Být či nebýt supersportem? - Kawasaki 250R Ninja

Malá Ninja dokáže vzbudit hodně emocí už jenom na fotografii. Vypadá hodně dravě a sportovně. Konec konců, je to přece Ninja. Jenže zcela opačný dojem naberete, pokud si motorku můžete osahat a sednout na ni. Drží vás hodně nízko a daleko od přední masky. Ta je protáhlá jako přepravní kontejner remorkéru a budíky, které vám ukazují rychlost, teplotu, stav kilometrů a paliva, působí hodně hranatě, rozměrně a zastarale. Ani řídítka vás neosloví moc sportovním dojmem. Hodně vyčnívají z kapotáže, jsou vysoko a nekorespondují s brýlemi. Malá Ninja vlastně představuje dva protipóly. Zezadu koukáte na ostrý sportovní bike, kdežto zpředu spíše na silničně turistickou zakřiknutou želvičku. Pokud se vám tyhle věty zdají jako ubíjející kritika téhle malé potvory, čtěte až do konce, ještě jsme ji totiž neprobudili k životu.

Síla není ve špenátu
V Ninje bije řadový dvouválec s výkonem 33 koní, což znamená okraj legislativní meze do 25 kW a poměru 0,16 kW na kilogram. Tento poměr Kawasaki splňuje hravě, protože celý stroj je hodně těžký. 169 kilogramů není málo, ale zase je to hodnota s plnou nádrží paliva a všemi provozními náplněmi. Při jízdě vám navíc váha stroje nebude nikde překážet. Stejně se budete věnovat spíše plynulosti jízdy a vnímání informací, které se vám motorka bude snažit předat.

Potěšení tkví v podvozku
Byť Ninja svého pilota nutí sedět hodně cestovně, nenechá se přemlouvat k tak oblíbeným sportovním hrátkám. Pokud máte chuť zalehnout na velkou nádrž a vést motorku pod plným plynem do vinglu, Ninja vás určitě potěší svým velmi dobře pracujícím univerzálním podvozkem. Ten nerozhodí jak železniční přejezdy, zpomalovací příčné prahy, tak rychlé střídání náklonů ve vysoké rychlosti v rychlých silničních pasážích. A že to Ninja umí opravdu rozparádit. 185 km/h jí nedělá problém, a tak pokud někam opravdu spěcháte, stačí nasadit šestku a fullgas při nájezdu na dálnici. Takhle rychle a pohodlně jsem se dlouho na žádné motorce vážně nepřepravoval, a to při konstantní a velice příjemní spotřebě 4,5 litru na 100 kilometrů, o kterou se stará vstřikovací jednotka. Při takovýchto transportech pilot ocení i funkční kapotáž, která dokáže velice dobře ochránit nejenom před větrem, ale i deštěm. S deštěm si rozumí i pneumatiky, které drží za každého počasí a i na vodě se na ně můžete plně spolehnout. Udrží toho vážně hodně. Kawasaki malou Ninju obouvá do pryží výrobce IRC.

Zpět do klidu
Když tuhle řízenou střelu potřebujete zastavit, poslouží vám zcela dostatečně přední dvoupístkový třmen od Bremba. Pokud ale letíte kalup a začnete ostře brzdit, pocítíte, že by to chtělo na ten přední vykousanej kotouč něco lepšího. Přece jenom při větší zátěži brzda trochu vadne a na zastavení ze stopadesátikilometrové rychlosti potom dva prsty na páčce rozhodně nestačí. I to je důvod, proč je na čase se probrat ze supersportovního světa a postavit se opět rovnýma nohama na zem.

Verdikt
Ninja je prostě sportovně-cestovní motorka, přesně tak, jak ji výrobce zařadil a jinak to nebude. Když jsem na ní poprvé seděl, připadal jsem si vážně blbě a nemotorně. Během testovacího období, kdy jsem měl s Ninjou tu čest, mě ale opět přesvědčila o tom, že tady není místo na ukvapené závěry. Sportovní projev motoru a podvozku, ve spolupráci s cestovně laděnými brzdami a posazem, dělají z Ninji něco opravdu univerzálního. Něco, co při ceně 119 000 Kč za novou motorku doporučuji k vyzkoušení každému silničně propadlému osmnáctiletému motorkáři, který uvažuje nad starším ojetým supersportem zavřeným na 25 kW.

------------------------------------------------------------------------
Má 250 cm3 ve 4T smysl?
Vstřikováním plněný malý dvouválec má ty nejlepší předpoklady k tomu, aby projevem připomínal elektromotor. A je to tak. Malá Ninja funguje už od spodu, kde necuká a ráda si zajezdí i městskými uličkami. Když jí ale popustíte uzdu a otáčky necháte vylítnout za hranici devíti tisíc, chytí 250R druhý dech a vyrazí vstříc posledním číslům tachometru. Popravdě mě charakteristika Ninji hodně příjemně překvapila. Není nudná, motor tahá opravdu slušně a hlavně má i vršek, což dělá celou motorku hodně zábavnou. To je věc, kterou bych od téhle motorky rozhodně nečekal a kterou si nechci nechat pro sebe. Po dlouhé době jsem se zase cítil na té správné silniční vlně, a to i přes ten „turistický posaz“, který lze vypozorovat z fotografií. Pravdou je, že celý problém posazu spočívá v řídítkách. Pokud by se přepracovala, mluvil bych úplně jinak, protože by tělo nedržela při zalehnutí tak nepřirozeně.

Okruhová sestra
Nejen sestra, ale přímo dvojče lze ve světě vidět na okruzích. Pár základních úprav udělá z malé Ninji opravdu supersportovní kousek. Za všechny jmenujme přepracovanou přední masku, jiný brzdič, laděný svod výfuku s koncovkou, záslepku spolujezdcovo sedla apod. Jízda na okruhu je s Ninjou opravdu příjemnou a hlavně svižnou záležitostí, protože se po okruhu nevozíte, nýbrž plachtíte. Nemusíte chodit zbytečně na brzdy z vysoké rychlosti a díky tomu i znovu akcelerovat.

Objem 249 cm3
Výkon 24 kW/33 k@11000
Točivý moment 22 Nm@8200
Hmotnost 169 kg (provozní)
Cena 119 000 Kč

Motor: čtyřdobý, kapalinou chlazený dvouválec, DOHC/8, vrtání x zdvih 62 x 41,2 mm, kompresní poměr 11,6:1, vstřikování Keihin průměr 28 mm / 2x,
elektrický startér, šestistupňová převodovka, sekundární převod řetězem
Podvozek: ocelový rám typu diamond, vpředu nenastavitelné vidlice průměr 37 mm, zdvih 120 mm, vzadu ocelová kyvná vidlice s centrálním tlumičem, nastavitelné předpětí, zdvih 130 mm, úhel řízení 26°, stopa 82 mm, brzdy Brembo vpředu 1 kotouč průměr 290 mm, dvoupístkový třmen, vzadu kotouč průměr 220 mm, dvoupístkový třmen, pneu IRC ROAD WINNER RX-01, vpředu 110/70-17, vzadu 130/70-17
Rozměry: délka 2085 mm, šířka 715 mm, výška 1115 mm, sedlo 790 mm, rozvor 1400 mm, světlá výška 135 mm, nádrž 17 l