„Výlet“ na polární kruh

vydáno 2. 10. 2011, text Michal

Po krásných letech na strojích české provenience se mi v roce 2001 splnil sen o velké motorce - Suzuki VX 800. Proto jsem ostatním kámošům nadhodil trochu delší výlet - na severní polární kruh do Norska.

Podařilo se a v červenci jsme vyrazili ve složení: Honza (XJ 600), Jirka (XRV 750), Vašek (NTV 650), Luboš (XRV 750) a Petra. Přesun do EU se uskutečnil tajně kolem jedenácté skrz vietnamskou tržnici. Ještě malé problémy na obchvatu Berlína a před osmou jsme končili u dánské Krusy nedaleko Flensburgu. Přes placaté ostrovy Fyn a Sjealand a bolestivé výpalné v podobě 120 DKK na dvou ze tří mostů jsme se probojovali ke švédskému Malmö. V Alabodarně u městečka Glumslöv jsme navštívili 4000 let starou kruhovou hrobku.

Zamračené ráno nás vyhnalo k Oslo, ale již před Göteborgem nás přepadl nepříjemný déšť, což znamenalo smutné zakempování v lese kousek za hraničním fjordem Svinesund u Skjebergu. Vjezd do centra metropole je pro motorky zdarma, stejně jako v jiných velkých městech. Před další jízdou jsme aktivně odpočívali v muzeu Thora Hayerdala, které leží na poloostrově Bygdoy. Večer trávíme v kempu nedaleko Gjoviku u jezera Mjosa. Za 15 NOK se rychle vysprchuje nás pět chlapů nebo Petra celých 10 minut sama, zato ale pořádně.

Lillehammer, místo zimních olympijských her, jsme kvůli mlze jen projeli. Odpoledne se naštěstí trochu vyčasilo a potom, co jsme v Otto odbočili na vedlejší silnici číslo 15, se občas ukázalo i sluníčko. Cesta údolím Hjelledal nás vyloženě nadchla, takže jsme zastavili až ve městě Lom u dřevěného kostelíka z 12. století.

Podobně vypadá většina norských venkovských stavení. Luxusní vily se tu nevedou.
Přes fjordy tě převeze malý trajekt a můžeš si dopřát i romantický západ slunce


Zatáček do sytosti

Mohutné peřeje v Donfosu přišly hned další den a po nich i nejočekávanější etapa zájezdu - odbočka k Orlí a Trollí stezce a fjordu Geiranger. Z křižovatky nám 22kilometrový sjezd serpentinami pod horou Dalsniba až k vodě trval hodinu. Je tady co obdivovat i při zatažené obloze a mlžném oparu. Po odpočinku v Geirangeru následoval výstup po Orlí stezce, která při zběžném pohledu vypadá jako skládací metr položený na kopec, ovšem skoro složený. Už jen překonat sedlo a rychle se v Eidsdalu nalodit na trajekt přes Norddalsfjord. Za Valldalem výprava odolala prodejcům čerstvých voňavých jahod a stoupala neustále se vinoucí cestou k úchvatnému vodopádu Stigfossen.

Voda = Norsko, Norsko = voda

Noc jsme strávili za opuštěnou turistickou ubytovnou u Vistdalu a o neobvyklé probuzení se postaralo sluníčko. Snažili jsme se toho co nejvíce využít. Po stech kilometrech kopců a fjordů, šestikilometrovém tunelu do Sunndalsory a přes Oppdal skupina dorazila do Trondheimu.

