Z ARCHIVU ČMN 2007: Yamaha FZ1 je streetfighter od narození
CMN 2007
Agresivní středopolař
Milovníka klasických motocyklů "ze skla a oceli", které mají na mnoha dílech pořádnou vrstvu chromu, nechá tenhle našlápnutý naháč z Japonska asi chladným. Ne tak jezdce, kteří mají kromě obrovského výkonu rádi futuristické tvary, ostré úhly a moderní technologie. Pro takové je totiž nadupaná FZ1 přesně určena.
vydáno 1. 9. 2017, vyšlo v ČMN 5/2007, text Jan Křemeček, foto Radek Holan
FZ1 je výhercem soutěže Motocykl roku 2006 v kategorii Naked a na ulici ji určitě nepřehlédnete, zvlášť pokud bude ve "vosích" barvách. A také proto, že zvláštní sériová koncovka má výrazný, sytý zvuk. Tento brutální naked bike je jen odstrojeným bráchou polokapotovaného Fazera. Původní Fazer 1000 byl představen již na podzim roku 2000 a byl to polokapotovaný sportovní cesťák s trubkovým rámem a motorem z R1. Tahle nová generace dvojčátek je ale podstatně nabroušenější.
Streetfighterem od narození
Yamaha FZ1 je stylový, supermoderní naháč, který díky své kompaktnosti, výborné ovladatelnosti a perfektnímu motoru určitě získá plným právem mnoho obdivovatelů z řad jezdců, kteří rádi občas ukážou kolemjdoucím, jak vypadá jejich výfukové potrubí zespodu. Je to hodně výrazná japonská motorka, jejíž agresivní design plný ostrých hran a křivek ignoruje vracející se retrovlnu kulatých tvarů a skleněných světlometů a směle hledí vstříc budoucnosti, která, ať chceme nebo ne, bude jistě čím dál víc ve znamení už jen z kapot čišící agresivity a dravosti.
Když jsem si FZ1 přivezl první testovací den domů, sedmnáctiletý sousedovic kluk mi s trpkým výrazem ve tváři sdělil, že: "Ach ne, to je ta nová efzetjednička, co má motor z erjedničky, stopadesát koní, ukrutnej krouťák, strašně jede a úžasně vypadá! " Takže v té chvíli toho věděl o tomto čerstvém počinu Yamahy skoro víc než já. Musel jsem mu dát za pravdu a když jsem si druhý den vytahoval FZ1 z garáže, sledovala mě moje žena se směsí obav a němou výčitkou, proč musím jezdit na téhle velké, osvalené a temně bzučící vose i o víkendu, když jsem si ji přece dostatečně projel v pátek cestou z Prahy přes Jižní Čechy a v pondělí ji tam zase budu vracet "severní cestou", což by mi mohlo stačit. Nestačilo. Když musíš, tak musíš, a já prostě musel. Něco na té FZ1 bylo.
Charisma jí nechybí
Milovníci různých evropských a jiných světových značek vytýkají japonským strojům často nedostatek osobního kouzla, ovšem FZ1 je jednou ze světlých výjimek. Sterilitu jí totiž rozhodně nikdo vyčítat nemůže. Z jakéhokoliv pohledu budí FZ1 dojem ne zcela nepodobný tomu například z MV Agusty Brutale, která ovšem stojí o dost víc. Zároveň však tahle Yamaha postrádá určitou nevychovanost, která není mimojaponským ostrým naháčům někdy cizí.
Už jen velmi pohodlný posez přispívá k jezdcovu klidu a jízdní vlastnosti jsou velmi dobré, chování v zatáčkách ukázněné a pilot se ničeho neleká, ovládání při manipulaci a pomalé jízdě je dost slušné a řidič má pocit, že stroj nic neváží. Vynikající jsou brzdy, poté, co si zvyknete na jemné dávkování i z vysokých rychlostí jedním prstem, budete těžko přesedat na "dvou až tříprsťáky". Páčku přední brzdy je možno nastavit v pěti polohách, spojkovou páčku však bohužel nikoliv. A je po yamahácku daleko.
