V nové Kawasaki 1400GTR je spousta elektroniky
vydáno 21. 9. 2011, text Honzis, sal, foto David M. Bodlák
Podle Kawasaki samotné jde o transkontinentální supersport. Vážně by se na ni měla vztahovat výjimka na maximální povolenou rychlost, protože vás dokáže přenést z místa A do místa B tak rychle, jako by šlo o teleport.
Na první pohled má GTR výrazné průduchy na bocích kapot, ty mají lépe odvádět teplo od motoru, které dříve šlo jezdci rovnou na nohy
Velice příjemnou záležitostí jsou sériově montované vyhřívané hefty, škoda jen, že rukojeti narostly na průměru.
Bezklíčkové zapalování KIPASS a sledování tlaku v pneumatikách už měl předchozí model. Jako první Kawa dostalo GTR kontrolu trakce KTRC, sice jen jednostupňovou, ale lze ji i vypnout. Zatímco KTRC pocítíte zřídkakdy, nový brzdový systém poznáte okamžitě. K-ACT (Kawasaki Advanced Coactive-braking Technology) je druhou generací „pomocného“ brzdového asistenta. Pomocí tlakových senzorů a údajů o rychlosti řídicí jednotka vyhodnotí, jak moc chcete brzdit, a elektromotorem připumpuje do předku (když šlápnete na zadek) nebo do zadku (když zmáčknete přední brzdu).
Můžete si vybrat standardní mód - to má být pocit propojených brzd minimální a jezdec se má cítit jako na motorce s běžným brzdovým systémem, nebo „High Combined Mode“ - zásah je citelnější a hodí se hlavně při jízdě ve dvou.
Když víte, že vás nečeká žádné dramatické předjíždění nebo sportovní jízda, dlouhým stiskem čudlíku aktivujete chudší palivovou mapu. Při sledování okamžité spotřeby to bylo něco mezi půllitrem a litrem – a to už stojí za zmáčknutí čudlíku. Od Kawasaki to byl hrozně chytrý tah, zákazníkovi nabídne něco navíc a nikdo nemůže říct, že by GTR nejelo nebo moc žralo.
Který mód si nejčastěji vybíral Honzis? A jaké jsou optimální otáčky? I to se dočtete v rozsáhlém testu, který vyjde v ČMN 40/2011 6. října.
