Jak šel čas s R1
vydáno 17. 12. 2014, text Jan Rameš, foto archiv ČMN
Yamaha YZF-R1 je legendou mezi superbiky. Příští rok přijde v totálně překopané formě, pojďme si tedy nyní připomenout jejích předchozích 17 sezón.
1998-99
Tehdy se zrodila bomba, která deklasovala veškerou dosavadní konkurenci. Sto padesát koní na 177 kg suché hmotnosti, to tu ještě nebylo. Dodnes si pamatujeme ty spekulace, jak dlouhou asi budou mít první kusy na silnicích životnost – a faktem je, že jich po příkopech bylo poházeno víc než dost. Na tuhle úroveň dynamiky si všichni museli zvyknout.
1998
1998
1998
A nešlo jen o výkon a hmotnost. Celá tahle motorka byla naprosto nekompromisní s velmi výrazným vzhledem, jenž jednou provždy změnil směr designu superbiků. Velmi inovativní bylo použití červeného sedla u červeno-bílé barevné varianty, modře do světa zase svítily brzdové třmeny Sumitomo, jež Yamaha u silničních modelů používá dodnes.
2000
2000-01
Na první pohled stejná motorka, ale taková nějaká vyhezkanější. Aby ne, když změn bylo přes 250. Typické barevné sedlo se změnilo na konzervativnější černé, barevné kombinace byly líbivější a charakteristickými znaky se stalo modré plexi a titanová koncovka výfuku.
2000
2000
2000
Výkon zůstal na 150 koních, jenže tyhle první er-jednice měly tak ukrutně silný spodek, že po zadním jezdily prakticky kdykoli. To bohužel nikdy moc nesvědčilo mazání motoru, vyšší spotřeba oleje bohužel ke starým pětiventilovým Yamahám vždycky patřila.
2002
2002-03
Tady už se čarovalo víc. Tvarování bylo poněkud kubistické, velmi zajímavě vypadalo zadní světlo, jež bylo v úplné špičce zadní kapoty a bylo inovátorsky z LED diod.
2002
2002
2002
Tato generace již dostala vstřikování, ovšem takové zvláštní, když mu zůstala podtlaková šoupátka z karburátorů, to kvůli jemnější reakci na plyn. Výkon šel o dva koně nahoru.
2004
2004-05
Tohle nebylo žádné lehké vylepšování, nýbrž naprostá revoluce! Sto osmdesát koní, to bylo jak u továrních superbiků! A nová er-jednička s laufy pod sedlem vypadala velmi racingově.
2004
2004
2004
Na téhle motorce bylo všechno jinak. Motor změnil počet ventilů v hlavě z pěti na čtyři na každý válec, výfuky šly pod sedlo, brzdy dostaly radiální uchycení. Čtyřválec byl vespodu na svůj objem překvapivě vlažný, ovšem nahoře se rozpoutalo peklo. V závodech superstocků byla R1 k neporažení!
2006
2006
Abyste poznali rozdíl od předchozího ročníku, museli jste mít sakra dobré očko. Nejlépe to samozřejmě šlo podle barev, v tomto roce se prodávala snad nejhezčí R1, ve žluto-černo-bílých válečných barvách Yamahy jak z dob Kennyho Robertse.
2006
2006
2006
Technicky moc změn nebylo, tou nejvýraznější byla akorát delší kyvka, ale celá motorka byla trochu civilizovanější, jestli o tom můžeme mluvit u superbiku. Tento rok se nabízela speciální verze R1 SP, která měla odpružení Öhlins, kované ráfky Marchesini a antihoppingovou spojku.
2007
2007-08
Po pouhém roce přišla další generace. Tu už jste poznali bezpečně, a to podle výraznějších otvorů pod předními světlomety a jiného zadního světlometu.
2007
2007
2007
Technicky šlo o další drobnou revoluci. Poprvé v superbiku totiž Yamaha použila elektronický plyn YCC-T a velkou novinkou bylo sání s proměnnou délkou YCC-I, které do té doby sériově používala akorát hříšně drahá MV Agusta F4 Tamburini. Výkon už teď byl značných 189 koní, radiální brzdy dostaly netradičních šest pístků. Antihopping se objevil už v sérii.
2009
2009-11
A tohle už byla revoluce, jak se patří. Er-jednička si vzala inspiraci v Rossiho speciálu YZR-M1 a výsledkem byl motor s nepravidelným zapalováním. Mylně, nicméně již ustáleně se mu říká Big Bang, podle dvoudobých půllitrů z dob největší slávy této závodní třídy. Nepravidelné zapalko, kdy motor pálí v různě dlouhých intervalech, má dopomoci k jednoznačnějšímu propojení plynové rukojeti a zadního kola.
2009
2009
2009
Design této verze opět vyrazil všem milovníkům motocyklů dech, projektorové světlomety vypadaly ďábelsky. Novinkou byla možnost zvolit si motorový mód. Tato verze již nevynikala výkonem ve vysokých otáčkách, nýbrž hlavně silným a ovladatelným středním pásmem, a ve špičkovém naladění s ní Ben Spies udělal titul ve WSBK.
2012
2012-14
Podobná situace jako u prvních dvou generací – skoro byste nepoznali rozdíl. Jenže pár jich tu je a er-jednička je zase trochu uhlazenější.
2012
2012
2012
Tou nejvýraznější změnou je nová elektronika, vedle elektronického plynu, proměnného sání a motorových módů dostala R1 kontrolu trakce, nastavitelnou v šesti krocích.
2015
2015
Příští rok nás čeká další z mnoha revolucí, jak už jsme u Yamahy R1 zvyklí. Podrobné představení motocyklu, který se svou pokročilou elektronikou podobá speciálům z MotoGP tak, jak tomu ještě nikdy nebylo, si můžete přečíst v ČMN 25, které jsou na stáncích od čtvrtka 11. prosince. Dvě stě koní, 199 kilo a ještě verze R1M s elektronickým podvozkem, tohle bude jízda!
2015
2015
2015
