Ten, co tančí s motorkou...

vydáno 17. 4. 2013, text David M. Bodlák

"Překonávání rekordů pro mě není, dávám přednost volnosti," říká Martin Krátký, třetí na ME v Rakousku 2011, druhý v Mistrovství Maďarska 2011 a nejlepší motokaskadér ČR 2012.

ČMN Martine, jak bys zhodnotil vývoj stuntridingu od dob, kdy jsi začínal, a jak si stojí dnes? Tehdy, kdy mě to chytlo, se u nás jelo mistrovství Evropy, a i když všichni už něco uměli, dnešní jezdci jsou úplně jinde. Jsou to vrcholoví sportovci, převážně menšího vzrůstu, s pružným a mrštným tělem, s dokonalou fyzičkou a poctivě dodržující životosprávu. To je ten největší rozdíl oproti létům minulým.


ČMN Také máš pocit, že u nás tenhle sport utichl? Jasně, tady to víceméně skončilo ve chvíli, kdy se přestal pořádat Streetfighter Day, od té doby nebyl žádnej pořádnej masovej závod, a to znamená jediné, lidi o tomhle sportu moc neví. Pár kaskadérů, stejně jako já, sem tam vystoupí na nějaký akci při exhibicích, což vždy pobaví desítky přítomných lidí, ale jinak se u nás konají pouze takové komornější záležitosti typu Streetfighter Weekend, kam přijede jen hrstka lidí. Samozřejmě je vize udělat akci většího formátu, jenže v dnešní době je to risk. Stačí, aby zapršelo, nikdo nepřijede a organizátor je rázem v dluzích, do čehož se pochopitelně nikomu moc nechce.


ČMN A jak to vypadá ve světě? Třeba Maďarsko, tam se to po nás rozjelo hodně, ale přestože mají stále šampionát a závody, jezdci spíš ubejvaj. Vím to, sám tam občas jezdím na závody. Když jsem tam přijel poprvý v roce 2009, jezdil tam jeden týpek – János Molnár, na padesátkovým Simsonu. Spolu jsme se tenkrát přetahovali o první místo a byl to hodně talentovanej kluk. Jezdil pozadu a dělal kolečka, byl fakt našláplej, pak přešel stejně jako já na velkou motorku a v tu ránu skončil. Prostě neměl peníze, a tak to musel zabalit. Přesným opakem je ale teď Polsko, kde se letos pojede oficiální mistrovství světa a spolu s Francií jsou tyhle dvě země momentálně největšími evropskými velmocemi, kde stuntriding fakt šlape a lidí zde jezdí víc a víc.


ČMN Liší se nějak závody v různých zemích? Jsou tu jistá specifika, kvůli kterým je těžké umístit se na těch nejlepších příčkách. Já se snažím pořád zdokonalovat a vymejšlet nějaké nové a hodně náročné triky, ale na některých soutěžích to ani moc neocení. Jediná šance je přizpůsobit se a snažit se jezdit na určité hodnocení, i když někde mě dokážou ještě pořád překvapit. Abys měl představu, v Maďarsku si cení především techniky jezdění, v Polsku a Francii používají převzatý hodnocení z Ameriky, takže abys uspěl, musíš jezdit rychle, agresivně, hodně driftovat, prostě od všeho něco a v pořádným fofru. Tady se technika tak trochu vytrácí a když se pak povede průměrnému jezdci dát to celé v kuse, vyskočí najednou v hodnocení nahoru.


ČMN Jakého triku, který ses naučil, si ceníš nejvíc? Určitě jezdění pozadu po zadním – učil jsem se to rok a u nás jsem byl první, v Evropě asi třetí nebo čtvrtej. Kolikátej je ale jedno, mám radost, že jsem coby obyčejnej kluk z vesnice dokázal překonat vlastní sny, a to i bez horentních sum peněz.


ČMN Živit se tímhle sportem nejde? To bych musel bejt známější a jezdit po Evropě. Je tak padesátka opravdu dobrejch jezdců, ale tyhle možnosti má tak pět z nich. Navíc plno z nich má mnohem lepší podmínky - celoročně pěkné počasí anebo haly, kde mohou trénovat i přes zimu, v době, kdy já sedím doma pod haldou sněhu.


