Japonec „Made in Italy“

Chcete motorku na všední den? Chcete motorku na dojíždění do práce? Chcete motorku, se kterou se nemusíte bát projet Evropou napříč? Chcete dříče, u kterého nemusíte sledovat stav najetých kilometrů? Netoužíte po litrovém objemu? Nudíte se? Kupte si místo medvídka mývala pětistovkuHondu CB 500!

Zdaleka ne všechny motorky jsou konstruovány tak, aby vyšly vstříc postavám menším, středním i vyšším. Půllitrové CB je v tomto směru opravdu univerzál. A univerzál není rozhodně jen v tomto směru. Je mu celkem jedno, jestli ho proháníte po novém koberci obchvatu kolem města, nebo po klikaté silnici druhé a třetí třídy s občasnými dírami, či „opravenými“ dírami. Dokonce bych ony klikaté silničky, s ne zrovna kvalitním povrchem, dal na první místo v tom, co „cébéčku“ nejvíc chutná. Podvozek velmi slušně pohlcuje nástrahy silničářů a nebrání se ani lehce sportovní jízdě. Na svůj objem a výkon dokáže držet stopu a nerozvlnit se jak had ani poté, co jsme právě shlédli přímý přenos MotoGP a zkoušíme přenést právě nabitou teorii do praxe. Počítat ovšem musíme s drobnými vibracemi. A to zejména do stupaček a sedla, zvláště kolem 6000 otáček. U dvouválce nic neobvyklého, ale třeba přímý konkurent Kawasaki ER-5 má v tomto bodě navrch.V této oblasti je také drobná výkonová díra, takže šestku na otáčkoměru radši přeskakujte. U e-erky je však známo, že je stejně jako vojín Jasánek slabá na plíce, teda pardon, na brzdy. To Bremba na Hondě jsou jiné kafe. Ač je vepředu jeden kotouč, pokud má ty správné destičky, brzdí za dva. Když už jsme u té konkurence (ER-5, GS 500) , těch osm, resp. 13 koní oproti Kawě a Súze je sakra znát. Jestliže jsem nazval CBR 600 F univerzálním vojákem, CB 500 si zaslouží stejný přídomek, jediný rozdíl vidím, že je to v kategorii naháčů.