Benka Pulko cesta kolem světa - USA

Později v Karolíně jsem cestovala přes Blue Ridge Parkway – nádherná scenérie za každou zatáčkou, byl podzim a barvy byly překrásné. Nezapomenutelnou krajinu si budu pamatovat do konce svého života.

Na Floridu jsem se dostala na Haloween – svátek oranžových dýní. Ale neviděla jsem žádné děti, ani bonbóny pro ně. Pouze jeden hrůzostrašný hurikán. Předtím než jsem dojela na základnu v Orlandu, mi došel benzín. Zaparkovala jsem tedy na kraji dálnice a šla jsem k nejbližší benzínce. Bylo to z důvodu silného protivítru, že jsem najela místo 450 km jenom 296 km na jednu nádrž. Byla jsem již promoklá na kost, když někdo zastavil a rozhodl se mi pomoct. Byla to jako pomoc z nebe, a já jsem byla ráda, že přes nechuť američanů komukoliv zastavovat, se tato žena rozhodla pomoci kráčejícímu ohonu – jak později nazvala stav mého účesu.

Co se Floridě nedostává ve formě zatáček a křivolakých cest, nahrazuje krásná modrá čistá obloha plná lidí na paraglidech. A proč bych o to měla příjít? Našla jsem si tedy místo v Delandu kde se skákalo a kompletně jsem se do tohoto místa zamilovala. Po třech měsících, 60 seskocích, a s B licencí v kapse (to se nezmiňuji o padáku a jeho High performance designu balenémv Kypru vybaveném Vektorovi), jsem se stala prvním člověkem cestujícím kolem světa na motocyklu s padákem v kufrech.

Ale nebylo to jenom o ježdění a skákání. Musela jsem se dostat do Jižní Ameriky, což vyžadovalo něco málo plánování.   Zkontaktovala jsem nespočet přepravních společností, abych dostala své BMW do Caracasu. Hellmann International nabídl přepravu za 3 dny – rozhodla jsem se, že 3 dny vydržím čekat.

O měsíc později mi nikdo z Hellmannu nebyl schopen říct, za jak dlouho uvidím svoji motorku. V mezičase jsem se rozhodla pro neproduktivnější možnou alternativu – 10 hodin denně jsem chodila na kursy španělštiny. A protože jsem byla bez motorky, musela jsem přirozeně chodit pěšky – a srazil mě autobus. Samozřejmě na přechodu a na zelenou (moji). Naštěstí jsem vstala a byla schopna se odbelhat mimo vozovku...

Více věcí nešlo dobře ve Venezuele. Celní procedury byly tak složité, že jsem se stále nemohla dostat k věcem, které mi zaslali sponzoři – jako GPS přístroj od Toma Wadeho a další věci. Nakonec díky DHL v Caracasu se mi podařilo se prosekat džunglí státních byrokratů.