Řetězová reakce
vydáno 17. 7. 2013, text Jan Rameš
V našem projektu Zen a umění resuscitace XT jsem pokročil zase o kousek dál. Motor sice ještě nevrčí a kola se válí kdesi v koutě, ovšem já, s vizionářským pohledem upřeným za obzor budoucnosti, již namontoval novou řetězovou sadu!
Partneři projektu:
Lidi, já to moje XT viděl snad po měsíci! Tuhle jsem šel do kotelny (jasně že topíme, vždyť je přeci červen) a jak jsem míjel dveře od dílny, zahlédl jsem zubožené torzo postavené na motokrosovém stojanu. Fakt že jsem skoro na svou vlastní motorku zapomněl, pro samé drajdání po Evropě a pendlování mezi domovem a Prahou, kde se vyzvedávají motorky na testování. Ale protože se znám, ušil jsem si na sebe bič hned na začátku projektu, kdy jsem řekl, že se vynasnažím dělat do každého čísla něco. Jinak by to začalo dvěma díly na jaře a pokračovalo možná tak v prosinci. Technická ještě před prázdninami byla velká utopie, to jsem tušil už na začátku, nicméně letos prostě vyjedu, kdyby to mělo být na sněhu!
Hrdza korodza
Jelikož mám spoustu věcí ve stavu rozpracovanosti a čekání buď na díly, nebo na to, až dodělám něco jiného, pustil jsem se do výměny řetězovky. Řetěz upřímně nenávidím, musí se čistit, mazat, občas napínat, věčně je od maziva zalískaná půlka motorky, pulzující jednoválec jej nepravidelně vytahuje… Nicméně musím uznat, že ze všech špatných variant je to asi ta nejméně blbá. A výměna je pohoda.
Moje stávající řetězová sada byla ještě překvapivě celkem v kondici. Kolik má řetěz najeto, to netuším, neboť jsem často jezdil s motardovými koly, a to mi nefunguje tachometr. Ale pár tisícovek to bude, a když jsem ho poměřil s novým, tak byl delší pouze o půl článku. Čekal jsem ho vytaženější. Taky zadní rozeta logicky byla docela zachovalá, přední pastorek jakbysmet, neboť ten jsem před pár lety měnil za menší, na endurových kolech mi totiž finální převod přišel pro občasné terénní hrátky těžký. Jednička pomalá, dvojka rychlá… Co mě ale donutilo k výměně, byl stav řetězu. Rezavý je tak, že by mohl liškám dělat krále, a s několika články ztuhlými jak leguán, co místo do terária vlezl do ledničky. A s řetězem se mění i řetězová kola.
Jak utáhnout pastorek
Nebyl bych to já, abych nad vším nešpekuloval, tedy i nad řetězovkou. Převody jsem chtěl nechat ty, na které jsem zvyklý, originál 39 zubů rozeta vzadu a o zub menší, čili 14zubový pastorek vpředu. To jsem v nabídce Motopointu měl rychle vybrané, kola od JT, 373 a 465 Kč. Ovšem doporučovaný řetěz mi přišel příliš obyčejný, sice O-kroužkové japonské EK, ale znáte to, když dám pevnější, tak déle vydrží… Nakonec jsem se ale zařekl, že nebudu blbnout, a když EK říká, že tohle je pro mou motorku odpovídající varianta, tak do toho půjdu a ještě ušetřím pár stovek. Takže jsem objednal 106článkový SRO5 za 1634 Kč s tím, že jej zkrátím na potřebných 102.
O tom, jak lehce šel povolit pastorek, jsem psal už před časem. Teď jsem ale potřeboval kompletně všechno kolem pastorku vyčistit, nasadit nový, a ten pro změnu utáhnout tak, aby se nepovolil. Což jen tak neuděláte, neboť pastorek se má utahovat 110 newtonmetry, a to prostě hned tak něčím neudržíte. Normálně bych nasadil pastorek, na něj řetěz, dal kvalt, zatížil zadní kolo a ještě ho zabrzdil, jenže zadní kolo mám vyndané, brzdu nefunkční a navíc na motorce není momentálně ani zadní tlumič. Bylo tedy nutno improvizovat (dodneška netuším, jestli improvizace obohacuje ducha, nebo ničí nervy, nebo obojí): použil jsem starý vytahaný řetěz, ten hodil přes nový pastorek i přes starou rozetu, již mám pořád ještě nasazenou na zadní ose (nechávám díly co možná nejvíce na původních místech, ať pak nemusím přemýšlet, co kam patří), rozetu zablokoval proti kyvce tím dlouhým majzlíkem, co jsem používal na rozebírání předních tlumičů, a měl vyhráno. Navíc nejenže disponuji úhlavním nepřítelem českých mechaniků, momentovým klíčem, já se jej ještě nebojím používat, takže pastorek je skutečně na těch 110 Nm. To by jen tak povolit nemělo, ale přesto jsem byl srab, zamítl jsem osvědčený Loctite a radši objednal chybějící zajišťovací podložku.
Z domácích zdrojů
Rozeta je ke svému držáku, tvořícímu jakousi pokličku přes náboj kola, přichycena pouze na čtyřech šteftech s matičkami zajištěnými ohnutými plíšky, takže sice zaznělo obligátní „kerej blbec to tak utáh“ (samozřejmě že já, tuhle větu používám z nostalgie), nicméně povolení a výměna rozety proběhla bez problémů. Místo ošklivé světlé plné mám teď krásnou černou odvrtávanou, tuning jako hrom! Na kolik se utahují matičky, to jsem se nikde nedočetl, tak jsem to udělal přesně na „tak akorát“, ono je to stejně jedno, matice jsou zajištěny.
Jelikož na řetěz samotný je času dost, nechávám si jeho montáž na později, čeká mne demontáž kyvky a spousta dalších drobností, jen by se mi pletl. Navíc ho musím zkrátit, do čehož se mi vůbec nechce – dříve mě flexa fascinovala, po dvou letech přestavování rodinného hnízda už téhle žravé bestii nemůžu přijít na jméno. A zas takový dobrodruh, abych řetěz zkracoval pilníčkem na nehty, tedy nejsem. Prostě jen musí dozrát čas pro flexu.
A tak jsem se vrhl ještě na jednu část sekundárního převodu. Držák rozety je do náboje kola zasazen přes gumové tlumiče rázů, takové čtyři dvojice slabým páskem spojených trojúhelníčků. Moje trojúhelníčky již gumové pásky postrádají, čili mám plnou hrst sólo trojúhelníků různých velikostí, a přestože nechápu, jak se mi to podařilo, už jsem kdysi jeden někde ztratil. Takže jich mám sedm a místo osmého díru. Zjišťoval jsem, kolik stojí náhradní, a za jeden pár bych zaplatil přes dvě stovky. Tak to zrovna, já, starý kolenovrt! Našel jsem doma krásný tlustý kus tvrdé gumy a z něj chybějící trojúhelník vyřezal. A přestože jsem pracoval s ostrými nástroji, ani jsem si neublížil! Dobře, možná není nejvzhlednější, možná není tak účinný jako originál, ale bude rozhodně lepší než prázdné místo. Zatím má však čistě dekorativní funkci…