Yuki mezi endury - Yuki 250 TR

vydáno 5. 5. 2009, text Hawk

Jste zvědaví, jestli je čínská motorka schopna držet v terénu krok s ostřílenými modely? Vzali jsme na výpravu do světa lesních her Yuki 250 TR.

Výzva celodenního tripu napříč divočinou s čínskou motorkou byla velká. Společně s motocykly KTM 400 EXC, GasGas EC 300 a Yamahou XT 125 jsme se vydali vstříc dobrodružství. V terénu se výkonnostní rozdíly mezi stroji umírnily a tam, kde nás ještě vítal sníh, se role i otočily.

Na otázku, jak se tohle povedlo odpoveď radši neznám :-)


Úvodem k TR 250

Dvěstěpadesátka v sortimentu Yuki nahrazuje velice vydařenou TR 200. Ta musela z trhu odstoupit kvůli tvrdým emisním normám. Vzpomínám na ni se slzou v oku, byla to nejkvalitnější motorka čínské produkce, která je nyní k dispozici již pouze ve variantě 125 cm3.

Mapa se utopila a kompas neměl v lese signál :-)

Naši testovanou Yuki 250 TR, která je ke koupi i na motardových kolech, pohání kapalinou chlazený jednoválec. Ten, zasazený do ocelového rámu, tvoří základ malého endura o nemalé hmotnosti sto čtyřiceti osmi provozních kilogramů. Přední a zadní kotoučová brzda, řídítka s hrazdou a v neposlední řadě také neoblíbený chcípák motoru na stojánku jsou dalšími výraznými specifiky tohoto modelu.

Občas TR 250 skončí v jiné části kopce, než čekáte.


Nazout kopačky!

Když jsem přišel k TR, trošku jsem se zhrozil, jestli jsem si nevzal moc velké sousto. Při představě cesty, která nás měla čekat, mě pohled na hubeňoučkou zadní pneumatiku téměř bez náznaku špuntů trošku rozhodil. Přední pneumatika na tom byla ještě hůř, rozměr našich Pionýrů 2,75 bez špuntů opravdu moc velkorysý nebyl.

Prostě tento den měla být zábava, což se ukázalo hned v prvním strmějším výjezdu, kdy bylo třeba při rozjezdu přejet obrubník. Po přejetí a dopadu předního kola zpět na zem mě Yuki tak rozhodila, že jsme si to oba nasměrovali o 90° jinam. Jinam do křoví. Při druhém pokusu jsme se již oba úspěšně vyškrábali nahoru a mohli upalovat dál.


Podvozek funguje

Chcete vypustit starosti všedních dní za hlavu? Yuki je perfektním řešením nudy. Ne že byste se v pohodě vozili (kvůli tomu do terénu nejedete), ale krví vám bude naopak proudit nadměrné množství adrenalinu. A jak je to s praktičností? Když pomineme, že zadní guma je v terénu trochu nepoužitelná, tak fakt, že v Číně se hliníkové komponenty moc nenosí, je strastí i slastí takovéto zatěžkávací vyjížďky. Po průjezdu prvního brodu jsem nemohl nahmatat páku zadní brzdy. Zůstala ohnutá trošku jinak, než má být. Díky tomu, že je ocelová, šla pár mířenými údery botou v pohodě srovnat, ale bojoval jsem s ní i po zbytek dne a zadní kolo brzdil pouze motorem.

Co mě ovšem dál okamžitě upoutalo, byla práce tlumičů. Zvuky odfukování, které vydávaly, mi sice byly cizí, ale na rozdíl od dlouhodobě testovaného Apolla AGB-31, se kterým se brzy seznámíte, zde fungují a poradí si s nejednou nástrahou terénu, kde už bych jinak s Apollem ležel na čumáku. Zadní tlumič s imagovou červenou kompenzační nádobkou má navíc možnost přitvrzení vzduchem přes ventilek. Bohužel přístup k samotnému ventilku je už trochu horší a příslušenství na benzínce vám k dofouknutí stačit nebude.


Pojďte dělat enduro

Jízdu ve stupačkách trochu znepříjemňuje fakt, že sedíte spíše v motorce než na ní. Navíc, když si v terénu stoupnete do stupaček a odlehčíte zadní kolo, tak už se nevyškrábete vůbec nikam. No a když vás při tomto manévru něco nakopne a ustelete si, je jistota, že jste si zase zauzlovali zadní brzdu. Při jednom pádu páka brzdy opravdu zcela obmotala stupačku a naštelovat ji zase do použitelné polohy, kdy nebude přihýbat stupačku a zároveň při noze na stupačce nebude brzdit, byl dost oříšek. Navíc když naklopíte motorku tak, abyste mohli ordinovat do páky botou, lehce motorku ulijete a musíte ji pak dlouho přemlouvat. Přitom lehce vycucnete baterku a kickstartem 250 TR bohužel nedisponuje… Ještě k brzdám – ta přední na rozdíl od většiny konkurenčních strojů není opatřena pancéřovou hadicí, a přesto brzdí velmi dobře.