Dobytí severního polárního kruhu


Výstava motocyklů po norsku

Devátý den jsme jeli zelenou krajinou přes Mosjoen a Mo i Ranu na polární kruh. Čím víc jsme se blížili k cíli, tím byla krajina řidší a šedivější. Nakonec to nevydržely ani zakřivené břízy a na zemi nezůstalo kromě povalujícího se kamení skoro nic. Polární kruh prochází středem velkého turistického centra, do kterého i nás z pustiny zahnala zdejší vlezlá zima. Od tepla domácího krbu je to sem přibližně 3640 kilometrů. Z této kosy prcháme sakra rychle a stavíme až po 60 kilometrech v mnohem teplejší krajině u pumpy, kterých je zde míň než doma. V Mo i Raně nabíráme směr severní Švédsko. Pro poslední nocleh v Norsku nám postačilo odpočívadlo 500 metrů před hranicí. Tady jsme si vyzkoušeli, jak přibližně vypadá polární den. O půl jedenácté už sluníčko nikoho nebavilo. Šli jsme se radši zabalit do spacáků, doufaje, že tam bude větší tma.

Nedělní ráno se zdařilo až na mírně vinutou cestu mezi borovicemi, která se až do města Umea na východním pobřeží Švédska nezměnila. Rozhodli jsme se, že hlavní silnice již ne, protože jsou moc rovné, tudíž nudné. Malá zajížďka do vnitrozemí po vedlejších silničkách bude zajímavější. Tam nás, kromě kvalitního asfaltu mezi sebemenšími dědinami, překvapilo i 26 kilometrů totálně rozbombardované silnice posypané štěrkem. Po koupeli v nádrži Krangede a překvapivém setkání s jakýmsi bývalým Čechem jsme projeli Ostersund. Za Svegem u leknínového jezírka, které bedlivě strážily hordy lačných komárů, jsme rozbili tábor.

V Malungu se, k naší radosti, konala soutěžní výstava všech možných přibližovadel. Nebyly to malotraktory, ale krásné americké plechovky a motocykly doplněné všelijakými veterány a upravenými stroji všech značek a kubatur. Důkazem budiž maloobjemová ČZ ve švédském rámu. Stoupající teplota na slunci nás ale z tohoto ráje brzy vyhnala zpět na trasu, přesněji na jih k jednomu z největších švédských jezer - Vänern.


Šťastný návrat

Po posledním noclehu ve Skandinávii jsme se ráno vydali na trajekt a úspěšně se vylodili v Helsingoru, kde měl Hamlet svůj hrad Kronborg Slot. Jelikož bylo dálnic dosti, jeli jsme vedlejší cestou po pobřeží do Kodaně, alespoň bylo něco vidět. Ve městě se nám nechtělo hledat cestu ven, takže jsme jeli stále za nosem a až k paláci to šlo. Vojáček nás odtud jasným gestem vypakoval, ať nezacláníme, a my tedy rychle zmizeli nejkratší cestou z města. Na dálnici se k nám připojil oddaný kamarád déšť, který byl věrný až do Gedseru. Odtud jsme pokračovali další plovoucí obludou do Rostocku. V Německu panovala taková mlha, že na dálnici byly z obřích větrných elektráren vidět jen patky. Jízdu v tomto nečase jsme po sto kilometrech vzdali a rozdělali stany přímo na dálničním odpočívadle.

Přes Görlitz a Zawidov jsme kolem páté vstoupili zpět do vlasti. Ještě návštěva sprchy, pivo v Route 66 a poslední společná noc. V sobotu, po šestnácti dnech a šesti tisících osmi stech kilometrech, se v Kolíně, kde sestoupila ze sedla Petra, začala skupinka pomalu, ale jistě rozpadat.



Další iČMN články

  • Moto Cestou Necestou 2018 – včera odstartovali!
  • Video: EXPEDICE PERU 2018
  • Velká cesta na malých strojích

Články na MotoLife

  • Motorbike 3/2024
  • Motorbike 1-2/2024
  • Motorbike Katalog motocyklů, skútrů a čtyřkolek 2024
  • Motorbike 12/2023
  • Masarykův okruh poprvé hostil enduro závody. Úspěšnou premiéru si nenechalo ujít 260 jezdců

Příspěvky motorkářů

Moto.cz
14. února
Silniční závody motocyklů v Československu v roce 1957 - Kompletní výsledky a popis sezóny na webu 🥰 ❤️ 🏍
MotoRoute
2. února
MotoRoute 1/2024 - vychází 7. února 👈
Všechny příspěvky ...