Z ARCHIVU ČMN 2005: Jednoduchý a nezničitelný motor - TMEC Betka 50
CMN 2005
Presumpce výdrže
Zákon mluví jasně: i kdybys před televizní kamerou podpálil mateřskou školku a mával na kameru svou občankou, dokud soudce nerozhodne, bude se na tebe pohlížet jako na nevinného. Podobně je to s motorem Betky, vyrobili ho v Číně, nijak mohutně nevypadá, ale i tak na něj v Motoscootu dávají tříletou záruku.
vydáno 30. 11. 2015, vyšlo v ČMN 14/2005, text Přéma Vaněk, foto Radek Jim Holan
Na to, jak je Betka malá, je docela slavná. Nejdřív se jejímu prodejci podařilo „vyběhat“ globální homologaci pro celou Evropskou unii a následně vstoupila do historie akce Betka v pražském obchodním centru Eden. Tam byla padesátka v prodeji za deset tisíc a během pár hodin se po šesti stech mopedech nejen zaprášilo, ale navíc se o ně strhla bitka, kterou musela přijít urovnat policie. A protože nás zajímalo, jestli násilí stálo za to, hned po výstavě jsme si jednu Betku půjčili a zjistili, jestli i v tomto případě platilo pořekadlo, že kdo koupil, neprohloupil.
Nejvíc se může stroj vytahovat, že je čtyřdobým vzducháčem, vyráběným v licenci Hondy. Ta stejným motorem poháněla několik modelů, včetně legendárního padíka Monkey.
Výhodou motoru je jednoduchost a nezničitelnost, která mu kouká z očí. O jednoduchosti vypovídá i skutečnost, že vehikl nemá elektrický startér a spustit se dá jedině nakopnutím. Nejdřív zapnout klíček, pak se podívat do manuálu, kde je sytič (hraje si na schovku pod plechem vedle karburátoru) a párkrát hamtnout. Globální homologace má za následek, že běžící stroj skoro neslyšíš a když vedle mě stálo cokoli hlučnějšího než vítr v trávě, o úspěchu zažehnutí jsem se dozvěděl pouze díky volnoběžným vibracím.
Držák útočí
Oproti konkurenčním skútrům je motor spřažen se čtyřrychlostní převodovkou, takže před otočením plynem je potřeba vzít za měkkou spojku a zařadit. Jednička je jako obvykle dolů, ale zbytek rychlostí taky, takže se setkáváme s řazením tzv. „dokola“. S nezvyklým systémem se po přesednutí z motorky budeš chvíli sžívat, ale stačí pár minut a v nártu budeš mít jisto. Motor je něco jako zemědělský stabilák, ruce ti neutrhne, ale na padesátku není ani moc líný a z kopce dokáže tachometr Betky rozvášnit skoro na 70 km/h. Na rovině se mu přes šedesát moc nechce, ale díky řazení se na tuhle rychlost dostane pocitově dřív a hlavně zábavněji než skútry. Co se týče sledování rychlosti, zde se nemáš čeho bát, protože veliký tachometr s bílým podbarvením se prostě nedá přehlédnout.
Jen tak se nedá přejít ani tvrdší sedlo, na kterém se sice dá vydržet, ale musíš si dávat velký pozor, abys na hrbech neposkočil kostrčí o trochu vzad, kde se nachází zákeřný chromovaný držák. Rychlejší dosednutí na tento konstrukční prvek docela bolí a ještě že je pérování měkké a běžné kanály a průměrně vylezlé koleje dokáže pochytat.
Mitasy drží
Kromě pérování nevyniká tvrdostí ani přední brzda, která je dost tupá. Páčku můžeš kdykoli klidně přitáhnout až k řídítku a nemusíš se bát, že by sis zajezdil po předním nebo zablokoval kolo. Na zpomalení je tu ale i zadek a ten díky zatížení zadního kola velkou částí hmotnosti pilota funguje výborně a svým efektem posílá přední buben do role takzvaného „křoví“.
Na Betce se mi líbilo hodně snadné ovládání. Vozidlo váží ani ne osmdesát kilo a navíc jezdí na pneumatikách Mitas, které drží opravdu výborně, vzhledem na kategorii levných padesátek. Ovládání bylo zjednodušené i těžištěm skoro na zemi, akorát byla škoda, že stupačky a výfuk jsou tak nízko a v zatáčkách začneš rychle jednou ze součástek drhnout o povrch. Ale Betka není strojem, kde by hrál úhel náklonu důležitou úlohu a spíš víc lidí ocení, že sedlo je nízko a nohy nemusíš moc krčit.
Nářadí v ohrožení
Na padesátce jsme se projeli i ve dvou a komu to bylo asi nejvíc jedno, byl motor. čtyřtakt si vrčel čím dál tím stejně a asi by nás uvezl i s pytlem cementu na zádech. Horší to bylo s ovládáním, protože druhá osoba výrazně nadlehčí předek a navíc se vozidlo při každém spolujezdcově pohybu začne kácet do stran a při najetí na větší nerovnosti se rádo staví na zadní kolo. Na druhou stranu, když oba zklidníte hormon, dojedete ve dvou, kam budete chtít. Dosažení cíle by ale mělo nastat vždycky, z naší motorky nic neupadlo a zpracování se tvářilo, že něco vydrží. Betce nechybí taky pár praktických součástek, jako třeba zadní lehce odmontovatelná sedačka, která vytvoří prostor například na košík nebo tenká konstrukce, na kterou nějaké to zavazadlo taky přichytíš. Při nasedání se o ni možná párkrát kopneš, ale tomu se dá předejít tím, že budeš nohu přehazovat přes sedlo.
Na to, aby sis dojel do hospody, do práce nebo na ryby, je Betka ideální dopravní prostředek, navíc za dobrou cenu.
A nakonec jedno upozornění, sedlo řidiče drží na pantu a na přísavkách, takže kdybych si Betku koupil, asi bych si nářadíčko schoval do kapsy, aby mi ho někdo nevyčaroval.
Technické údaje TMEC Betka 50
motor čtyřdobý vzduchem chlazený jednoválec, OHC/2
objem 49 cm3
vrtání x zdvih neudává se
výkon 2,6 kW (3,5 k)/ 8600 ot./min.
točivý moment neudává se
plnění motoru karburátor
startér nožní
převodovka čtyřstupoová
brzdy vpředu bubnová
vzadu bubnová
hmotnost 76 kg (suchá)
nádrž 2,8 l
Článek vyšel v tištěných ČMN 14/2005