Vzpomínky na Afriku

vydáno 7. 7. 2008, text Radek Kriegler, foto Antonio Caldeira

Mini setkání Horizons Unlimited v Maadidu a ohlédnutí za prvnim českým cestovatelským projektem hendikepovaného sajdkáristy

 


Každý správný motorkář má svůj vysněný kus zeměkoule, kam chce se svým strojem dojet, i když pro mnohé z nás je již jen jízda sama tím cílem. Když jsme v polovině roku 2007 začali představovat projekt dálkové sajdkárové jízdy vozíčkáře, pro mnohé zdravé i postižené motorkáře či čtyřkolkáře bylo toto téma jaksi neuchopitelné.


Dali jsme si za cíl vytvořit prototyp vozíčkáře moto cestovatele, který by se zařadil po boku Brezovarů, Johnsonů a Hošťálků mezi motorkářské světoběžníky. Věci se začaly hýbat počátkem roku 2008, kdy Honza Pičman, ředitel Jedličkárny a můj kolega z dob skalních, doporučil Zdeňka Krupičku jako vhodného adepta pro sajda jízdu.

 

První schůzky a pokusy o zajištění sponzorů byly nesmělé, ale před výstavou Motocykl 2008 se Zdeněk objevil na schůzi BMW Clubu Praha, pověděl chlapům, co dělá za sporty, a ti ho vzali mezi sebe. Doteď s úsměvem vzpomínám na památnou větu Jirky z Carservisu (generální sponzor, výrobce sajdkár BMW) při prvním přehoupnutí Zdenka z vozíčku do sajdy: “… tak my tu vymýšlíme složité úpravy, jak ho tam dostaneme a on tam skočí jako normální opičák…“.


Na výstavě už to vzalo grády a přišly první příspěvky, Víťa z MOTOhousu dal do aukce svou oblíbenou kombinézu podepsanou Troyem, velorexáci dotuningovali sajdu a vůbec odezva motorkářů byla fantastická. Sidecar Ride 2008 podpořily i větší firmy svými věcnými dary. Svou účastí podpořil jízdu i Petr Hošťálek, reportér ČMN.

Po návratu Zdenka z mistrovství světa ve sledge hokeji jsme měli pár dnů na poslední přípravy a jeho dobrodružná cesta v sajdkáru mohla začít.


Při odjezdu ukáply i slzy dojetí – to proto, že harlejáři, bavoráci a další motorkáři podpořili svou účastí (cca 200 motorek) myšlenku založení LOVE RIDE v České republice. Původně americká či švýcarská jízda si klade za cíl vyjádření solidarity s méně šťastnými osudy postižených lidí formou vyjížďky a příspěvku na neziskový fond. V budoucnu by se měla realizovat ve prospěch Asociace muskulárních dystrofiků. Love Ride bude v budoucnu organizována agenturou Cerbiatto, která má nemalé zkušenosti při pořádání akcí podobného typu (www.mdaride.cz).


Samotná cesta do Casablancy byla přehlídkou motorkářských zážitků velkého formátu. Začátky byly opravdu krušné – střídavě nám pršelo z italských Dolomit až k španělskému Gibraltaru. Zdeněk se držel statečně navzdory zamlžené perspektivě uzavřené sajda boudy. Na africké půdě se všechno změnilo k lepšímu. Nejen že začalo svítit slunce, ale i lidi ztmavli, auta se změnila v osly, místo pole pšenice konopí, ale hlavně všude kolem nás nádherné marocké hory a jezera.


Po jedenácti dnech jízdy jsme byli slavnostně přivítáni marockým ministrem sportu v Casablance. Abych to upřesnil, v marockém podání „ministr“ znamená odpovědný vysoký úředník, fakticky vzato nás přivítal radní magistrátu Casablancy pro sport a mládež. S velkou parádou jsme projeli závorami přímo před hlavní vchod radnice, kde už na nás s modrým pohárem v ruce čekali 4 zástupci radnice a profi novináři a fotograf. Zdeněk vše popsal slovy:“Bylo to skvělé, takové přivítání jsem opravdu nečekal! “


