15 000 km na BMW R 75/5. Jacqui Van Ham na návštěvě České republiky.

Ahoj Jacqui, co tě k nám zaválo? Proč jsi si vybrala k návštěvě v tvém nabitém itineráři právě Českou republiku?

Vaše země je známá nejenom svým dobrým pivem, ale také světově proslulým okruhem v Brně. Slyšela jsem také hodně o krásné středoevropské krajině a byla jsem zvědavá na muzea, které mají ve svých sbírkách motocykly z bývalého sovětského bloku. Proto když jsem dostala doporučení k návštěvě bavoráckého klubu v Praze od Predraga, šéfa přes motorky BCE (BMW Club Europa) na srazu v Garmischi, neváhala jsem ani minutu.



Jak dlouho se tady zdržíš a jaké jsou tvé dojmy a zkušenosti od nás?
Hned za hranicemi mne nemile překvapila bezohlednost řidičů osobních aut – když viděli holku na motorce, a ještě s americkou značkou – neváhali se předvádět v tom nejhorším světle. Předjížděli a podjížděli těsně kolem mne zprava i zleva, aby ukázali, jaký jsou borci. To mne fakt dost šokovalo a ohrožovalo na životě. Ale jinak samé skvělé zážitky.
Fascinovala mne sbírka motocyklů veteránů Iva Lohra i Petra Hošťálka, líbily se mi krásné motorky kluků z BMW Clubu Praha. Ti se se mnou i krátce projeli k Pražskému hradu, svezla jsem se i v marocké sajdkáře Jirky Ledinského a popovídala s panem Havlíkem v BMW prodejně Autec…
Na závodec h superbiků v Brně mne dostala do kolen úplně odlišná atmosféra od Moto GP – díky nižší návštěvnosti a menší atraktivitě závodů se všechno odehrává více v pohodě. V České republice pobudu jen krátce – asi 5 dnů. Krajina i motorky se mi opravdu líbily, je to tu supr, úplně něco jiného než u nás.

Proč jsi se vlastně vydala na cestu do Evropy na starém motocyklu - nebylo by to jednodušší na novějším stroji?

Přišlo mi skvělé objevovat starý, pro mne neznámý kontinent na veteránu. Již od roku 2003 navštěvuji veteránské podniky a píšu pro veteránské časopisy v Americe, a tak jsem s přispěním BMW MOA a BMW Motoworks mohla vydat na moji krásnou evropskou odysseu. Protože jsem fanda BMW a jejich vyhlášené spolehlivost opravdu věřím, nebála jsem se vydat s tímto strojem i po 36 letech od jeho vyrobení na cestu dlouhou 15 tisíc kilometrů.

Je tvoje motorka opravdu originál a je nějak speciálně upravena pro tvoji cestu?

Stroj nebyl nijak speciálně upravován, chlapi mi na něm udělali generálku motoru, zkontrolovali všechny komponenty a to bylo vše. Já jsem spíše zaměřená na design a tak jsem si odmontovala přední blinkry, aby motorka vypadala hezky. Vlastně ještě jedna úprava, ale ta byla spíše kosmetická – na BMW srazu v Německu mi tovární zaměstnankyně BMW namalovaly ozdobné pruhy na blatníky, motorka teď  vypadá opravdu nádherně.

Naznačila jsi, že tvoje výprava bude poměrně dlouhá, že to není jen výlet na pár dní. Jak dlouho budeš na cestách a kam se všude dostaneš?

Do Evropy jsem přiletěla již v polovině června, pár dní jsem čekala na vyřízení dokumentace k motocyklu a o týden později jsem již naskočila do sedla a začala ukrajovat první kilometry. Jako jedna z prvních, pro bavoráčníka téměř povinných zastávek byl Mnichov, muzeum, archivy a taky bavorácký sraz. Setkala jsem se s mnoha zajímavými lidmi ze světa BMW, mimo jiné i s Randy Mamolou a Chrisem Pfeiferem. Fascinuje mne také svět Moto GP a závody superbiků a zúčastním se i několika veteránských závodů a srazů. Setkávám se se zajímavými lidmi ve všech zemích, kterými projíždím, po Německu, Francii a České republice směřuji do Rakouska a Itálie. V Itálii navštívím muzeum Ducati v Bologni, kam jsem pozvána od týmu Ducati. Těším se na pár dnů u moře a návštěvu Barcelony, kde budu slavit se svými přáteli narozeniny. Poté se přesunu do Anglie a společně s kolegy z BMW klubu se vydám na slavné závody TT Island. V průběhu září plánuji návrat do Ameriky, pokud se něco nezmění. Evropa mne natolik uchvátila, že vážně přemýšlím o možnosti usadit se tady na pár let, ještě uvidím.

Jaká je tvoje profese - pracuješ v motorkářské branži?

Kupodivu ne, ale co není, to se může rychle změnit… Živím se jako servírka a mám svoji práci ráda. Kvůli cestování jsem musela práci ukončit, ale šéf mi slíbil, že mne případně znovu zaměstná po návratu. Na své cestě nemám neomezené finanční možnosti, a tak využívám pohostinnosti a zájmu mnoha lidí, kteří mne nechají u sebe přespat a poskytují mi velkou podporu. Také je příjemný zájem mnoha médií i jednotlivců, kteří mi posílají příspěvky na benzín i prostřednictvím mých webových stránek. A samozřejmě mám několik hlavních sponzorů,kteří mi poskytli vybavení na cestu a pomohli s přípravou motocyklu. Naštěstí se našlo mnoho lidí, kteří fandí této malé holce na veteránu z roku 1972.

Můžeš nám závěrem prozradit co nebo kdo ti nejvíce na cestách pomohl?

Jak jsem již řekla, těch lidí je opravdu hodně. Pomáhá mi zájem fandů BMW i veteránistů, mnohdy mi dříve neznámí lidé nabízí i možnost přespání, je to příjemné, že ušetříte pár dolarů a taky poznáte spoustu zajímavých motorkářů.
Obecně pro cestovatele z jiných kontinentů je dobré, když vědí o jedné spolehlivé adrese či kontaktu, kam se mohou obrátit s jakýmkoliv cestovatelským problémem. Pro mne jsou to jednoznačně Knopf Tours – můj domov na cestách Evropou. Ať už jsem se na ně obrátila ohledně dokumentace na letišti, s technickým problémem nebo čímkoli dalším – vždy mi byli velmi nápomocni a vyřešili moji svízelnou situaci.
V rámci služeb svého cestovatelského střediska nabízí pomoc při administrativě při přepravě motorky, samotné zaslání motocyklu, nabízí krátkodobé i dlouhodobé parkování motocyklů, servis, podporu na cestách, mají penzion i se zázemím, a zatímco vy odpočíváte po dlouhé cestě, oni již kontrolují a připravují pro vás motocykl na další cestu – prostě ideální motorkářský domovský přístav.

Jacqui, děkujeme za rozhovor a ať se Ti po evropských cestách jezdí pohodově.