Záměna brzdových třmenů

MOŽNOST 1 – počítat

Stejně jako motor a zadní kolo mají mezi sebou díky převodovce určitý převodový poměr, má i hydraulický systém brzd svůj převodový poměr. Převod mezi sebou tvoří pístek brzdové páčky a pístky ve třmenech. Zásadní je poměr ploch pístku tlačného v brzdovém válci (na páčce) a součet ploch pístků ve třmenech, který páčka ovládá (např. dvoukotouč). Pístek určitou plochou tlačí na kapalinu a ta působí ve třmenech na čela pístků, ty pak na brzdové destičky. Pokud vezmete hydrauliku s páčkou z motorky, kde je jen jeden dvoupístek, nebude vám na čtyřpístku fungovat. Páčka bude hrozně měkká (jako zavzdušněná), ale bude mít neskutečný výkon, jelikož bude velký převodový poměr mezi maličkým pístkem nahoře a +/- dvojnásobnou plochou pístků dole.

Samozřejmě ještě záleží, jak velké pístky brzdový třmen má a také přes jaký převod – resp. jakou pákou a tlakem páčka na pístek v brzdovém válci působí. Pokud vezmete obráceně hydrauliku ze čtyřpístové mechaniky a nasadíte na ni dvoupíst, bude páčka extrémně tvrdá a nevyvine dostatečný tlak v soustavě. Hydraulický převod bude příliš malý, motorka ani se sebevětším kotoučem nebude brzdit skoro vůbec. Samozřejmě ještě záleží, jak velké pístky má třmen, to, že vyměníte dvoupíst za lepší, větší, moderní, např. radiální dvoupíst vůbec neznamená, že bude brzdit lépe. Teoreticky větší pístky nového třmenu budou se stejnou původní páčkou menšího dvoupístu výkonnější, za předpokladu měkčí páčky, ale problematické dávkovatelnosti brzdy. Ovšem pokud si komponenty lidově řečeno nesednou, zjistíte, že bez kompletní hydrauliky se neobejdete.

Záleží i na páčce

Navíc – další věc k řešení: páčky jsou různé dlouhé a vzdálenosti čepu páčky od pístku jsou samozřejmě také rozdílné. Ty samozřejmě určují, jak velký tlak vaše ruka na pístek vyvine. Takže převodů je na celé brzdové soustavě k řešení několik. Stejně tak to platí i pro brzdu zadní, kde díky noze a zpravidla větší páce, na které tlačíte, působí mnohem větší síly.

Smysl otáčení

Pokud montujete jen jeden třmen, dávejte pozor na smysl otáčení. Teoreticky můžete dát „nový“ levý třmen z bourané motorky na pravou stranu vaší motorky nebo obráceně. Ovšem v první řadě vám nebudou souhlasit odvzdušňovací šroubky (nebude nahoře, ale dole), takže budete odvzdušňovat trošku zdlouhavěji, a zásadnější problém je pak u některých třmenů menší plocha náběhového pístku. Určitě se podívejte na některé starší brzdové třmeny. Náběžný pístek (tam, kde kotouč zajíždí do třmenu) je menší a druhý pístek větší. Dělá/lo se to kvůli souměrnému sjíždění destiček a jemnějšímu dávkování. Menší pístek netlačí tolik a destičky nemají tendenci se vzpříčit a zakousnout do koutouče. Pokud tento třmen ale nasadíte v opačném smyslu otáčení (na druhou stranu vidlice), bude fungovat špatně. Jeho přednosti budou naopak zápory. Větší píst bude na náběžné straně a brzda bude dost kousat, špatně sjíždět desky atd.

Velikosti kotoučů

Dalším problémem k zamyšlení nad výsledným brzdným účinkem jsou velikosti kotoučů – resp. kotouče, ze kterého nový třmen (popř. třmeny) pochází a kotouče na motorce vaší, na které nová soustava přijde namontovat. Vztah mezi velikostí (průměrem) kotouče a tlakem, kterým je třmen při brzdění schopen svírat kotouč, se dá opět vlastně považovat za převod. Třmen brzdí na určité páce – poloměru kotouče. Pokud vzdálenost zvětšíte, třmen se stejnou silou na pístkách (a samozřejmě určitým třením destičky) dokáže udržet mnohem větší točivý moment kola – tedy lépe brzdit. „Logické, když nemůžete matku povolit, vezmete si delší klíč.“ Pokud to ale přeženete, bude brzda špatně dávkovatelná, kousavá a na mokru na ni raději ani nesáhnete, což je špatně.

Ptát se a pátrat

Pokud máte starší motorku s menšími kotouči, např. * 260 mm a nasadíte na ni velké třmeny původně z kotoučů * 298 mm, nedá se výsledek přesně zaručit. Záleží, jak celou hydrauliku sladíte – jaký převod bude mezi páčkou a pístkem válce, mezi pístkem válce a pístky ve třmenech a nakonec jak se to celé zachová s odlišným průměrem kotoučů, jiným průměrem předního kola atd. Nejlepší by bylo nahradit i původní kotouče, aby zůstala zachována celá brzdová soustava. Jinak osobně doporučuji buď vyhledat bakalářské práce na téma brzdové soustavy (na netu jich je plno) a podle vzorců nepodobných alberto-einsteinovským brzdy vypočítat, nebo jít do již u někoho ozkoušené varianty. Čili pátrat na webu po fórech - stavbách, přestavbách atd. Pokud brzdy pořídíte, určitě chtějte komplet celou soustavu.

Samozřejmě se můžete ve všech převodech, poměrech a vzájemných fyzikálních vztazích trefit a brzda může fungovat výtečně. Také ale můžete sklouznout do krajních hodnot a brzda bude buď extrémně výkonná až nepoužitelná, nebo naopak tvrdá a vydechlejší než originál.

Redukci mezi oka vidlice a nový třmen vyrobte raději o něco masivnější než kusy původní. Nikdo asi nebudeme počítat, jaké síly ve kterém daném čepu působí, takže raději frézujte z bytelného materiálu – zvláště pokud měníte kotouče za větší, je potřeba počítat s mnohem větší silou, kterou na celý závěs bude třmen díky delší páce působit.

Prostá výměna brzdových kotoučů za větší a ponechání stávajících třmenů je také možnost. Ovšem brzda se pravděpodobně stane kousavější, jelikož celá hydraulika opět nebude zpřevodována. „Ladit“ namontované třmeny na větších kotoučích se pak dá nejjednodušeji výměnou různých brzdových hydraulik – páček (kdo nechce počítat)...

MOŽNOST 2 – vzít celek

Tato varianta je mnohem bezpečnější, protože z celého výše vyjmenovaného řetězce problémů se při montáži hydrauliky jako celku omezujete vlastně jen na řešení velikosti kotoučů původních a stávajících, což už je problém řešitelnější. Již zmíněné montování celé soustavy včetně kotoučů je samozřejmě nejlepší, protože výsledek je zaručený. Jakmile dáte celou hydrauliku na malé kotouče, očekávejte menší brzdný účinek, chabější nástup brzdy. I světoznámí výrobci brzdových třmenů vždycky doporučují soustavu celou včetně kotoučů – viz Behringer, atd.