Po dosažení cíle sajda jízdy jsme naše kola stočili dále do vnitrozemí Maroka. Začali jsme objevovat krásy historických měst jakou jsou Marrákeš nebo Fes. Podlehli jsme zlaté turistické horečce ve Vysokém Atlasu a nakupovali geody úžasných tvarů a barev. V soutěsce Todra si Zdeněk vyzkoušel na vlastní kůži řízení sajdy a na cestě k ní pro změnu řízení velblouda. Jízdu na králi pouště komentoval v duchu „Kupodivu se velblouda dá dobře držet, mají tam nachystané madlo, což jsem hlavně při jeho vstávání a sedání ocenil.“


Největším zážitkem však byly duny Err Chabbi. Žluté kopce velikosti pražského paneláku z pravého nefalšovaného jemného písku byly pro Zdeňka opravdovým rájem. Hned do nich ze sajdy vyskočil a po rukách se rozběhl k vrcholu duny. Písek byl nesmírně horký a tak přišly na řadu motorkářské rukavice. Stejně jako jsme před několika dny udělali fotku Zdeňka ve sněhu, teď ho fotíme ve stejné pozici v saharském žhnoucím písku.


Cestování není jen o krajině, ale i o setkávání. Po cestě jsme potkávali mnoho milých lidí, kteří své sympatie sajda jízdě vyjadřovali zdvižením palce, natáčením na video, do mobilu, máváním. Potkali jsme se také s portugalskými moto cestovateli Horizons Unlimited, se kterými jsme strávili příjemný večer a kteří nám nabídli možnost zúčastnit se jejich organizované moto dovolené. Byli jsme jim vděčni za nabídku, ale drželi jsme se našich plánů.


Marocká kultura je hodně odlišná. Kromě zahalených žen, postávajících lidí u cesty, žebrajících dětí, dospělých, co chtějí prodávat a nebo aspoň měnit, limonád vystavených v hospodě na polici, chlapů popíjejících čaj nebo kávu a kouřících hašiš, nás neustále překvapovaly davy lidí kráčejících z vesnice do vesnice, přeložené náklaďáky vezoucí i 6 metrů vysoký náklad, nebo tranzity s ohrádkou plnou ovcí včetně ovčáka na střeše. Nebo třeba i podvečerní idylka, kde sedí na lavičkách muži a ženy zvlášť.


Na zpáteční cestě jsme absolvovali přednášku Petra Hošťálka na setkání cestovatelů Horizons Unlimited v Maadidu v hotelu Xaluca. Petr povídal o svých dvou čínských cestách a jeho poutavé příběhy zaujaly všechny účastníky setkání. Světoběžníci pořádají tyto akce pravidelně v různých částech světa, v příštím roce připravujeme podobné setkání i v našem regionu.


Při návratu jsme práskli do koní a z Gibraltaru jsme dojeli do České republiky za 4 dny. Absolvovali jsme celkem téměř 10 000 km za 21 dnů. Záměry sajdkárové jízdy se podařilo naplnit mírou vrchovatou.


A jaké jsou naše další plány? Zabýváme se organizováním motodovolených a outdoorů pro skupiny a motorkářské kluby v regionu centrální východní Evropy. V rámci našich neziskových aktivit bychom rádi podpořili i další zájemce z řad vozíčkářů o moto cestování v sajdkáru a nabídli jim atraktivní motorkářský program odpovídající jejich možnostem.


Děkujeme všem, kteří pomohli Zdeňkovi ke splnění jeho motorkářského snu. Zejména Petrovi Hošťálkovi, který nám byl prima parťákem a který o Zdeňkově jízdě psal reportáže a sbíral podklady pro další knížku.


Radek Kriegler

MC OUTDOORS AGENCY



Další iČMN články

  • Moto Cestou Necestou 2018 – včera odstartovali!
  • Video: EXPEDICE PERU 2018
  • Velká cesta na malých strojích

Články na MotoLife

  • Motorbike 4/2024
  • Motorbike 3/2024
  • Motorbike 1-2/2024
  • Motorbike Katalog motocyklů, skútrů a čtyřkolek 2024
  • Motorbike 12/2023

Příspěvky motorkářů

Moto.cz
14. února
Silniční závody motocyklů v Československu v roce 1957 - Kompletní výsledky a popis sezóny na webu 🥰 ❤️ 🏍
MotoRoute
2. února
MotoRoute 1/2024 - vychází 7. února 👈
Všechny příspěvky ...