vidět, i když s přibývající rychlostí a otáčkami se obraz rozostří.
Brzdy adekvátní
Po podvozkové stránce je Fazer prakticky shodný s předchozí generací, měla by tady být akorát hliníková kyvka a přední vidlice s jiným povrchem trubek. Každopádně výsledek je hodně povedený, ona totiž lehčí kyvka znamená také menší neodpružené hmoty, a tedy lepší ovladatelnost, plus u té přední vidlice mám dojem, že je taková trochu vláčnější, jemnější. Pravda, při zkoušce krizového brzdění se mi zdálo, že jsem ji stlačil na doraz, ale také ty vibrace mohla způsobovat kapota... Rozumně zvolený rozvor i cestovnější úhel hlavy řízení znamenají stabilitu, nízká hmotnost naopak dobrou ovladatelnost. Není to nervózní supersport, ale také žádný mastodont. Prostě na žádném druhu silnice nemáte pocit, že by tam Fazer vysloveně nepatřil.
Jednou z nejvýznamnějších novinek u S2 jsou již zmíněné brzdy. Plovoucí dvoupístky na starém modelu byly vždycky terčem kritiky (ne že by úplně nebrzdily, ale potřebovaly tvrdší ruku a vypadaly nic moc), takže se Yamaha pochlapila a na novinku namontovala čtyřpístkové třmeny, navíc moderně z jednoho kusu. Kdo od nich očekává supersportařské výkony, bude asi trochu zklamán, jsou plně adekvátní použití na sportovně cestovní motorce, ale nic víc. Brzdí sice lépe než u předchozího modelu, ale také potřebují nejdříve trochu ohřát a citlivostí se moderním "radiálkám" prostě nevyrovnají.
Jede, že to ani necítíte
Po motorické stránce je Fazer ukázkovým příkladem, jak by měla vypadat cestovně sportovní motorka. Jeho čtyřválec původem ze starší R6 je naladěn tak, že vlastně ani nevíte, že jedete (ani zvuk neslyšíte). Emotivní nula, ale o to víc bodů za kultivovaný projev.
Pro letošek (rok 2007 - pozn. red.) byl motormanagement ještě přeladěn (částečně kvůli Euru 3, částečně na jiný průběh) a malý čtyřválec naprosto bezproblémově funguje i na šestku od nějakých dvou tisíc. Na výjezdu z města ze své oblíbené šedesátky (něco přes 3000 otáček, převod je klasický šestkovský, na 7000 jedete 135 km/h) prostě jen přidáte plyn a motorka krásně měkce zrychlí. Drobný propad je cítit kolem obligátních pěti tisíc, kolem deseti je motor nejvitálnější, naopak přes 13 už se mu vůbec nechce (červené od 14), takže i když jsem na dálnici vytáčel rychlosti a zkoušel maximálku, vždycky jsem řadil dlouho před omezovačem. Mimochodem ta maximálka byla 225 km/h, samozřejmě při zalehnutí. Při vzpřímené pozici musíte kromě nižší rychlosti počítat i s tím, že vám kapotka bude házet poměrně výrazné poryvy větru na hrudník, což bylo pro mou rachitickou postavičku nečekané zjištění, kapotované motorky mě zpravidla zahalí takřka celou.
Výrazným projevem motoru je i na šestistovku nečekaná schopnost brzdit jenom zavřením plynu, což mi moc nevyhovovalo. Ve spolupráci s těžším ovládání plynové rukojeti bylo trochu problematičtější chytit jemně nástup výkonu při přechodu zavřeno/otevřeno a také řazení bylo dosti tvrdé.
Yamaha udělala s novým Fazerem S2 určitě krok kupředu. Ze schopné motorky se stala motorka ještě o trochu schopnější, navíc s nádechem luxusnějšího zpracování a citem pro detail. Je praktická (centrální stojan, polokapota, překvapivě i pod sedlo se něco málo vejde) a v téhle modré barvě a s černým rámem je i pěkná. Je to prostě takový šampion všedního dne.
Yamaha FZ6 Fazer S2
motor čtyřdobý, kapalinou chlazený řadový čtyřválec, DOHC/4
objem 600 cm3
vrtání x zdvih 65,5 x 44,5 mm
výkon 72 kW (98 k)/12 000 ot./min.
točivý moment 63,1 Nm/10 000 ot./min.
kompresní poměr 12,2:1
plnění motoru vstřikování
startér elektrický
převodovka šestistupňová
brzdy vpředu 2 kotouče průměr 298 mm, čtyřpístkové třmeny
vzadu kotouč průměr 245 mm, jednopístkový třmen
rozvor 1440 mm
výška sedla 795 mm
hmotnost 186 kg (suchá)
nádrž 19,4 l
cena 209 900 Kč (v roce 2007)
Článek vyšel v tištěných ČMN 23/2007