ČMN Máš nějaký vzor? A kdo nemá? Vždycky přijde někdo, kdo je fakt dobrej, tenkrát to pro mě byl Mára Matoušek se svou technickou jízdou. Pak Zoltán Angyal, se kterým jsem se později setkal, stali se z nás kámoši a na mistrovství Evropy jsem ho pak dokázal porazit. Při vší úctě a dál trvajícím přátelství to byl skvělý pocit, když překonáš někoho, na koho vzhlížíš. Nejvíc je ale asi Chris Pfeiffer, který to dokázal dotáhnout ze všech nejdál. I když nedělá ty nejlepší triky, má to zmáklý. Tady ale samozřejmě velkou roli hraje to, že je Němec a že se ho chytlo BMW.


ČMN Jaké jsou tvé přípravy a plány na letošní sezonu? Začal jsem cvičit a snažím se dodržovat životosprávu. Vytyčil jsem si cíl zhubnout osm kilo a letošní sezona už pro mě vlastně začala v únoru ve Francii. Byl jsem mezi 25 pozvanými jezdci na tamní evropský podnik a dojel jsem jedenáctý. Ve finálové patnáctce jsem byl jediný, kdo měl přes zimu pauzu, a to mě nakoplo a motivovalo k dalšímu zlepšování. Také mám za sebou exhibice na výstavách v Praze a Bratislavě, něco podobného mě čeká ve Švýcarsku a pak už bych rád začal trénovat nějaké nové kousky – těžší věci, kterými bych se odlišoval od ostatních. Prostě něco, co zvládá jen pár borců. Rád bych se taky v průběhu roku zúčastnil závodů v Maďarsku, Bulharsku, mistrovství světa v Polsku a v plánu je i nějaká Anglie a Lotyšsko.


ČMN A ještě mi řekni, jak vůbec vypadá život českého stuntridera? Když máš čas, trénuješ, když to jde, chodíš do práce, aby se ti povedlo našetřit nějaký prachy, za který pak můžeš vyrazit někam na závody a porovnat síly s těmi nejlepšími. Mám pár sponzorů, bez kterých by to šlo jen stěží, ale i tak musí bejt člověk pořád stejně zapálenej a obětovat tomuhle sportu úplně všechno...


ČMN Tak ti přejeme, ať ti tohle nasazení vydrží co možná nejdéle!



Přečtěte si také

Martin Krátký - Winter Classic  4. 4. 2013  

Další iČMN články

  • 50 let řadových čtyřválců Honda
  • 15 ročník výstavy přestaveb Bohemian Custom Bike
  • MOTO VÝSTAVA LIBEREC 2019

Články na MotoLife

  • Motorbike 5/2022
  • Motorbike 4/2022
  • Motorbike 3/2022
  • Šeri testuje - Ducati Monster 1100 EVO – Dlouhodobý test
  • Blood Ridaz

Příspěvky motorkářů

Moto.cz
před 4 dny v 15:12
Keďže motoristický šport sledujem od svojich piatich rokov, konkrétne od roku 1979, spomínam si na rôzne zásahy funkcionárov počas totalitného režimu do práv pretekárov, pričom jednou z najsilnejších spomienok je pre mňa zavedenie tzv. komerčných stykov, cez ktoré povolili vybraným jazdcom reprezentovať, ale tí si to museli tvrdo platiť a nesmeli bodovať do domáceho šampionátu… Že ešte aj po viac ako 30 rokoch dýcha zastrešujúca organizácia duchom totality je však pre mňa k neuvereniu…
Magazín Motoroute
před 5 dny ve 22:26
Nepropásni svátek příznivců značky Ducati ❗️
DUCATI DEN se uskuteční ve středu 8. června 2022 od 9 do 18 hodin v areálu Autodromu v Mostě.
Časopis Motorbike
6. května v 15:50
Květnový Motorbike je na stáncích! Víc se dovíš  na www.motolife.cz/.../motorbike-5-2022-motorbike-45ec
Bikes.cz
28. dubna
Informace, které nejsou začátkem sezóny na škodu...
Všechny příspěvky ...