KTM X-Bow na okruhu
vydáno 6. 4. 2009, text Honzis
KTM udělala loni první auto. Placaté a hodně agresivní. Je to jen lakýrka, nebo skutečná zbraň hodná pověsti značky?
X-Bow: motorka na čtyřech kolech
Poslední březnový pátek se v Mostě uspořádala společnost Race Tool, dealer motocyklů KTM a výhradní prodejce automobilů KTM X-Bow v ČR, testování těchto vozidel na okruhu v Mostě. Byli jsme zjistit, jestli je to jen pouhé auto, nebo jestli to má ducha KTM.
Jako by Ferrari udělalo motorku
Značka KTM svůj první automobil X-Bow (čte se „krosbou“) představila na ženevském autosalonu v březnu 2007 jako prototyp a díky mnoha pozitivním reakcím se již v srpnu 2008 první zákazníci dočkali svých vozidel. Do konce roku jich stačili ve zbrusu novém závodě v rakouském Grazu (4000 m2, 60 zaměstnanců) vyrobit 350, letos to má být 600. Kapacita je ale rovná tisícovka, takže až krize povolí…
Takhle to zní jako strašně jednoduchý a nudný přepis základních fakt, ale uvědomme si, že mluvíme o firmě, která za více než 50 let své existence neznala nic jiného než motocykly! Je to stejná situace, jako kdyby teď značky Ferrari, Porsche nebo Aston Martin udělaly superbike a vtrhly s ním mezi všechny ty Fireblady a deset-devadesát-osmičky. Navíc X-Bow se mezi konkurencí pěkně rychle zabydlel, v březnu 2008 prošel crash-testy FIA a celý rok závodil v GT4 European Cupu v kategorii Super Light proti Lotusům a Donkervoortům, ovšem v poli se setkával i s vozidly jako Aston Martin Vantage GT4, BMW Z4 M, Ford Mustang nebo Nissan 350Z. Prvním závodem byla v dubnu Tourist Trophy v Silverstonu, kde hned X-Bow vyhrál svou kategorii a dostal se do Top 5 celkově, o měsíc později už byl na bedně v celkovém hodnocení, v říjnu získal pole-position mezi všemi gété-čtyřkami a na konci roku ve své kategorii zabral první tři místa!
Malá formule
X-Bow vznikl ve spolupráci s renomovanou italskou „formulářskou“ firmou Dallara a tedy nepřekvapí, že má techniku podobnou té formulové: karbonový monokok vážící pouhých 90 kilo má vnitřní crashbox (jako ochrana slouží i velký tlumič výfuku vzadu, ten plní funkci deformační zóny), šasi je tvořeno třemi částmi (předek a střed chycené k monokoku, zadek k zadnímu hliníkovému rámu držícímu motor), všechna kola jsou nezávisle zavěšena a v těch vyladěnějších verzích umožňují nastavení jak odpružení (horizontálně umístěné jednotky WP), tak geometrie, motor je vzadu před zadní poháněnou nápravou, nikde nenajdete žádný srabácký posilovač, chladiče jsou po stranách na bocích vedle kokpitu…
Celé auto je uděláno na maximální přítlak, čím jedete rychleji, tím více se „přicucává“ k povrchu. KTM udává, že při stovce vás dolů tlačí padesátikilové závaží, při dvoustovce už dvousetkilogramové! Kvůli tomu nedosahuje X-Bow žádné závratné maximálky (i když 220 km/h se zadkem pár čísel nad zemí…), ale tohle bylo dobře promyšlené rozhodnutí, obětovat top speed v zájmu přilnavosti. Takové rychlosti, jakou X-Bow umí v zatáčkách, jen tak něco nedosáhne.
Jako pohonná jednotka byl zvolen dvoulitrový oturbený benzínový čtyřválec TFSI od Audi, který používá třeba i Octavia RS. Tenhle úsporný moderní agregát byl zvolen pro svou lehkou stavbu a disponuje sofistikovanou technikou, jako je vysokotlaké přímé vstřikování paliva nebo plynulé časování sání. Maximální výkon 240 koní je na 800 kilo lehké dvoumístné autíčko ažaž, ale největší devizou je plochý krouťák 310 Nm od dvou do pěti a půl tisíce – to je prostě kouzlo turbomotoru. Tyhle motory jsou oblíbené u ladičů a není prý problém z nich dostat až 360 koní, nicméně to už je na X-Bow prý opravdu příliš.
Jako formule
Jízdní dojmy jsou lehce šílené. Doporučujeme mít žaludek před jízdou v pořádku, jestli se vám dělá špatně na Matějské, tak do X-Bow ani nelezte. Čtyři kola jsou prostě čtyři kola, tomuhle v zatáčkách na motorce těžko stačíte. Kde normálně tvrdě brzdíte a podřazujete na dvojku, tam v X-Bow jen polechtáte brzdy a vrhnete se dovnitř na čtyřku. Mimochodem brzdy, na ty musíte opravdu zhurta, protože postrádají posilovač. Ten ostatně nenajdete ani na řízení, takže pocit z malé formule je autentický. Ovšem ve formulích moc smyků nevidíte, zatímco tady jste v jednom permanentním šmejru. Pořád točíte volantem doprava doleva, ovšem musíte rychle, protože hranice mezi „drží“ a „letí“ je hodně úzká.
Motor překvapuje svou vychovaností, tyhle moderní turbo-benzíny postrádají typickou díru mezi „nádechem a výdechem“. Jede to hodně, ale není to splašené. Na cílovce v Mostě dvě stě není nic moc, ale tady se ladilo na přítlak a rychlost v zatáčkách. A tam je to šupa. Prostě tahle placka nejenže dobře vypadá, ale i skvěle drandí. Takže jo, je to KTM!
Více jízdních dojmů se dočtete v ČMN číslo 14, které vycházejí ve čtvrtek 9. dubna.