Scandinavia Tour III

Den osmý: 28°C (neuvěřitelné!) Po ranní koupeli s medúzami jedeme perfektní horskou silničkou 812 kolem fjordu Skjorstap, a po E6 přijíždíme do národního parku Jurkendal. Balíme mapu, kompas, jídlo a teplé oblečení a vyrážíme na horskou túru. Příroda je tu opravdu úžasná, s vegetací, kterou by tak daleko na severu nikdo neočekával a dalším překvapením je volně přístupná, perfektně zařízená horská chata pro turisty. Bohužel nemáme spacáky a tak v 1 hod. v noci sestupujeme sluncem ozářenou stezkou dolů a odjíždíme. Kousek před polárním kruhem stavíme stan a tentokrát docela unavení usínáme, opět za šumění deště.

Den devátý: 20°C Je pátek, třináctého! Ráno balíme za deště a mně se podařilo zamknout všechny moje klíče, doklady i peníze do vrchního kufru. Naštěstí klíče od motorky má Bóďa u sebe, v nářadí pod sedlem je ten správný imbus na demontování zámku a Bóďa má šikovné ruce. Po chvíli už snídáme a můžeme pokračovat, ovšem v režii dnešního datumu. Takže: celou cestu prší, místo jeskyní u Bioskesenu, které jsme chtěli navštívit, je 5,5 km dlouhý tunel a mimo jiné, mám mokro v botách, což je dnes asi největší průšvih. Naštěstí se večer na chvilku vyjasnilo a tak rozděláváme náš první oheň, sušíme boty a k večeři máme opečené buřty a pivo od českých autobusáků. Ale do spacáků nás už zase zahnal déšť.

Den desátý: 24°C Snídáme vánočku s kávou a kocháme se pohledem na jezero, v němž se odrážejí protější hory a modrá obloha s bílými mráčky. Co si přát víc? Sjíždíme do nížin, zmizely zasněžené vrcholy. V Namsenu jsme navštívili lososí akvárium a hydroelektrárnu s nejdelšími lososími schody na severu Evropy (77 schodů, 291 m) a po obědě, pro změnu v dešti, pokračujeme na Trondheim. Vikingský král Olav Tryggvason ho založil r. 997 a určitě stojí za vidění. Až do noci se touláme historickým městem, obdivujeme katedrálu, domy na dřevěných kůlech nad řekou nasvícené půlnočním sluncem, červený most a všudypřítomnou duhu. Stanujeme asi 40 km za městem pod dálničním mostem.

Den jedenáctý: 20°C Návrat do hor byl deštivý. Několikrát projíždíme vodní stěnou, která se na první pohled zdá neproniknutelná, vrcholky hor občas vykouknou z mraků a slunce na pár okamžiků nasvítí protější kopec, snad jen kvůli fotce. Přestože mám vodu v botách, užíváme si jízdu hlubokým údolím po E6 do Uppdalu a dál po 70 a pak přes první placený most (63 NOKů) na 62 až k Molde. Tak tohle je ta pravá norská atmosféra. Dnes poprvé jsme chtěli zůstat v kempu a usušit se, ale všechny chatky jsou obsazené. Tak za ušetřených 170 NOKů doplňujeme zásoby a, jako obvykle, stanujeme u lesa.

Den dvanáctý: 14°C Molde nás zklamalo. Na kruháči nás skoro srazil spící řidič a ujel (naštěstí to odnesl jen boční kufr) a ve skanzenu lidové architektury není nic, co jsme neviděli na severu. Město je pohlceno jazzovým festivalem a stánky s hamburgery a tak raději odjíždíme do deště. Kolem fjordu po 62 a přes úžasné horské sedlo na 660. To už přestává pršet a Trolí stezku projíždíme bez nemoků. Opravdový zážitek! Ostré zatáčky, vodopády, silnice v mracích a krávy na silnici jako v Andoře, (naštěstí je tady zatím míň civilizace). Ještě se nám odtud nechce, tak v lese u Langdalu stavíme stan pod medvědím posedem a doufáme, že nějaký huňáč nepřijde na návštěvu.