Jan Rameš
vydáno 7. 3. 2011
---------------------
foto: Jakub Nič
Yamaha 950 Midnight Star vs. Kawasaki VN900 Custom - choppery, které umí nabídnout dostatečné emoce
Jste příznivci stylu Easy Rider, ale nechcete nebo si nemůžete dovolit dvoulitrový ingot? Máme pro vás dva malé choppery, které umí nabídnout dostatečné emoce, a to i začátečníkům nebo holčinám.

Odpadlí(č)ci

Thumbnail image for http://www.motocyklovenoviny.cz/Controls/ImagerTitulka.ashx?foto=tit_2009_41.jpg
Neodpustím si malé uchechtnutí – není to tak dávno, kdy vrcholem nabídky mnoha výrobců byly jedenáctistovky. A v roce 2009 je střední třídou třináctka až patnáctka a vše pod litr je prostě malý chopper. Málem že se to bere mezi skútry. Svět se zbláznil, držte se.
Tenhle stav ale vychází z jedné věci, a tou jsou euro-normy na hluk a smrad. Něco přes padesát koní a necelých osmdesát ňůtníků, které jsou ze sebe devítistovky při zachování úcty k legislativě schopny dostat, to už by dneska skutečně nešlo prezentovat jako mašinu pro odpadlíky. Jsou to spíš motorky pro odpadlíčky. Přesto, a to jim náramně hraje do karet, mají vzhled plnohodnotných strojů.
Testu jsme podrobili dva typické zástupce této třídy. Kawa VN900 je stálicí, od roku 2007 je v nabídce i varianta Custom, která se prodává paralelně s tradičním Classicem. Ten by sice byl přímějším konkurentem Midnight Staru, ale Custom vystupuje z cruiserovské šedi (nebo vám snad nepřipadají všechny cruisery na jedno brdo?) svým chopperovitým vzhledem a v testované variantě i nádherným černo-oranžovým provedením. Zlá motorka, zlá!
Půlnoční hvězda od Yamahy je novinkou roku 2009 a nutno říct, že takhle fešný „malý“ cruiser v té době jen tak nikdo neměl. Odkaz na větší Stary je jasně vidět, navíc zpracováním a použitými komponenty si tahle motorka vážně nehraje na rozpočtovku. Ale také je výrazně dražší než Kawa. Jak je rozsoudíme?

Motor
Ač modernější agregát, sází Yamaha na chlazení vzduchem, zatímco válce Kawy udržuje v teplotní pohodě kapalina. Přitom pocitově při jízdě je to naopak. Z Yamahy cítíte její hi-tech vnitřnosti a vyváženější chod. Jenže je otázkou, jestli živočišnější a hrubší projev Kawy nepatří k motocyklům této kategorie víc. VN má výrazně kratší převody, není problém si to na pětku bublat 50, zatímco Hvězda potřebuje za čtyři a žádné velké podtáčení si líbit nenechává, prostě ji musíte udržovat v točkách, což „cruiser-feeling“ poněkud shazuje.
Útěchou vám může být stylové řazení kolíbkou nebo fakt, že když budete někdy opravdu pospíchat, pojede vám to víc než Kawě. Ze Stara jsme z kopce na dálnici vytáhli tachometrových 190 a Kawě se 180 na budíku pomalu ujížděl, přičemž v techničáku je to naopak, 155 vs. 160 km/h. Obě motorky potom žerou pohodlně do pěti litrů na sto. Soukromý názor – před časem jste ještě na těchto strojích mohli jezdit od 18, nyní už ne, což mi přijde jako blbost. Podle mého to jsou parádní motorky na začátek.

Podvozek
Podvozky obou strojů zvládají výkony svých motorů i dosahované rychlosti v naprosté pohodě, ani při plném trapu na dálnici se nemění v užovky. Kawa je nastavením tlumičů výrazně tvrdší a dokonce z ní cítíte i jakéhosi sportovního ducha. Při ostřejším průletu zákrutou sice cítíte nějaký pohyb, ale ten bych hodil na úzké přední kolo – důležité je, že ta zpětná vazba je pěkně čitelná. Odpružení Yamahy je měkčího charakteru, ale pružení je dobře progresivní a kde véenko odskakuje, tam Hvězda pohodově pluje.

