Přeplňovaný

Staří silničáři mi vždycky říkali, že sedali na zadek z toho, co bylo „dvakrát OHC“. Prostě motory se dvěma vačkami prakticky vždy znamenaly čtyři ventily na válec, tedy něco speciálního, sportovního, závodního. Jenže já se vždycky pohyboval především v dragsterovém sportu, kde je rozvod 2xOHC něco jako základní stavební kámen. Na zadek jsem ale vždycky sedal ze zvěrstev, na kterých byl nápis „supercharged“ – přeplňovaný.

Přeplňované motory, u kterých se původně s přeplňováním nepočítalo, byly vždycky ty nejpekelnější. Především co do vzhledu a projevu. Motory lze přeplňovat mnoha způsoby, ale když je na něčem napsáno „supercharged“, tak to většinou znamená, že se pod kapotou skrývá kompresor. Nejlépe ten mechanický, hnaný externí řemenicí. Jako v kultovním filmu Mad Max. Kompresorové kity se samozřejmě vyrábí i do motorek a z dragsterového sportu se přes módní vlnu muscle biků dostaly až do „běžného“ provozu. Nejznámější jména ve světě přeplňování motocyklů kompresorem jsou Aerocharger, Pro Charger, Rotrex a v posledních letech také Sprintex, který s holandským Rotrexem hodně úzce spolupracuje. A právě kit Sprintex je hlavním trumfem v rukávu tohoto dokonalého bílého krasavce.

Od choppera k superbiku

Název chopper vznikl od slovesa „chop“, tedy něco osekat, ořezat, zkrátit, zjednodušit. Pokud bych to měl brát doslova, pak je samorost Laďa, majitel tohohle biku, typickým čoprákem. Nikdy však nejezdil s dlouhou vidlicí zavěšený na extrémně vysokých řídítkách. Laďa vyrostl na enduru, motokrosu, motardech a závodech horských kol. V-Rod byl jeho první „silniční“ motorkou, ale ze začátku se k němu choval stejně jako k té motokrosce. Dokonce hůř než jen „uživatelsky“. Z motorky postupně posundával všechny zbytečné díly a co nešlo sundat, to uřezal. Stejně jako ořezal a zjednodušil zbylé funkční díly. „A hlavně tam napiš, že uřezal i výfuky! Ne jen kousek, ale postupně je zkracoval, až vlastně zůstaly jen svody. Nemyslím výfuky originální, ale celkem drahé závodní Kerkery! No teda řvalo to nelidsky… A protože uřezal prakticky celou zadní partii, neměl kam dát espézetku, tak ji vozil v batohu. Když jsem se ho ptal, jestli mu to jako nevadí, že to tak příšerně burácí, odpověděl mi jen, že mu to nepřijde hlasitý,“ vzpomíná na první zážitky s Laďou Jakub Petr z Pro Performu.

Nápad udělat z „načopřeného“ V-Roda luxusní superbike, který si však zachová onu majestátnost vé-rodího posazu s nohama vpředu, vznikl zcela náhodou. Jednoho dne totiž přijel Laďa do Pro Performu s tím, že by se mu na jeho motocyklu líbila vypletená kola. Když vypletená kola, tak rozhodně s černými ráfky, a když černé ráfky, tak zcela jasně nějakou hodně kontrastní barvu celého motocyklu. Vzhledem k tomu, že byl původně v plánu černý mat a absolutní absence chromu, je lesklá bílá celkem hodně překvapující. A jak se začala motorka rozebírat, začaly se řešit i další věci. Nakonec skoro všechny.

S koly, kvůli kterým se to celé spískalo, byl nakonec největší zásek. Hotové, vypletené kusy měla dodat německá firma TTS, se kterou Pro Perform velmi úzce a často spolupracuje. Na základě objednávky na dvě kola matná přišlo nejdříve jedno kolo lesklé. Tak ho poslali zpět, až za tři měsíce přišlo to, co chtěli.

Bylo jasné, že sportovní kola budou doplněna o výkonnější brzdový systém. Komplety od Beringera s šestipístkovými třmeny opravdu nemají chybu. Mezitím se ale Laďa zahrabal do internetu a našel spoustu věcí, které chtěl na V-Rodu změnit. K těm zcela zásadním patří nová zadní kyvka Rick´s, designově čistý zadní blatník

Lothermann, všechny karbonové kryty či přední světla RBS. Ta šla ale nakonec pryč, protože v provozu se opakovaně ukázalo, že do nich prostě teče a navíc jsou zbytečně těžká.

Chrom na motorce nenajdete. A jestli se někde něco trošku leskne, tak je to buď hliník, nebo kousek nerezu. A pokud chcete malý příběh, ten se váže ke stupačkám. Původně byly na motorce velmi pěkné stupačky od Jesse Jamese, ale tyhle od společnosti Joker prý Laďovi připomínají jeho léta v sedle speciálního bicyklu pro downhill, který má opravdu velmi podobná šlapátka.

To je doslovný překlad hesla na krytu sání (myslím to, co má V-Rod místo nádrže), který přímo souvisí s tím, co se pod ním skrývá. Kompletní kit mechanického kompresoru Sprintex až z Austrálie. Největší výhoda téhle věcičky tkví v tom, že její hlavní části jsou schované, takže jen odborník podle krytu přidaných hnacích kol a řemenice pozná, že s tímhle motorem nebude něco v pořádku.

Systém Sprintex pro V-Roda lehce najdete na internetu. Dokonce se tam i dozvíte informaci, že ho průměrně schopný mechanik dokáže namontovat a zprovoznit za nějakých pět až šest hodin. Tak tomu hlavně nevěřte! Namontovat správně systém kompresoru je jedna věc, ale naučit ho bezpečně fungovat (myslím především bezpečně pro motor) zase věc druhá. V Pro Performu si s tím užili svoje a trápili se celé měsíce. Celý kit byl pořízen přes Zodiac, který k tomu dokázal říct asi tolik, že je to nový model, první kus v Evropě, a že o tom nic neví. K novému modelu byl ale přibalen starý návod; když získali nový, chyběly v něm zase důležité detaily. V Power Commanderu, který měl začít řídit původní řídicí jednotku, chyběly správné palivové mapy. Takže se nakonec i s milým motocyklem doslova odstěhovali na motorovou brzdu a začali bádat. Nakonec systém Power Commander od DynoJetu nahradil ThunderMax od Custom Chrome, se kterým se motocykl konečně podařilo naladit.

První jízdy byly prý za trest. Škubání, výkonové díry… Chvíli to dokonce vypadalo, že celý kompresor zase vyndají. V současné době je už však ladění u vítězného konce. Sprintex garantuje, že by s dobře seřízeným vstřikem a kompresorem měl V-Rod dávat nějakých 170 koní na klice, což je cca 155 koní na zadním kole. Jestli to má, nebo nemá smysl, ať si každý rozhodne sám. Každopádně mějte na paměti, že pouze nákup kompresorového kitu a chytré krabičky ThunderMax vyšel Laďu na cca 230 000 Kč. Bez práce, brzdění a dalších investic kolem. Za to už si koupíte třeba dalšího náhradního ojetého V-Roda!

Modelka: Gabriela Prachařová