Benka Pulko cesta kolem světa - USA

vydáno 9. 8. 2008, text -rk-, foto Benka Pulko

Pokračování cestovatelských příběhů slovinské odvážné motorkářky

Později v Karolíně jsem cestovala přes Blue Ridge Parkway – nádherná scenérie za každou zatáčkou, byl podzim a barvy byly překrásné. Nezapomenutelnou krajinu si budu pamatovat do konce svého života.


Na Floridu jsem se dostala na Haloween – svátek oranžových dýní. Ale neviděla jsem žádné děti, ani bonbóny pro ně. Pouze jeden hrůzostrašný hurikán. Předtím než jsem dojela na základnu v Orlandu, mi došel benzín. Zaparkovala jsem tedy na kraji dálnice a šla jsem k nejbližší benzínce. Bylo to z důvodu silného protivítru, že jsem najela místo 450 km jenom 296 km na jednu nádrž. Byla jsem již promoklá na kost, když někdo zastavil a rozhodl se mi pomoct. Byla to jako pomoc z nebe, a já jsem byla ráda, že přes nechuť američanů komukoliv zastavovat, se tato žena rozhodla pomoci kráčejícímu ohonu – jak později nazvala stav mého účesu.


Co se Floridě nedostává ve formě zatáček a křivolakých cest, nahrazuje krásná modrá čistá obloha plná lidí na paraglidech. A proč bych o to měla příjít? Našla jsem si tedy místo v Delandu kde se skákalo a kompletně jsem se do tohoto místa zamilovala. Po třech měsících, 60 seskocích, a s B licencí v kapse (to se nezmiňuji o padáku a jeho High performance designu balenémv Kypru vybaveném Vektorovi), jsem se stala prvním člověkem cestujícím kolem světa na motocyklu s padákem v kufrech.


Ale nebylo to jenom o ježdění a skákání. Musela jsem se dostat do Jižní Ameriky, což vyžadovalo něco málo plánování.   Zkontaktovala jsem nespočet přepravních společností, abych dostala své BMW do Caracasu. Hellmann International nabídl přepravu za 3 dny – rozhodla jsem se, že 3 dny vydržím čekat.


O měsíc později mi nikdo z Hellmannu nebyl schopen říct, za jak dlouho uvidím svoji motorku. V mezičase jsem se rozhodla pro neproduktivnější možnou alternativu – 10 hodin denně jsem chodila na kursy španělštiny. A protože jsem byla bez motorky, musela jsem přirozeně chodit pěšky – a srazil mě autobus. Samozřejmě na přechodu a na zelenou (moji). Naštěstí jsem vstala a byla schopna se odbelhat mimo vozovku...


Více věcí nešlo dobře ve Venezuele. Celní procedury byly tak složité, že jsem se stále nemohla dostat k věcem, které mi zaslali sponzoři – jako GPS přístroj od Toma Wadeho a další věci. Nakonec díky DHL v Caracasu se mi podařilo se prosekat džunglí státních byrokratů.



Další iČMN články

  • Moto Cestou Necestou 2018 – včera odstartovali!
  • Video: EXPEDICE PERU 2018
  • Velká cesta na malých strojích

Články na MotoLife

  • Motorbike 5/2022
  • Motorbike 4/2022
  • Motorbike 3/2022
  • Šeri testuje - Ducati Monster 1100 EVO – Dlouhodobý test
  • Blood Ridaz

Příspěvky motorkářů

Moto.cz
před 5 dny v 15:12
Keďže motoristický šport sledujem od svojich piatich rokov, konkrétne od roku 1979, spomínam si na rôzne zásahy funkcionárov počas totalitného režimu do práv pretekárov, pričom jednou z najsilnejších spomienok je pre mňa zavedenie tzv. komerčných stykov, cez ktoré povolili vybraným jazdcom reprezentovať, ale tí si to museli tvrdo platiť a nesmeli bodovať do domáceho šampionátu… Že ešte aj po viac ako 30 rokoch dýcha zastrešujúca organizácia duchom totality je však pre mňa k neuvereniu…
Magazín Motoroute
před 6 dny ve 22:26
Nepropásni svátek příznivců značky Ducati ❗️
DUCATI DEN se uskuteční ve středu 8. června 2022 od 9 do 18 hodin v areálu Autodromu v Mostě.
Časopis Motorbike
6. května v 15:50
Květnový Motorbike je na stáncích! Víc se dovíš  na www.motolife.cz/.../motorbike-5-2022-motorbike-45ec
Bikes.cz
28. dubna
Informace, které nejsou začátkem sezóny na škodu...
Všechny příspěvky ...