Brzdy
Jasné vítězství Midnight Stara. Silný a citlivý předek na většinu situací stačí, a když chcete zastavit opravdu HNED, tak jen dupnete na zadek. Motorka se přicucne k zemi a je jen na vás, jestli se na motorce udržíte. Brzdová soustava Kawy takové nadšení nebudí, na velikánské přední kolo by to chtělo silnější aparaturu. Situaci zachraňuje docela účinný zadek i to, že páčka předku je nastavitelná (u Yamahy šroubovákem).

Ovladatelnost
Véenko mile překvapilo – choppery s velkým předním kolem mívají tendence při pomalé jízdě hodně zavírat řídítka, ale tady to nebylo téměř patrné. A kupodivu Yamaha, s výrazně menší a tlustší přední bakulí, měla tendence prevážit řízení do strany prakticky stejné.
Pocitově jsou obě motorky hodně odlišné. Kawa je střízlík s typicky čoprózním posazem, na stupačky je to pro menší postavy opravdu daleko. Dragsterová řídítka padnou dobře do ruky, jen škoda tlustých rukojetí – jsou sice stejné jako u Yamahy, ale k téhle motorce se moc nehodí. Star působí na místě, přes shodnou hmotnost, těžším dojmem, a řídítka má překvapivě vysoko. Jakmile se ale hnete z místa, je to cruiserovská pohoda a máte pocit, že snáz jezdit nejde.

Město
Ani jednu z těchto motorek si šílený messenger do městské zácpy určitě nevezme. Občas se to ale dá přežít a díky relativně nízké hmotnosti a hodným motorům si nepřipadáte jako slon v porcelánu, nýbrž jen jako slůně. Městským rychlostem je lépe uzpůsobena Kawa, dá se bublat na pětku, u Yamahy musíte čtyři a hlídat tachometr.

Cestování

Přestože se o regulérní ochraně proti povětří mluvit nedá, u Kawy mě překvapilo, že vysoko umístěné světlo a zvednutá řídítka mírně odklánějí vítr. To u Yamahy mi táhlo rovnou zespodu do helmy. Ale jinak bych na delší cestu dal přednost Hvězdě pro její měkoučké sedlo a pohodovější posaz (byť trochu v záklonu).

Sport
Nejvýraznější rozdíl. Kawička se svižnější jízdě a náklonům nebrání a člověk si docela vyhraje, i když okruhové náčiní z ní nikdy nebude, a radost kalí jen nepříliš účinné brzdy. Podvozek i brzdy Yamahy jsou ještě lepší, ale je tu jedno velké ale, a to se jmenuje stupačky. Resp. ty plotny místo stupaček. Na cruiseru s takhle omezeným úhlem náklonu jsem snad ještě nejel. Dřete o zem imrvére, což není až takový průšvih, protože plotny jsou samozřejmě sklopné. Jenomže stačí se naklonit ještě trochu víc a jste až na jejich držácích přivařených na rámu. Ty už se nikam nesklopí. Když si to tak namíříte pohodovou rychlostí do známé zatáčky a najednou zjistíte, že už není kam klopit, a jen cítíte, jak vás to pořád narovnává a vyšťuchuje ven proti sloupu… Hrozná škoda, protože podvozek má opravdu na víc.

Výkon/cena
Midnight Star působí hodnotnějším dojmem – zpracování je parádní a detaily jakbysmet. Podívejte se třeba na tvar zadní rozety, ovladače na řídítkách nebo luxusně se tvářící přístrojovku na nádrži (sice nemá palivoměr jako Kawa, ale nabízí o trip navíc a ovládá se dálkově). Není tady nic ošizené, od pohledu velká motorka. To ale také něco stojí a cenovka bez desetikačky čtvrt milionu je v porovnání s Kawou výrazně vyšší.
Za Kawasaki totiž dáte při podzimních slevách o 35 tisíc méně, a to už je slovo do pranice. Véenko není tak do detailu dotažené (což u Kawy překvapí), ale nabídne o chloupek více emocí. V testované barevné variantě Limited Edition se tváří strašně přísně a když na něm bubláte půlnoční Prahou uprostřed parného léta, zjistíte, že na dokonalý dojem stačí i malá devítistovka.



Diskuze k článku


Další články z rubriky

  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>Nejmenší z&nbsp;rodu
  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>2 x&nbsp;Fun
  • <span style="color: red">ČMN 2007: </span>Spaghetti Western

Kam dál

  • <span style="color: red">Z ARCHIVU ČMN 2007: </span> Když dva dělají totéž
  • <span style="color: red">Z ARCHIVU ČMN 2007: </span> Motokrosová škola ČMN
  • Video: Pekelný stroj NLG