Korsika: Místo, kde příroda nabízí jedinečnou atmosféru stvořenou k vyjížďkám na motorce

CMN 2005

Týden na rajském ostrově

Z ARCHIVU ČMN: Za svých cest jsem navštívil mnoho krásných míst, je-li však takové, kam bych se chtěl určitě vrátit, je jím Korsika. Příroda tu nabízí naprosto jedinečnou atmosféru stvořenou k vyjížďkám na motorce.

Tento úchvatný ostrov leží ve Středozemním moři poblíž západního pobřeží Itálie a náleží pod francouzskou správu.

Většina trajektů vyplouvá z Livorna, Janova, Savony, Nice a Marseile a přijíždí do města Bastia. My jsme si pro naši cestu vybrali možná trochu nezvyklou trasu přes Německo a Švýcarsko, a to hned z několika důvodů. Jednak pro celkem bezproblémový a rychlý přejezd značné části cesty po německých dálnicích a pak kupodivu i z důvodů ekonomických. I přes to, že se švýcarská celoroční dálniční známka zdá krutě drahá, ve výsledku vyjde levněji než jednotlivé poplatky za dálnice, placené mosty a úseky obvyklejší cesty přes rakouský Insbruck a část Itálie.

Konečně na lodi

V jedno červnové ráno naše výprava v počtu devíti lidí a šesti motorek vyrazila z Prahy. Cestou nás zastihlo ještě několik přeháněk, které přeci jen zpomalily naši jízdu, a tak jsme teprve v podvečerních hodinách zdolávali sedla na dálnici kolem Churu, minuli soutěsku Via Mala a začali klesat k Luganu. To už na nás začal dýchat teplý jižní vzduch a kolem 22 hodiny večerní jsme konečně dorazili do města Como.

Na druhý den nám zbývalo již jen necelých 300 km do přístavu v Savoně, odkud nám vyplouval ve 13 hodin trajekt.

Motorky jsme provazy upevnili ke stěně trajektu a šli najít volné místečko na horní palubě nedaleko bazénu. Po třech hodinách plavby se před námi začalo z moře vynořovat skalnaté pobřeží mysu Corse a po další hodině jsme již hledali náš kemp Cantarele Pineto, který se nacházel 15 km pod přístavem Bastia.

Pláže jak z Karibiku

Na příští den jsme se rozhodli pro kratší okruh kolem mysu Corse. Musím říct, že tato silnička patřila k jedněm z nejkrásnějších, jaké jsme na ostrově projeli. V divokých serpentinách se zařezávala do rozeklaného skalnatého pobřeží jen několik metrů nad mořskou hladinou. Vozovka byla sice úzká, ale s velmi dobrým povrchem a perfektně čistá. Aut jsme tu potkali opravdu málo, a tak jsme krouhali zatáčky téměř na kolínko. Silnice se zvedla do kopců a za chvíli jsme projížděli s hlavou v oblacích kolem větrných elektráren a strážních věží, abychom vzápětí dojeli do vesničky Tollare, nejsevernějšího bodu Korsiky. Západní pobřeží, po kterém jsme se vraceli, už nebylo tak rozeklané, ale zato plné nádherných pláží, kde jsme se před návratem příjemně vykoupali.

Další den nás cesta vedla opět na západní pobřeží, tentokrát však již vnitrozemím na hranici pouště Desert des Agriates. Pokračovali jsme ke krásným a rozmanitým plážím západního pobřeží. Tady si skutečně vybere každý, pláže jsou písečné, okrové nebo úplně bílé, oblázkové, s rozeklanými skalisky, nacházejí se tu i černé pláže, pokryté čedičovými kamínky nebo rudé, jejichž kameny obsahují velké množství železa. Tato část ostrova je také nejvíce otevřena do volného moře a díky tomu zde můžete vychutnat i dost vysoké vlny.

