PRVNÍ TEST: Ducati Monster 821

vydáno 30. 6. 2014, text Honzis Rameš, foto Ducati

Jako jediní z ČR jsme v Boloni, samém srdci všech Ducati, otestovali nového malého Monstera. Jaký je do detailů, to si přečtete v nadcházejícím vydání ČMN, které vyjdou ve čtvrtek 10. července. Ale o téhle motorce vám prostě musím napsat pár řádků už teď.

Když Ducati na podzim představila novou dvanáctistovku s vodou chlazeným motorem Testastretta a výkonem 135, ve verzi S dokonce 145 koní, byl jsem asi jediný, kdo bručel. Do Monstera patří vzducháč, sakra! Pokud to má být pokračovatel legendy zrozené v roce 1993, tehdy to byla pecka na druhou. Jenže velký Monster a malý Monster, to je rozdíl.


Ten velký byl vždycky chuligán, sportovec s ambicemi, zatímco malý, a je jedno, o jakou verzi šlo, od 600 (pro Japonsko dokonce 400) do 800 kubíků jich bylo požehnaně, ten pro mě vždycky znamenal hezkou, ale na ducatí poměry kultivovanou motorku, vhodnou do města i pro holky. Kdo chtěl adrenalin, bral devítistovku/litra/jedenáctistovku, kdo chtěl hlavně jezdit, ten byl nadmíru spokojený s menšími verzemi.


A přesně tohle se teď stává i u nové, již třetí generace Monsterů. Vzducháče Desmodue jsou definitivně mrtvé (akorát připravovaný Scrambler jej snad bude mít, ale to bude jen specialitka), zamačkávám slzu, odteď už budou Monstery chlazeny jen vodou. Osm-dva-jednička má totiž nahradit jak 796, tak i nejmenší 696. A vůbec mi nevadí, že ji pohání vodník. Tahle malá Testastretta 11° s objemem 821 kubíků, vloni představená v Hypermotardu a Hyperstradě, je prostě boží.


Jedna věc je brutální výkon, druhá použitelnost. Já preferuji efektivní motory, 200 koní v superbiku mě neoslní zdaleka tolik jako malý objem, co je kultivovaný, dostatečně výkonný a úsporný. A přesně tohle osm-dva-jednička je. Má tři motorové mapy (a k nim spřažené nastavení kontroly trakce a ABS), ovšem i na nejsportovnější režim je poměrně jemná, takže jsem si ho nechával klidně i do města. Když za to vezmete, umí totiž vystřelit, a to se nám v boloňském provozu často velmi hodilo.


Design je samozřejmě věcí individuálního vkusu, pokud se vám nelíbila druhá generace, která přišla v roce 2008, asi nepřijdete na chuť ani téhle třetí, mně se ale líbí dost. A 821 se mi líbí dokonce víc než 1200, ani nemusí mít letmáč. Je to pořád Monster, to vidíte z každého tvaru. Pravda, taková zrcátka (nebo i zadní brzda) jsou tady spíše estetickou než funkční záležitostí, ale u Italů by mě spíš překvapilo, kdyby to bylo naopak.


S touhle třetí generací se mění zažitá ergonomie, kdy jste se na každém Monsteru museli pěkně natáhnout dopředu. Řídítka jsou totiž o čtyři centimetry výš a hlavně o čtyři centimetry blíž k řidiči, který sedí na podstatně širším a delším sedátku, beze sporu nejlepším, jaké kdy na Monsterech bylo. Je dokonce výškově nastavitelné, ale chce to trochu šroubování a je potom trochu víc skloněné kupředu. Já jsem prcek, a přesto se mi sedělo dobře. Rozčilovaly mě akorát stupačky spolujezdce, resp. jejich držák, který brání přirozenému spočinutí řidičových chodidel na špičkách.


Osm-dva-jednička má samozřejmě trochu levnější odpružení, vepředu nenastavíte vůbec nic, vzadu jen předpětí a odskok. No a? Tak, jak to je, jsem neměl sebemenší důvod ke stížnostem. A to jsme jezdili po Boloni, jejíž povrch má občas s tím pražským dost společného, i po úchvatných zakroucených silničkách, neoficiální testovací dráze všech nových Ducati, kde opět byla kvalita asfaltu velmi proměnlivá. Motorka byla jistá a pevná, přesto komfortní.


Také brzdy potěšily svou rozumnou účinností. A když už jsme u pochval, další přidávám digitálnímu panelu, který zobrazuje kdeco (za celý testovací den jsem měl spotřebu 5,2! ), akorát by teda mohl ještě přidat zařazený kvalt, ten by se vážně hodil. Ale ono je to možná jedno, po městě šlo jet na jedničku stejně jako na šestku, tak je malá Testastretta pružná…


Přestože jej Ducati prezentuje jako model 2015, nový Monster 821 se do českých showroomů dostane již v první půlce srpna. Vyrábět se bude v červené barvě s červeným rámem a černými ráfky, v bílé barvě s červeným rámem a červenými ráfky (ty budou stát 10 490 éček), nebo jako verze Dark (9990 Eur) v matné černé bez krytu spolujezdcova sedla. Všechny jsou pěkné, ale k Monsteru prostě patří červená…



Další iČMN články

  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>Nejmenší z&nbsp;rodu
  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>2 x&nbsp;Fun
  • <span style="color: red">ČMN 2007: </span>Spaghetti Western

Články na MotoLife

  • Novinka 2021 - představení nového velkého modelu Honda CMX1100 Rebel
  • Zabudnuté tímy MotoGP - HAYATE
  • Šeri testuje - Ducati Monster 1100 EVO
  • Zabudnuté tímy MotoGP - ILMOR
  • Motorbike 11/2020

Vítej na MotoLife❗️

Podílej se na tvorbě nového sociálního motorkářského webu!

Podmínkou je pouze respektování pravidel tohoto webu.

Začít můžeš už teď »
  1. Založ si jednoduše svůj osobní profil.
  2. Pochlub se na profilu svýma motorkama, přidej fotky z cest.
  3. Přidávej motorkářské příspěvky nebo odkazy na zajímavé motorkářské články.
  4. Publikuj články, názory, blogy, fotky....
  5. Vytvoř si prezentační stránku a ukaž motorkářům co děláš.
  6. Poraď vývojářům MotoLife jak web zlepšit.

Piš na nebo využij chat na stránce MotoLife.

Příspěvky motorkářů

Moto.cz
včera v 9:32
Ještě jste nestihli zazimovat motorku? Pak zde je pár tipů jak na to:
Moto.cz
před 4 dny ve 21:31
Závěrečný závod MotoGP vyhrál na domácím okruhu Miguel Oliveira, který měl obrovskou radost. Mistrem světa v Moto3 je Albert Arenas a v Moto2 Enea Bastianini.
Bikes.cz
před 6 dny v 16:02
Novinky 2021 z pera Filipa Tichého...
• Ducati Multistrada V4 už není desmo
• Honda Forza 750: maxi mezi maxiskútry
• BMW má R18 Classic, ale hlavně nové RT
• Tříválcový Triumph Trident 660 jako lehký elegán
• Yamaha MT-09: motocyklová transformerka
• Harley-Davidson Sportster už jen v USA
Moto.cz
16. listopadu v 13:17
Mistra světa MotoGP 2020 už známe, raduje se Joan Mir a tovární tým Suzuki.
Všechny příspěvky ...