Popravdě řečeno tak ani vlastně nevím kde začít. Víte to stejně vy, jako
to vím i já, že všechny začátky jsou těžké. Mnohem těžší však můžou být
mnohdy i konce a učinit rozhodnutí před kterým občas stojí život
každého, nechci říct kariéristy, spíše někoho, kdo chce v životě
dosáhnout svého vytouženého cíle, bývá tím rozhodnutím nejtěžším.
Na
konci loňské sezóny ve Valencii jsem si byl plně vědom toho, že mám za
sebou poslední závod roku 2019, a ani ve snu by mne nenapadlo, že se
bude jednat o můj poslední závod kariéry v šampionátu MotoGP.! Tímto vám
tedy dnešním dnem všem oznamuji, a to nejen všem v naší malé krásné
zemi, ale celé světové motocyklové rodině, že Jakub Kornfeil končí na
poli profesionálního motocyklového závodníka.
Sport, který jsem miloval a
který mne naplňoval a kvůli kterému jsem byl ochotný každý daný závodní
víkend riskovat, možná se dá říct, že i nasazovat život, mne v poslední
době i ubíjel. Nechci tím říct, že bych na něj zanevřel zcela, protože
mám rád všechny jeho různé podoby, takže i nadále si budu dělat to, co
mne osobně vnitřně naplňuje a pokud to můžu říct, tak mám pro to cit a
snad i talent. Jedná se o to vnitřní já, kvůli němuž jsem se „narodil“ a
kvůli čemu byl Jakub Kornfeil, Jakubem Kornfeilem motocyklovým
závodníkem.
Chtěl bych říct, že mám stále platnou smlouvu s týmem,
nicméně po komunikaci se všemi sponzory, na kterých moje kariéra stála,
jsem byl nucen učinit tohle velmi zásadní životní rozhodnutí. Do
budoucnosti nikdo z nás nevidí a v dnešní době je třeba jednat obzvláště
rychle. V práci či byznysu máte mnohdy na rozhodování minuty, hodiny,
dny, někdy i týdny, v mém sportu jsem se musel rozhodovat v tisícinách
vteřiny. I proto věřím, že tohle mé rozhodnutí, na jehož rozvážení jsem
měl opravdu dostatek času, je s ohledem na všechny fakta, to jediné
správné.
Říká se, že muž má ve svém životě postavit dům, zasadit strom a
zplodit syna. Nejedná se o klišé, král Šalamoun má pravdu, neb každý
život má své etapy tak nějak dány. A já si myslím, že jsem dospěl do
fáze, kdy by bylo potřeba s tím začít něco dělat. Jsem osoba, která
neodkládá věci na zítra. Jestliže jsem stál před rozhodnutím jít do toho
s budgetem, který mám na sezónu nachystaný a nebo jsem měl věřit,
doufat a navíc žít v nejistotě, že se dokážu probojovat až třeba k
závodu v italském Mugellu, tak mi věřte, že to za to nestálo. Určitě mi
pak snad i po letech mého závodění uvěříte skutečnost, že profesionální
sportovec ke svému profi výkonu potřebuje mít čistou hlavu a klid na
duši. A ten je potřeba si zachovávat po celý náš život.
Tímto bych rád i
v samé podstatě vyjádřil obrovský dík všem svým skvělým sponzorům,
letitým partnerům, báječným kamarádům, hromadě známých, ale také
neustále podporujícím fanouškům, ti všichni mne celou dobu formovali a
snažili se ze mne sportovce, udělat sportovce úspěšného. Bez vaší pomoci
bych na žádnou z dosažených met nedosáhl a dnes bych zároveň nebyl tam,
kde jsem! Vážím si té nepopsatelné podpory a já sám pro sebe se cítím
jako vítěz, byť jsem závod mistrovství světa silničních motocyklů
nevyhrál. Vždy jsem se snažil odevzdávat své maximum jak na tratí, tak i
mimo ní, bylo to mé vnitřní životní poselství. Pokud se tedy ptáte,
jaké jsou mé nynější cíle a plány do budoucna, tak bych na to rád
odpověděl každému mediálnímu subjektu či osobě osobně nebo napřímo pokud
to bude možné.
Můj největší dík a možná i velký obdiv patří celé mé
rodině, která mi vytvořila zázemí proto, abych mohl jít cestou
motocyklového závodníka, tátovi který tomu obětoval všechno a taky mojí
mámě, bez níž bych nejen nebyl, ale zároveň bych vám těch několik let
nemohl přinášet radost, zvedat v žilách váš adrenalin a držet vás v
napětí jak na tribunách, tak i u televizních obrazovek.
Obrovské a slovy
nepopsatelné díky patří firmě RedoX, která za mnou vždy stála a i to
jak v tom zlém, tak i dobrém. Vždy se snažila najít způsob jak mne nejen
co nejlépe podpořit, ale zároveň i posunout někam ještě dále a bez
jejich finanční podpory bych nedosáhl na spoustu svých respektive i
jejich úspěchů. Své prostředky mohli věnovat klidně do něčeho jiného,
třeba nechat vystavět ulici plnou rodinných domů a před každý dům pak
postavit nový automobil, ale oni je investovali do mě a já věřím, že
jsem jim to aspoň částečně dokázal vrátit.
Těžko se to píše, ale lidé z
branže mé možná drobně zmatené slova pochopí. Touhle oficiální tiskovou
zprávou, kterou píši sám jakož KU84JZ, vám nechci říct, abyste smutnili,
či snad litovali „promarněných šancí“, chci a přeji si, abyste se smáli
tak, jako když jsem kráčel vzhůru ke svým vysněným metám. Já odcházím
se svým vnitřním pocitem cti, hrdosti a pocitu vnitřní neporaženosti.