Americké fiasko

Bohužel v Americe se mašina vůbec nechytla, a přestože měla dobře našlápnuto, byla po třech letech stažena. Přitom měla dvouválec do V, kardan, vpředu kotouč a celkově byla konstruována jako středně velký „bezúdržbový“ cesťák.

VX800 dvakrát jinak

V Americe se mašina prodávala jen v letech 1990 až 1993, byla označena jako VS51A a lišila se oproti všem ostatním verzím přesazením ojničních čepů na klikovce po 45 stupních. Motor měl úplně jiné časování a zapalování, jel hodně odspodu a měl kratší převod (víceméně jen trošku upravený motor z Intruderu). Americký trh si totiž žádal mnohem nižší maximálku, ale rychlejší akceleraci, také zvuk byl jiný, podobnější kadenci výfuků H-D.

Evropské a japonské verze se lišily klikovkou s ojničními čepy přesunutými o 75°, jmenovaly se VS51B a vyráběly se od roku 1993 do 1997. Japonské verze měly navíc kratší rám.

Motor jako takový patřil Intruderu 750, bylo mu zvětšeno vrtání o 3?mm a aby nekulhalo sycení, dostal místo 34mm karburace 36mm. V těch je kámen úrazu jak u Intruderů, tak právě u VX. Oba karburátory jsou odlišné a aby motorka fungovala dobře, musí se bezpodmínečně kvalitně seřídit, což u starších vykvedlaných karburátorů není nic jednoduchého. Buď pak hapruje volnoběh, nebo mašina hrozně žere.

Zlověstné ťukání

Na to, že má motor pouhých 60 koní a je to poctivý kus železa, nepatří k nejtrvanlivějším. Má zásadní problémy s vodítky a automatickými napínáky rozvodových řetízků a vydíráním ložisek klikového hřídele. Napínáčky rozvodů jsou sice automatické, nicméně když se mechanizmus stářím vyběhá, přestává fungovat – kvůli vůli pružina napínák netlačí proti řetězu, ale šikmo ke straně. Řetízky jsou pak volné a rachotí.

Nejvíc stížností se ale lepí na klikovku. Její ložiska nejsou dostatečně dimenzována a hodně motorů Intruderů i VX již doslova zaklepalo. Pokud motor ťuká, je to skoro zaručeně klikovka. I když podle ucha slyšíte cinkání a tepání od vrchu motoru, tam je skoro vždy vše v pořádku. Chycená klikovka není slyšet odspodu, zvuk se nese skrz válce a těžko se tak rozpoznává.

Motor je velmi háklivý na olej, na malou hladinu a na přetažení lhůt výměny. Pokud motor jen bouchá, dá se ještě zachránit – klika musí ven, přechromovat, přebrousit, atd., ale je to za peníze a navíc nemáte záruku, jak dlouho to nadále vydrží. Záleží, jak moc šikovného servismana seženete, brousit klikovku rozhodně není sranda. Pokud klepání nevěnujete pozornost, dříve nebo později se motor rafne, v lepším případě vám ojnice nevyletí úplně ven. A logicky – opravovat motor z nových dílů je nesmysl, to by nikdo nezaplatil.

Sport fakt ne

Během výroby se měnily jen drobnosti – palivový kohout, přední brzdový třmen a upravovalo se výfukové potrubí. Kvůli zpřísňování emisí se pak také snižoval výkon, resp. motor zůstal nezměněn, ale k ucpaným výfukům musela být jinak nastavena karburace.

Díky dlouhému rozvoru je motorka stabilní při rovné jízdě, do horských klikatic moc není. Výborná je na úplně běžné normální ježdění, na sport raději zapomeňte – na to nemá ani motor, ani brzdy, ani kostru. Mašina je vláčná, příjemná, ale chováním nemoderní.

Když dnes přijdete do servisu, nikdo moc neví, o jaký stroj se jedná, majitelé se o ně většinou starají sami, do odborné dílny nepáchnou, což je dost možná další kámen úrazu. Stroj se tváří jako mírumilovný, pohodový a servisně nenáročný, ale praxe je taková, že při koupi vůbec nemusíte mít štěstí a i když má mašina jen šedesát koní, může vám připravit opravárenské peklo.

Koupit, nebo ne?

Cestovní naháček, suzučí ekvivalent Hondy Revere 650, je i po letech mimo výrobní program dle mého názoru krásná motorka, kterou když někdo bude chtít, bude ji prostě mít, vypiplá si ji a bude si jí hledět. Z hlediska jetiny si určitě dobře zkontrolujte motor, vezměte si s sebou motoráře suzukáře, který motory Intruder 750/800 zná. Modelů VX800 nejezdí zase tak moc, přestože majitelů v Česku není úplně málo, nejeden stroj má, měl nebo bude mít s motorem problémy. I když bylo VX původně myšleno jako bezúdržbový pohodový stroj, dnes by jej měli vyhledávat spíše milovníci a kluci, co si ho umějí dát do kupy.

Suzuki VX800

Objem 805 cm³

Výkon 61 k@6800

Točivý moment 72 Nm@5800

Výška sedla 79,5 mm

Hmotnost 213 kg (bez náplní)

Nádrž 19 l

Motor: čtyřdobý, kapalinou chlazený dvouválec do V45°, OHC/4, vrtání × zdvih 83 × 74,4 mm, elektrický startér, kompresní poměr 10:1, karburátory Mikuni BDS36SS a BS36SS, pětistupňová převodovka, sekundární převod kardanem

Podvozek: trubkový ocelový rám, vpředu nenastavitelná teleskopická vidlice, vzadu kyvná vidlice s nastavitelným předpětím bočních teleskopických jednotek, brzdy vpředu kotouč průměr 310 mm, dvoupístkový třmen, vzadu kotouč průměr 250 mm, dvoupístkový třmen, pneu vpředu 110/80-18, vzadu 150/70-17, rozvor 1555 mm