Jan Rameš
vydáno 17. 7. 2014
---------------------
foto: Yamaha
Yamaha D´elight působí jako koloběžka
Chcete pěkný skútr od renomované značky, ale nemůžete si dovolit utrácet horentní sumy? Yamaha v modelu D´elight ukazuje, že to vůbec není nereálný požadavek.

Dostupný fešák

Thumbnail image for /Handlers/ImagerTitulka.ashx?foto=tit_2014_12.jpg
Tři ladičky ve svém portfoliu jeden opravdu levný skútr měly, ovšem Vity na první pohled nezapřela, že jde o dinosaura. Spolehlivého a nenáročného možná, ovšem pořád dinosaura. To nový D´elight udělá parády víc, než leckterý konkurent s cenovkou bezmála dvojnásobnou. Yamaha totiž tenhle svůj entry-model s jednoduchou technikou zabalila do pohledného retro kabátku, který okořenila zajímavým lakováním a hlavně dobrým zpracováním, jak od tohoto výrobce čekáte.

Kombinace 50 a 125
Co jsem naopak já vůbec nečekal, že bude tak malý. Dobře mi tak, mám číst tiskové informace, kde se přímo píše, že je dokonce o 20 cm kratší než padesátkový Neo´s! A že kombinuje rozměry padesátky s výkonem kategorie 125 cm3.
Na mých 173 cm byl D´elight tak akorát, vyšší piloti už se na něj těžko komfortně poskládají. Což je ovšem skvělá zpráva pro prcky a holky, protože tohohle se nemusí bát ani Aťka Janoušková. Nicméně když jsem za sebe přibral ještě podobně „konstruovaného“ Mišáka, překvapivě jsme neměli úplně klaustrofobní pocity, jaké se dostavují právě na padesátkách. Sedátko je dostatečně velké i na dva menší zadky, pod něj toho dostanete taky dost, bohužel prostor je dost mělký, takže integrálku tam už neschováte.
Hlavním trumfem D´elightu je směšně nízká hmotnost pod hranicí jednoho metráku. Skútr působí vážně jako kolobrnda, protože kromě té „nehmotnosti“ má ještě kratičký rozvor a uzoučká dvanáctipalcová kolečka. Čím je prostor stísněnější, tím víc je D´elight ve svém živlu. Na velkých nerovnostech to samozřejmě není žádný Rolls Royce, jenže tyhle japonské skútry mají proti těm italským (o čínských vůbec neuvažujte) výhodu komfortního odpružení, které možná nedávají superbikovou stabilitu v hlubokých náklonech, jenže taky po prolétnutí třetím propadlým kanálem nemusíte na ortopedii. A že těch kanálů v Praze máme dost.

Jednička za statečnost
Superbiková není ani akcelerace, přeci jen jako pohon tady slouží jednoduchý dvouventilový čtyřtaktík chlazený vzduchem, jemuž do plnohodnotné stopětadvacítky chybí jak objem, tak výkon. Ovšem na to, abyste z křižovatky ve městě vypálili jako první, to pořád bohatě stačí, a s maximálkou 83 km/h dokonce přežijete i krátké přesuny po magistrálách.
Dobrá zpráva je, že je D´elightu celkem jedno, kudy se jede – kdo to zná v Praze, ten ví, jaký zabijácký kopec je to po Radlické od Vltavy nahoru, a tam se ručička na velmi pohledném a stylovém tachometru držela pořád na hranici 65 km/h, a to jsme jeli ve dvou! Za to od nás tenhle malý fešák dostal jedničku za statečnost, a když jsem ho pak po cestě zpátky z kopce pořádně rozparádil, tak jsem mu dal druhou za příjemné brzdy.


Technické údaje Yamaha D´elight


Přečtěte si také

Honda Super Cub má další prvenství  31. 5. 2014  


Další iČMN články

  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>Nejmenší z&nbsp;rodu
  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>2 x&nbsp;Fun
  • <span style="color: red">ČMN 2007: </span>Spaghetti Western

Články na MotoLife

  • Motorbike 7-8/2022
  • Motorbike 6/2022
  • Motorbike 5/2022
  • Motorbike 4/2022
  • Motorbike 3/2022

Příspěvky motorkářů

Časopis Motorbike
před 4 dny ve 21:31
Harley-Davidson má nové barevné varianty modelů Touring
Magazín Motoroute
před 8 dny ve 22:24
Užijte si s námi báječnou letní jízdu na vlně velkého letního výprodeje 💥
Magazín Motoroute
2. srpna v 9:13
MotoRoute 4/2022 vychází 5. 8. 2022
Všechny příspěvky ...