S ČZ do Kazachstánu

vydáno 18. 8. 2010, text Vojtěch Hlásný

Po mé předchozí cestě po Jižní Amerıce bylo potřeba naplánovat další cestu poněkud úspornějı, časově ı fınančně. A tak nepřicházelo v úvahu nıc, kde by se musely kupovat drahé letenky a přepravovat motorku přes půl světa.

To nejdřív napřesrok. V hlavě mám již dlouho připravené dvě cesty. Jedna je do Dakaru. A ta druhá, plánovaná již před cestou do Vladivostoku v roce 2007, na Kavkaz a do Střední Asie. Gruzie, Azerbajdžán a Kazachstán jistě stojí zato, a navíc si procvičím ruštinu, kterou se teď učím na vysoké.


Příprava motorky (ČZ) se nepodcenila, ostatně jako nikdy. Před cestou jsem po ČR najezdil pres 2000 km, věděl jsem tedy, co je potřeba vychytat. Motor se zdál zcela v pořádku. V Americe s ním, mimo kolečka u startovacího segmentu, nebyl jediný problém, ani jednou jsem nesundával hlavu. Preventivně jsme vyměnili lamely, primární řetěz a náhon tachometru. Kompletní výměny se dočkaly přední teleskopy. Nikdy nefungovaly, už když jsme jeli do Afriky, tak místo tlumení vydávaly tupé rány, jak mlátil kov na kov. U zadních tlumičů se měnila jedna pístnice a silentbloky. Rutinou už se stala každoročně výměna prasklé nádrže. Zrovna se zavařil i přední blatník a podsedlový plech. Poslední větší věcí byla řetězová sada a ložiska v kolech.


Stále odsouvaný odjezd přichází 8. srpna 2010 večer. Nastříkaná nádrž se ještě skoro lepí na kalhoty, ale já jsem rád, že už můžu jet. Než se rozloučím s příbuzenstvem, je deset večer. První noc spím dle plánu v prostoru bývalé celnice na slovenských hranicích u D2. Zima mi nedovolí pořádně usnout, a tak můžu vyrazit za svítání dál. Motorka bere příjemných 4,8 litru na 100 km. V Maďarsku míjím s nostalgií místa, kde jsem nechával na cestě do Iránu vychladnout zadřený motor.


Za Budapeští mi motor začíná vynechávat. Navíc mi ulétl z hřídele náboj spojkového koše, uvolnila se na něm matice. Je to krušný den. Více než sedm hodin spravuji, měním různé věci i na elektroinstalaci a kolem karbecu. Potom, co v závěru vyhodím filtr benzinu, je to o hodně lepší, motor vynechává jen občas a při rychlosti nad 90 km/h, takže mohu jet dál. Ve městě Szeged potkávám Němce, který jede do Rumunska. Za karavanem táhne vlek s dvěma motorkama. Jedu s ním do Temesvaru, kde spíme v místním kempu. Ještě v Maďarsku se mi opět uvolnil náboj spojky. Je ale noc a jedeme po frekventované silnici, není kde zastavit. Navíc nemám, jak bych dal Němci znamení, aby zastavil. Jede přede mnou a v nastálé situaci ho předjet nemůžu. Dojedeme až na hranice. Tam Čezetu nakládáme na vlek a já sedlám jejich čtyřdobý jednoválec s objemem 525 cm3. Říkám si čím to, že to jede lépe než Čezeta, asi je to tím, že nemám bagáž. Před Temesvarem jedeme stovkou po rovné úzké silnici s pěkným asfaltem. Je obrostlá hustým vysokým křovím, takže ze silnice není vidět. Zleva najednou těsně před karavan vyskočila kuna! Němec úhybným manévrem jen tak tak zabránil srážce a já měl za ním co dělat, abych neskončil v karavanu.


