Z ARCHIVU ČMN 2007: Yamaha X-Max 125 je vynikající stroj pro šestnáctileté draky
CMN 2007
Roztočte to na Max
Jestli by se dal některý z výrobců motocyklů nazvat nejkomunikativnějším, co se sbírání názorů (i potenciálních) zákazníků týče, určitě by si prvenství odnesla japonská Yamaha. Výroba jejích strojů totiž vychází zejména z poptávky uživatelů, a tak jsem se i já konečně dočkal sportovně vypadající stopětadvacítky, do které dostanu pod sedlo bez problémů dvě přilby, deset rohlíků a zkažený vlašský salát, ze kterého se ještě teď klepou odpadní trubky kdesi pod Prahou.
vydáno 7. 9. 2017, vyšlo v ČMN 7/2007, text Radek Holan
Samotná Yamaha označuje model X-Max 125 za novou dimenzi v kategorii zábavných stopětadvacítkových skútrů. Je sportovní a zároveň komfortní. Pravdou je, že tímto modelem nasadila laťku o něco výše než konkurenční stroje, což ocení zejména nažhavení šestnáctiletí "velkoměšťáci", mezi jejichž hlavní zájmy patří také potřeba být ve středu pozornosti.
Čtrnáct "euro-kobyl"
Pohonnou jednotku tvoří čtyřdobý kapalinou chlazený jednoválec o objemu 125 cm3 krmený vstřikováním. I přes restrikce vycházející z praštěné normy Euro3 si na klikovce poskakuje hnedle 14 koní doprovázených slušným točivým momentem 11,3 Nm. Výkon však poznáte zejména na maximální rychlosti, která se u jednoho "standardně" rostlého řidiče dokáže vyšplhat až na 120 km/h. Vše mezi tím působí až, skoro bych řekl, sterilně, což je jenom výsledný dojem skvěle pracujícího motoru a převodového ústrojí. X-max totiž zrychluje tak plynule, až navozuje pocit nudy - žádné výkonnostní propady, žádné nečekané záběry.
Z nudy vás ale kromě městských rychlostních omezení vyvede méně přehledná přístrojovka. Na ostrém světle nevidíte svítit kontrolky a ve "vtipně" ocejchovaném tachometru se snad nemůže vyznat ani jeho stvořitel. Kromě kilometrů jsou na analogu vyznačené i míle, to vše na modrém podkladu a s tolika čárkami, s kolika jsem neviděl ani ty nejotřesnější pivní lístky. Proti úplnému zatracení může promluvit snad jen digitální displej s údaji o celkově ujetých kilometrech, dvěma tripy, aktuálním časem a teplotou.
Podvozek funguje, s brzdami se učí
Jestli mě v této kategorii skútrů dokáže něco zaujmout, tak je to vždy podvozek. Tady odvedla Yamaha obrovský kus práce. Přední kolo je 15", zadní pak 14", což se ukázalo jako funkční kombinace pro dobrou stabilitu i ve vyšších rychlostech. Co se brzd týče, na 125 cm3 jsou dostačující, ale mohly by být lépe sladěné. Ta zadní jde poněkud rychle do smyku a na přední to naopak chce trochu důrazu. Nikdy ale nenastala situace, že bych si s nimi nevěděl rady.
Přední štítek plní svou funkci, ale bohužel je moc krátký a nám házel nepříjemné turbulence na hlavu. Jinak si ovšem ani jezdec, ani spolujezdec nemohou na nic stěžovat. Oba mají na sedle dostatečný prostor, spolujezdec navíc velká příjemná madla. Spoustu místa ostatně naleznete i pod sedlem. Dvě integrální přilby a dostatek místa třeba pro nákup, to jsem u této kategorie ještě neviděl, k dokonalosti chybí jen zásuvka na nabíječku k mobilu. Drobnosti naopak pojme malá uzamykatelná schránka pod řídítky..
Z celkového pohledu je X-max 125 skvělým osvěžením nabídky. My novináři jsme ale zmlsaní a už se těšíme na verzi s motorem o objemu 250 cm3, skútr je dost velký a stopětadvacítka s ním i přes vysoký maximální výkon nedokáže hýbat tak, jak bychom si představovali. Pro šestnáctileté draky je to ale vynikající stroj.
Technická data Yamaha X-Max 125
motor čtyřdobý kapalinou chlazený jednoválec, OHC/2
objem 124,6 cm3
vrtání x zdvih 52 x 58,6 mm
kompresní poměr 11,2:1
výkon 10,36 kW (14,1 k)/8750 ot./min.
točivý moment 11,33 Nm/6500 ot./min.
plnění motoru vstřikování
startér elektrický
převodovka variátor
brzdy vpředu kotouč průměr 267 mm, dvoupístkový třmen
vzadu kotouč průměr 240 mm, jednopístkový třmen
rozvor 1545 mm
výška sedla 785 mm
hmotnost 153 kg (suchá)
nádrž 12,5 l
Článek vyšel v tištěných ČMN 7/2007