Občas to zaskřípe

Na cestě nás přivítala sněhová pokrývka, a tam se úzké pneumatiky náramně hodily. Sněhem jsme se ale drali hodně obtížně a nejednou „vařili“. Každopádně to, že Yuki plula ochotně sněhem, přisuzujeme nejen úzkým pneumatikám, ale také poloautomatické převodovce s variátorem. Jistěže je to blbost a variátor tam není, ale řídký olej v převodovce ho docela ochotně zastoupil. Při rozjezdu na první kvalt jsem mohl i na asfaltu bez problémů při vytočeném motoru pustit spojku, bez jakýchkoliv obav, že by se snad motorka přizvedla na zadní, jak by někdo mohl u dvěpade čekat. Následoval jen ukázkový rozjezd začátečníka z autoškoly a následné škubnutí, to když spojka konečně přestala prokluzovat.

Po focení jsme se dostali trochu do skluzu a nabrali svižnější tempo. Dost mě štvalo, že motor o výkonu 17 koní není schopný utrhnout zadní kolo ani přes spojku k otočení se kolem nohy, natož v nějakém výjezdu ze zatáčky. Ten motor je prostě moc hodný a gumový a s tím, co bohužel postihlo spojku, byla zábava s TR 250 hodně omezena. Navíc mínus bohužel zaslouží i převodovka, která je velice nepřesná a práci s motorkou vám rozhodně neulehčí. Ostatně se o tom můžete přesvědčit ve videu z tohoto výletu zde na iČMN.cz, kde je Yuki 250 TR v akci.


Když vyjedete na silnici

Na silnici se enduro potýká s trochu nepřesným vedením, které v zatáčkách jistoty nedodá. Přes všechny potíže se spojkou se ale motorka dokázala rozmotat na tachometrových 140 km/h, přičemž rychlost, na kterou se vždy s klidem dostanete, je 100 km/h.

Co se běžného života týká, při spuštěných směrových světlech připomíná téerko couvající autobus – píská. Yuki vám také ukáže zařazenou rychlost, občas informuje o neutrálu, i když tam není, a také vás informuje o spuštění dálkových i směrových světel. Bohužel ale nejdůležitější kontrolka přehřátí chladicí kapaliny nefunguje. To, že vaříte, zjistíte, až když se potácíte v oblaku páry.


Celkové hodnocení

Yuki 250 TR není až tolik dílensky vydařená motorka, ale na druhou stranu je nezáludná (skoro až moc a na úkor zábavy) a celou náročnou cestu absolvovala bez nějakého většího problému. S ostatními rozhodně držela krok. Díky tomu, že si náš navigátor ustlal i s mapou v mělké tůňce, jsme si jednu etapu trasy omylem dali dokolečka dvakrát a lze tedy říci, že to Yuki všechno neprojela náhodou. Bohužel pneumatiky a motor, který v terénu už nemá do kopce na dvojku sílu, jsou největšími zápory tohoto modelu.


Techbox

Yuki 250 TR

Objem 249,2 cm3

Výkon 12,5 kW/17 k@7500

Točivý moment 18,2 Nm@5500

Hmotnost 148 kg (provozní)

Cena 59 900 Kč


Motor: čtyřdobý, kapalinou chlazený jednoválec, OHC/2, vrtání x zdvih 72 x 61,2 mm, kompresní poměr 10,3:1, podtlakový karburátor, elektrický startér, pětistupňová převodovka

Podvozek: ocelový rám, vpředu USD vidlice, vzadu ocelová kyvná vidlice s centrálním tlumičem, nastavitelný tlak vzduchu, brzdy vpředu kotouč, dvoupístkový třmen, vzadu kotouč, jednopístkový třmen, pneu vpředu 2,75-21, vzadu 4,10-18

Rozměry: délka 2200 mm, šířka 860 mm, výška 1240 mm, rozvor 1440 mm, světlá výška 165 mm, nádrž 11 l



Další iČMN články

  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>Nejmenší z&nbsp;rodu
  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>2 x&nbsp;Fun
  • <span style="color: red">ČMN 2007: </span>Spaghetti Western

Články na MotoLife

  • Motorbike 3/2024
  • Motorbike 1-2/2024
  • Motorbike Katalog motocyklů, skútrů a čtyřkolek 2024
  • Motorbike 12/2023
  • Masarykův okruh poprvé hostil enduro závody. Úspěšnou premiéru si nenechalo ujít 260 jezdců

Příspěvky motorkářů

Moto.cz
14. února
Silniční závody motocyklů v Československu v roce 1957 - Kompletní výsledky a popis sezóny na webu 🥰 ❤️ 🏍
MotoRoute
2. února
MotoRoute 1/2024 - vychází 7. února 👈
Všechny příspěvky ...