PRVNÍ TEST: Harley-Davidson Street 750

vydáno 9. 4. 2014, text Honzis, foto Stefano Gadda, Simon Finlay

Jako jediní z ČR jsme se ve španělském Madridu zúčastnili oficiální novinářské prezentace nových „malých V-Rodů“, které jsou zaměřeny na mladou generaci městských jezdců.

Harley prezentoval své novinky Street 500 a 750 na podzim v Miláně, ovšem do Evropy se budou dovážet pouze větší sedmsetpadesátky, pětistovky si americký výrobce nechá pro domácí trh. Americké modely se navíc budou vyrábět v USA, zatímco ty určené pro Evropu budou pocházet z Indie, kde si H-D postavil vlastní zbrusu novou továrnu a stroje odsud prý budou naprosto identické jako ty ze Států.


U Streetů by se velmi hodilo použít slovíčko „revoluční“. Kapalinou chlazený motor sice u H-D už tak exotický není, velký V-Rod už je tady přeci jen nějaký ten pátek (konkrétně 12 let), ale to čisté zaměření na mladé a město je naprostou novinkou. A když se to zkombinuje dohromady… Velký test očekávejte v ČMN číslo 8, které vycházejí ve čtvrtek 17. dubna, nyní vám přinášíme první dojmy a spoustu fotek, které se nám do novin prostě nemají šanci vejít.


Že je Street městským strojem, poznáte hned. Je maličký a nízký a už na první pohled je vám jasné, že tohle bude na kličkování v zácpách dobrá zbraň. Když jsem se však na Streeta poprvé posadil, zažil jsem doslova šok – je tak lehký! Nejen na Harleye, on působí lehce tak nějak všeobecně. Sedl jsem si pro porovnání na Irona, nejmenšího, nejlevnějšího a nejpurističtějšího Sportstera, a ten byl pocitově snad o tunu těžší.


Prvotní dojem jen potvrdily následné kilometry najeté po ucpaném (a opět stávkujícím) šestimilionovém Madridu. Celou dobu jsem si gratuloval, že tady testuji zrovna Streeta. Nizoučké těžiště, uzoučké pneumatiky a velmi pohodlný roadsterový posaz jen podporovaly skvělou ovladatelnost, nohy ze stupaček jsem sundával, až když na semaforu chvíli svítila červená a bylo jasné, že si na zelenou ještě počkáme.


Dalším velkým překvápkem bylo celkové pohodlí. Sedlo je bez připomínek a nastavení tlumičů s naprosto neharleyovskými dlouhými zdvihy (vpředu 140, vzadu bez chlupu 90 mm) je tak komfortní, že z vás kanály a hrboly jen tak duši nevyklepou. Na každém jiném hádéčku byste už dávno byli na ortopedii… Tohle má také svou negativní stránku, motorka není při větších rychlostech v zatáčkách zrovna symbolem pro neochvějnou stabilitu, nicméně být konstruktérem, udělám to úplně stejně.


Motor srovnání s již zmiňovaným V-Rodem snese ponejvíce, ne snad kvůli svému výkonu, nýbrž konstrukcí. Jak nám při večeři prozradili zástupci značky, malá sedmsetpadesátka Revolution X se ve velkém v-rodovském Revolutionu velmi inspirovala. Kapalinové chlazení, čtyřventilová technika, rozvod DOHC, úhel rozevření válců 60 stupňů, to všechno je stejné. Akorát je tady šestikvalt namísto pětistupňové převodovky.


A dvouválec mě vyloženě nadchnul. Běží měkce, a i když si občas kolem volnoběhu při přechodu ze zavřeného do otevřeného plynu škubne, povětšinou je velmi kultivovaný. Svým charakterem je to typický čtyřventil, otáčky mu dělají vyloženě dobře a čím výš jste, tím víc to motor baví, ovšem na svůj objem a již zmiňovaný rozvod má překvapivě dost síly i odspodu. Aby ne, když krouťák má své maximum 60 Nm již ve 4000 otáčkách, zatímco výkon rozumných 57 koní kulminuje až při osmi tisících!


Ve městě není problém jezdit s lehkou rukou na pětku, či občas i šestku (převodovka je skoro jako u Japonců, velká pochvala! ), stejně jako můžete Streeta beztrestně držet pořád kolem 140 km/h na dálnici, motor má neustále síly dost. Maximálku jsme nezkoušeli, jednou jsem se dostal na 160 a bylo cítit, že tohle zdaleka není konečná.


Street má i své mušky. Zaprvé brzdy, které vyžadují velkou sílu, aby něco předvedly, a i tak působí poněkud poddimenzovaně, a zadruhé zpracování, kdy mě prostě některé odkryté konektory a kabely dokázaly pěkně iritovat po celé dva testovací dny. Uvidíme, jak se s tím popasují zákazníci, ale uvidíme to až v září, kdy se Street 750 teprve dostane do ČR. Zatím se totiž prodává akorát v Itálii, Španělsku a Portugalsku, zbytek Evropy musí počkat do podzimu.


A počkat si musíme také na cenu. Již nyní však víme, že půjde o nejlevnějšího Harleye, jde jen o to, o kolik bude levnější než 883 Iron, jenž se aktuálně nabízí za necelých 240 tisíc. Podle cenovek z jihu Evropy bychom se však u Streeta mohli dostat až někam k magické hranici 200 tisíc, a to by za Haryka byla velmi zajímavá prajska. Pokud nám tedy zase ČNB na podzim nezatočí s kurzem…



Přečtěte si také

EICMA 2013: Harley-Davidson s malými vodníky Street 500 a 750  6. 11. 2013  

Další iČMN články

  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>Nejmenší z&nbsp;rodu
  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>2 x&nbsp;Fun
  • <span style="color: red">ČMN 2007: </span>Spaghetti Western

Články na MotoLife

  • Motorbike 3/2024
  • Motorbike 1-2/2024
  • Motorbike Katalog motocyklů, skútrů a čtyřkolek 2024
  • Motorbike 12/2023
  • Masarykův okruh poprvé hostil enduro závody. Úspěšnou premiéru si nenechalo ujít 260 jezdců

Příspěvky motorkářů

Moto.cz
14. února
Silniční závody motocyklů v Československu v roce 1957 - Kompletní výsledky a popis sezóny na webu 🥰 ❤️ 🏍
MotoRoute
2. února
MotoRoute 1/2024 - vychází 7. února 👈
Všechny příspěvky ...