Suzuki GSF 1250 SA Bandit v testu ČMN 2007
ČMN 2007:

Bandaska žije!

Bandit, svými majiteli láskyplně přezdívaný Banďour, Bandita či Bandaska, je pro Suzuki důležitý stroj. Stroj pro každý den. Dlouhých deset let poháněl tuhle motorku spolehlivý, vzduchem a olejem chlazený motor, jenomže ten už nevoněl ekologům a musel do důchodu. Pokud chtěla Suzuki Bandita zachránit (a to teda chtěla), musela něco vymyslet. Letos tedy proběhla tak trochu revoluce a čtyřválec dostal kabátek vyplněný vodou. Kompletně předělaný je i rám. Vlastně je z Bandita úplně nová motorka. A dost dobrá.

vydáno 5. 7. 2018, vyšlo v ČMN 47/2007, text Jan Rameš, foto Jim

Abych se přiznal, moc jsem se na Bandita netěšil. Bral jsem si ho na test tak nějak z rozumu, protože jsem měl naplánovaný víkend plný cestování a ze strojů, co jsme ten týden měli v redakci, byl Bandit nejcestovnější. Jezdil jsem kdysi na úplně prvním modelu a loni jsem se svezl na posledním vzducháči (s totálně sťatými gumami), takže jsem už dva týdny předem raději chodil do posilovny a připravoval se, jak budu na utažených horských silničkách za brzdu. Nakonec byl Bandita motocyklem plným překvapení.

Na první pohled je novinka (samozřejmě až na motor) prakticky identická se stařenkou, tedy s tím posledním modelem. První Bandasky byly takové obtloustlé, zatímco z té poslední je relativně štíhlá holka. A taky docela dlouhá. Řídítka překvapivě nejsou japonsky úzká (nebo jsou, ale tady mi to nepřišlo), stupačky jsou pohodlné, do dvou poloh nastavitelné sedlo se také tváří "tak akorát" a už při prvním nasednutí mi bylo jasné, že Banditovi můžu za manipulaci na místě a pohodový posaz dát plusové body. V první chvíli jsem mu teda těch bodů dal až nekriticky mnoho, protože jsem právě absolvoval průjezd zacpanou Prahou na XJR a ten rozdíl byl nebetyčný - proti XJR působí Bandit málem jako lehká štíhlá stopětadvacítka!


Dvouválcový čtyřválec?

Dojmy "na sucho" mám vstřebané, tak otočit klíčkem, zmáčknout spojku (jsme u Suzuki) a s očekáváním mačkám startér. Tak schválně, co vodník? Ten chod, hebký jako králíček Azurit, mě teda dostal. Trochu proti srsti mi byl nový systém ISC, který automaticky udržuje volnoběh za všech okolností zhruba na 1500 otáčkách a studený motor občas lehce zaškobrtl, ale jinak to bylo, jako když pode mnou přede kočka. Žádné vibrace do řídítek a nebýt zvukového projevu, tak bez otáčkoměru nevíte, že ten motor běží. A to platí pro celé otáčkové spektrum! Takhle jemný a mechanicky tichý chod se často nevidí a u Banditů už vůbec ne.

Motor se nechá celkem bez reptání podtočit pod 2000 otáček (jen vstřikování není zcela bez chybičky) a už mezi třemi až čtyřmi tisíci podává takové výkony, že vám na normální jízdu po normálních silnicích bohatě stačí jen toto rozmezí. Rychlý pohled do technických údajů a hned vím proč - maximum krouťáku činí krásných 108 Nm při ultra nízkých 3700 otáčkách! Není divu, že si Suzuki dovolila udělat pěkně dlouhé kvalty (řazení opět krásně jemné), dvojka jde kilo pade a na šestku se motor při této rychlosti líně převaluje na pěti tisících. Nebo jinak - po městě můžete jet na jakýkoli kvalt bez velkých křečí a po okresce je také jedno, co tam od dvojky výš zařadíte...

Já jsem si Banditovo nové srdce překřtil na dvouválcový čtyřválec - dole tahá jako dvouvál, ale chod je hebce čtyřválcový. A ve vyšších otáčkách neumírá jako většina dvouválů, nýbrž vadnout začíná až kousek před červeným polem v 9500. Od šesti tisíc výš je v Bandasce sportu víc než dost.


Pozor na destičky

Příjemné překvapení mě čekalo i u podvozku. Rám je nový a zesílený. Sice můžete pořád pociťovat lehké zavírání řídítek do pomalých zatáček, avšak ve srovnání se starým modelem je to v naprosto zanedbatelné míře. Naopak v rychlých protahovácích je Bandit příkladně stabilní, za což vděčí i tužšímu naladění odpružení obou kol. Už v sérii to není žádná vyměklina, komu by to bylo málo, může si na přední 43mm vidlici ještě přitáhnout předpětí pružin a na zadku kromě toho i útlum odskoku. Za jízdy se potvrdila očekávaná snadná ovladatelnost, na tu hmotnost, rozměry a vůbec kategorii motorky můžete s Banditem mávat jako s daleko menším strojem.