Na jihu Rumunska je moje první zastávka v Českém Banatu. Do oblasti u města Moldova Noua přišli před více než 180 lety za prací Češi, kteří zde založili několik vesnic. Jedu se podívat do Gerniku, leží hned vedle Rovenska. Do vesnice vede brutální kamenitá cesta do kopce cca 20 km. V Gerniku je hodně turistů, Banát je docela populární. Spím zdarma u jednech místních. Ve vesnici je více aut s českou RZ než s rumunskou. Jednak jsou to auta turistů, druhak auta těch, kteří odešli do Čech zpět a nyní se sem občas vracejí. Drtivá většina mladých odešla za prací do míst, odkud jejich pradědové odešli. Nejvíce jich pracuje v gumárně Mitas. V Gerniku pracuje ve škole český učitel češtiny a další připomínkou z Čech je hasičský trambus. Další vesnicí, kterou navštívím, je Eidenthal, 50 km dál na cestě do Srbska. V Gerniku mi řekli, ze bych tam mohl sehnat díly na mou ČZ. Zpočátku to vypadá bledě, ve vesnici jsou maximálně ruští IZi. Až v jedné kůlně je rozebraná ČZ 175/450! Koupil jsem všechny díly, co jsem potřeboval nebo mohl potřebovat, a pokračoval dále. Velmi zajímavé bylo setkání s válečným veteránem, kapitánem Ferdinandem Havlíčkem, jenž velel dvanácti tankům Cromwel Československé samostatné obrněné brigády na západní frontě. Dunaj přejíždím přes slavnou přehradu Železná vrata, přes Srbsko do Bulharska, kterým jenom projíždím, abych se dostal co nejrychleji na hranice s Tureckem.



Další iČMN články

  • Moto Cestou Necestou 2018 – včera odstartovali!
  • Video: EXPEDICE PERU 2018
  • Velká cesta na malých strojích

Články na MotoLife

  • Motorbike 12/2021
  • Blood Ridaz
  • Šeri testuje - Aprilia Tuono 660 E5
  • Patrick Peschel
  • Blažek moto

Aktuálně na MotoLife

Blood Ridaz 1.12.
Blažek moto 15.11.

Příspěvky motorkářů

Magazín Motoroute
před 2 dny v 18:29
Magazín MotoRoute 6/2021 je tady! Motorky & cestování v jednom balení.
Info o vydání tady: www.motoroute.cz/clanek/203-motoroute-62021.aspx
Předplatné tady: shop.motoroute.cz/produkt/23-predplatne.aspx
On-line verze pro členy MotoRoute klubu tady: https://www.motorouteklub.cz
Miluju motorky
před 8 dny v 15:42
Do môjho rozhovoru som prizval zástupcov Slovenskej motorkárskej komunity – Blood Ridaz. Táto partička pohodových chlapíkov za dva roky svojej existencie vybudovala silnú motorkársku komunitu združujúcu nadšencov jednej stopy na Slovensku a aj v blízkych Čechách. Ako celý nápad vznikol? Čo vyobrazuje a znamená ich logo či názov? O tom sa už dočítaš v rozhovore nižšie. Poď na to!

Zdraví,
Šeri 🍒

#serimotostories
#bloodridaz
Miluju motorky
před 9 dny v 11:41
Čo poviete, načo zaujímavé si spomeniete z roku 2005 vy? Z rádia hrali na plné pecky Foo Fighters svoj hit Best Of You, Sete Gibernau ešte stále dokázal preháňať Valeho po svetových okruhoch Premier Class a Suzuki vypustila tento model Bandit 650 / Bandit 650 S, už naposledy so vzduchom chladeným motorom a karburátorom. Koncept siahajúci až k prvým GSX-R z roku 85. Tento Suzuki Bandit vlastne stál na rozcestníku jednej motocyklovej éry... - Koniec koncov, aj tej mojej!

Hneď niekoľko sezón som totiž absolvoval v sedle práve tejto motorky. Každý koniec je novým začiatkom a tak v roku 2020 prišla nová výzva, v podobe novej motorky... Priznám sa ale, že na tie jej blýskavé výfukové potrubia mi občas chýbajú 🙂.

Mrkni tiež na jej test: www.motolife.cz/.../...sf-650s-bandit_17836.clanek

------------------------------------------------
Sleduj:
IG: @serimotostories 🍒
FB: https://www.facebook.com/serimotostories/ 👈
LT: https://linktr.ee/serimotostories 🏍 ✍️
IG: @peterscherer59 👌 📸
------------------------------------------------
#serimotostories #flashback #bloodridaz
Miluju motorky
29. listopadu v 12:20
Nový test - Aprilia Tuono 660 E5 ✏️ prináša teplý taliansky 🇮🇹 💨 vánok do studenýhćh jesenných dní 😉 :

"Po nasadnutí mi pohľad spadne na prístrojový panel. Pri otočení kľúčika sa spúšťa pútavé intro a novinka mi začína byť moc sympatická. Aj napriek tomu, že sa už od začiatku vyznačuje sofistikovanejšími spôsobmi, tento motocykel je omnoho viac chuligánom, ako by sa mohlo zdať..."

Zdraví,
Šeri 🍒

#serimotostories
Všechny příspěvky ...