Enduro vložka

Rozhodli jsme se trošku prozkoumat i vnitrozemí a navštívit starobylé město s pevností Corte. Vzápětí ale přišla pěkná bouřka, která nás zahnala do místní kavárny. Netrvala však dlouho a za necelé dvě hodiny se nad námi klenulo opět čisté nebe. Namířili jsme si to po krásně klikaté silničce směrem k nejvyšší hoře ostrova Monte Cinto. Pod vrcholem jsme pak v horské říčce objevili krásné tůňky lákající ke koupeli v křišťálově průzračné vodě. Cestou zpátky jsme pak zastavili ještě na farmě, kde chovají vzácné druhy suchozemských želv.

Navštívit starobylé přístavní město Bonifacio patří určitě k povinnostem každého návštěvníka Korsiky, a tak jsme toto místo nechtěli vynechat ani my. Přímá a rovná cesta na jih po východním pobřeží, nadto s velmi hustým provozem, nám však záhy připadala natolik nezáživná, že jsme se rozhodli odbočit a vzít to opět přes hory. Zde se však doposud velmi slušné silnice změnily v téměř kamzičí stezky plné kamení, po kterých jsme krásnou a divokou přírodou stoupali a klesali přes horská sedla Col de Sorba, Col de Verde a Col de la Vaccia. Ve městě Sartene jsme se opět vrátili na jednu z hlavních silnic a přes několik vyhlídkových míst jsme se v pozdních odpoledních hodinách dostali konečně do Bonifacia. Prošli jsme přístav, starou část města a pevnost a poté se vydali na přímou zpáteční cestu.

Hory plné vody

Další zajímavostí, která by neměla uniknout pozornosti, jsou takzvané Anglické kaskády nacházející se nedaleko sedla Col de Vizzavona. Je to série mnoha drobných vodopádů stékajících po skalách z hory Monte Oro, tvořících drobná jezírka. Jejich chladná a nádherně čistá voda lákala ke koupání. Ač na pohled se zdálo, že vody je zde jen pár centimetrů, opak je pravdou - mnohá dosahují i několikametrové hloubky. A tak jsme lezli po skalách, až jsme si našli své "soukromé" jezírko i s krásnými plochými kameny na slunění.

Další z výletů byl naplánován z Bastie do přístavu Porto a po západním pobřeží na sever do dalšího přístavu Calvi. Příroda opět nádherná, ale bohužel silnice mezi městy Porto a Calvi byla z části v rekonstrukci, a tak šotolina pro naše cestovní motorky nebyla tím správným povrchem. Koupání opět skvělé, výhledy a zatáčky jedna báseň. Představa, že ta silnice je již hotová. No, jedině doporučuji....

Týden na ostrově utekl jak voda a téměř celý jsme jej strávili v sedle motorek, aniž bychom stihli prohlédnout všechna krásná místa, co jich ostrov nabízí. Naposledy jsme pohledem z trajektu pozdravili pevnůstky na mysu Corse a slíbili si, že se sem určitě jednou vrátíme.

Šetrný červen

Konec června se ukázal jako velmi vhodný čas, neboť jsou nejdelší dny, ještě není takové vedro a platí nižší předsezónní ceny. Je výhodné mít předem zajištěné ubytování, nejlépe přímo dohodnuté s poskytovatelem. Doporučuji raději západní pobřeží, je rozhodně hezčí.

Lodní společnosti poskytují slevy pro zpáteční jízdenku s vozidlem, ale pouze v omezeném počtu. Různé společnosti a CK nabízejí tutéž jízdenku za rozdílnou cenu (většinou vyšší a nejvyšší kupodivu měla vlastní lodní společnost).

Najeli jsme 5000 km, z čehož 1100 km cestou na Korsiku, 2000 ježděním po ostrově a zbývajících 1900 km okružní cestou zpět.

Náklady 30 tisíc za dvě osoby a motorku, z čehož 4000 stálo týden ubytování pro 2 osoby v bungalovu, 5000 zpáteční trajekt pro dvě osoby a motorku, cca. 10 000 benzín, 2000 poplatky za dálnice, 3000 ostatní noclehy, zbytek vstupné, nákupy, lanovka a další.

Článek vyšel v tištěných ČMN 12/2005