Tak trochu šok mi způsobily brzdy, bohužel v negativním smyslu. Výjezdem ze dvora Suzuki Motor Czech na ulici málem celý test rovnou i skončil, protože na lehké polechtání brzdové páčky Bandit nereagoval vůbec a na křečovité zamáčknutí jen velice vlažně. Na vině byly totálně "zeskelnatělé" desky po jarním Suzuki dnu na okruhu a čistič a šmirgl pomohly jen částečně. Bohužel jsem byl první, kdo na motorce od té doby jel a celý test jsem tedy absolvoval brzdíce všemi čtyřmi prsty a spoléhaje na ABS (mimochodem, v Německu už bez antibloku Bandita neprodávají), že případné přebrzdění pobere. Aby byl test objektivní, dohodl jsem si u dovozce ještě jedno testovací svezení po výměně destiček a rozdíl byl diametrální. S novými deskami už čtyřpístky fungovaly, jak jsem předpokládal, a černý puntík byl smazán.


Pro každý den

Bandit má být motorka pro každý den, na které budete jezdit do práce, odpoledne na vyjížďky a v létě na dovolenou, takže si i v oblasti praktičnosti vede obstojně. Zrcátka mají dlouhé "stopky" a je v nich pěkně vidět, přední kapota sice žene vzduch na ramena, ale nedělá turbulence, takže ani ve dvoustovce nemusíte ohýbat hřbet. Přístrojovka se mně osobně nelíbí (hranatý digitální budík v kulatém rámečku), nicméně co do přehlednosti jí nemám co vytknout, snad jen chybějící teploměr chladicí kapaliny a zbytečně brzy blikající palivoměr - nikdy se mi do devatenáctilitrové nádrže nepodařilo dostat víc než 13 litrů, takže benzínu tam bylo ještě dost. A vydržel by býval na dlouho, při cestovně sportovním tempu si dvanáctsetpáďo vzalo pouhých 5,3 l/100 km. Jenomže já byl vždycky rád, že musíme stavět. Sedlo je totiž docela tvrdé a tak trochu "hranolovitě" tvarované a poslední kilometry našeho víkendového putování jsem už dojížděl "na stojáka".

Kdo by chtěl Bandasku používat jako stěhováka, bude si muset dokoupit sadu kufrů (Suzuki je nabízí i jako originál příslušenství), protože pod sedlo dostanete tak akorát doklady a síťka alias pavouk se na zadní sedlo natahuje špatně. Na druhou stranu v dnešní plastové době potěšila plechová nádrž, takže po dlouhé době jsem zase oprášil svůj starý magnetický tankbag.

Celkově vzato musím Suzuki pochválit. Nevěřil jsem, že ještě někdy dokáže ze staré dobré Bandasky udělat motorku, na které budete jezdit i z jiného důvodu než z nostalgie. Nový rám a vodou chlazený čtyřválec z Bandita však udělaly stroj jízdními vlastnostmi na úrovni roku 2007. Bandaska žije!


Suzuki GSF 1250 SA Bandit

motor čtyřdobý, kapalinou chlazený řadový čtyřválec, DOHC/4

objem 1255 cm3

vrtání x zdvih 79 x 64 mm

výkon 72 kW (98 k)/7500 ot./min.

točivý moment 108 Nm/3700 ot./min.

kompresní poměr 10,5:1

plnění motoru vstřikování

startér elektrický

převodovka šestistupňová

brzdy vpředu 2 kotouče průměr 310 mm, čtyřpístkové třmeny, ABS

vzadu kotouč průměr 240 mm, pístkový třmen

rozvor 1480 mm

pneumatiky vpředu 120/70-17

vzadu 180/55-17

výška sedla 785-805 mm

hmotnost 226 kg (suchá)

nádrž 19 l

cena 249 900 Kč (229 900 Kč bez ABS) (v roce 2007)


Článek vyšel v tištěných ČMN 47/2007



Další iČMN články

  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>Nejmenší z&nbsp;rodu
  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>2 x&nbsp;Fun
  • <span style="color: red">ČMN 2007: </span>Spaghetti Western

Články na MotoLife

  • Motorbike 3/2024
  • Motorbike 1-2/2024
  • Motorbike Katalog motocyklů, skútrů a čtyřkolek 2024
  • Motorbike 12/2023
  • Masarykův okruh poprvé hostil enduro závody. Úspěšnou premiéru si nenechalo ujít 260 jezdců

Příspěvky motorkářů

Moto.cz
14. února
Silniční závody motocyklů v Československu v roce 1957 - Kompletní výsledky a popis sezóny na webu 🥰 ❤️ 🏍
MotoRoute
2. února
MotoRoute 1/2024 - vychází 7. února 👈
Všechny příspěvky ...