Drobnou muškou je dávkování plynu. Nebyl jsem sám, komu připadalo naladění vstřikování příliš strmé. Hned při prvním rozjedu jsem měl pocit "všechno nebo nic", motorka vyrazila kupředu víc a rychleji, než jsem čekal. Myslel jsem, že jde o běžné chování ještě ne zcela prohřátého motoru, ale ani po desítkách kilometrů tenhle drobný neduh nevymizel. Stejně tak reaguje plyn trhavě, když ho na dálnici zavřete úplně a pak chcete opět jemně přidat. Při jízdě rovně je to pouze lehce nepříjemné, ovšem když jedete ostře zatáčkami, uberete z trochu víc vytočené dva nebo tři a chcete na výjezdu naplno přidat, pošle pan Vstříkný moc pěkný pozdrav zadnímu kolu, což může krutě vytrestat třeba při předváděcích jízdách na okruhu člověka, který na podobné vrtochy není ze svého starého "karburáče" zvyklý. Bezpochyby jde ale o drobnost, kterou Yamaha brzo hravě doladí. Můj možná subjektivní pocit ze sedla nebyl nejlepší, protože po zhruba dvou hodinách jízdy mi kvůli jeho šířce a snad trochu ostřejším hranám brněla pravá noha kvůli nedostatečnému prokrvení, což ale nemusí být pravidlem u každého.
Efzetjednice není erjednice
I když srdce FZ1 má svůj původ v Yamaze R1, podstoupilo mnoho změn a úprav, ale pořád je to ten samý charakter, kdy vespod toho moc není a naopak nahoře je peklo. Nicméně přírůstek ve středních otáčkách je znát.
Komprese se snížila z 11,8:1 na 11,4:1, bylo upraveno časování vaček a přibylo hmoty na klikovce (o 650 g), což má vše za následek hlavně maximální krouticí moment 106 Nm už při osmi tisících, ovšem věci se dějí od nějakých 6000 otáček. Tady začne agregát mohutně táhnout až do zhruba dvanácti tisíc. Zároveň se začne ozývat do té doby relativně tichá koncovka výfuku (v nabídce příslušenství k FZ1 najdete i laďák). Výfuková soustava hostí přívěru Exup a splňuje normu Euro 3. Řazení jde velmi krátce a lehce, kratší pětka a šestka lépe vyhovují nahatému stylu jízdy spíše ve spodní hranici otáček.
Yamaha FZ1 není ryzí sportovní bajk, ale její chování je i při razantní jízdě velice kultivované. Hliníkový odlévaný rám je tuhý (vedení táhla řadičky skrz rám zůstalo jako na R1) a nastavitelné přední i zadní pérování je z výroby naladěno dostatečně tvrdě. Na horní části levé trubky se nastavuje tlakový, na pravé pak tahový útlum, centrální tlumič je spojen s kyvkou promyšleným přepákováním. Díky tuhému podvozku jde stroj do zatáček velmi ochotně, po vlnění ani stopy.
Kupředu, zpátky ni krok!
Není mnoho modelů z početné produkce velké japonské čtyřky, které by nějak výrazně vyčnívaly celkovým pojetím a také vzhledem. Z celkově dosti umírněného vzezření nahých strojů z ostrovů samurajů člověk se smyslem pro hrany nepřehlédne tohohle býka na kolech. Kulatý světlomet s chromovaným rámečkem sice nemá, ale ignorovat ho nelze. Nezaslouží si to.
Technická data Yamaha FZ1
motor čtyřdobý, kapalinou chlazený řadový čtyřválec, DOHC/5
objem 998 cm3
vrtání x zdvih 77 x 53,6 mm
výkon 110,3 kW (150 k)/11 000 ot./min.
točivý moment 106 Nm/8000 ot./min.
kompresní poměr 11,5:1
plnění motoru vstřikování
převodovka šestistupňová
brzdy vpředu 2 kotouče průměr 320 mm, čtyřpístkové třmeny
vzadu kotouč průměr 245 mm, jednopístkový třmen
rozvor 1460 mm
výška sedla 815 mm
hmotnost 194 kg (suchá)
nádrž 18 l (3,4 rezerva)
Článek vyšel v tištěných ČMN 5/2007