Z ARCHIVU ČMN 2006: Motor Suzuki GSR 600 je k nezkušenému jezdci tolerantní
CMN 2006

Premiéra na ostrově

Suzuki má sice v nahatých šestistovkách dlouholetý bestseller v podobě Bandita 600/650, ale rychlý roadster, který by konkuroval Hornetu či FZ6, neměla. Už to neplatí. Je tu zcela nový model GSR 600, který dostal do vínku motor z úspěšné GSX-R 600. Novinka byla představena v září v Paříži, teď přicházejí první kousky na evropský trh (začátek roku 2006 - pozn. red). A tak bylo třeba předvést novinku novinářům. Jenže byl prosinec, leckde sníh... Kam se vrtnout?

vydáno 6. 10. 2016, vyšlo v ČMN 1/2006, text Petr Hájek, foto Matteo Cavadini, Tomáš Loukota, Petr Hájek

Suzuki se vrtla na Sardinii a my s ní. ČMN byly totiž jediné české periodikum, které mělo možnost si nové "gé-es-ero" vyzkoušet na vlastní kůži.

Myšlenka to byla asi dobrá, Sardinie leží dost na jihu, mohlo by tam být relativně teplo, v zimě se jinde na motorce moc jezdit nedá. Tedy dá, ale z motorky moc nepoznáte. Měli jsme trochu smůlu, protože Sardinie nás přivítala ocelově šedou oblohou plnou mračen, hustým deštěm a nárazovým větrem. Když jsem se za těchto povětrnostních podmínek zabydloval v předvečer akce v hotelovém pokoji, usmíval jsem se pod fousy s vědomím, že jsem do velkého báglu přibalil kromě kožené kombinézy a dalších nezbytností také dešťovku a dvojitou látkovou bundu velikosti XXL. Tu si totiž navlíknu ráno přes kombinézu, jinak bych po pár kilometrech umrzl.

Rekapitulace

Sice jsem si doma před odjezdem na italský ostrov informace o nové Suzuki GSR 600 několikrát četl, ale večer před spaním jsem si to v duchu hezky zopakoval. Udělám to teď znovu a nahlas.

Suzuki GSR je sportovní roadster, který vznikl kombinací upraveného řadového čtyřválce ze supersportu GSX-R 600 ročníku 2004, podvozku s prostorovým duralovým rámem a elegantního designu podávaného v decentních barevných kombinacích. Motocykl má řadu zajímavých prvků, především designérských, které mají upoutat, což se daří. Je to např. strohé použití barvy, optické prodloužení rámu do krytů nádrže s vestavěnými směrovkami, dvoubarevné sedlo či uspořádání zadních kruhových ledek a dvou výfuků, které připomíná MV Agustu. K pozoruhodnostem patří také plastový kryt spodní části výfuku s katalyzátorem. Motocykl sice nemá hlavní stojan, ale na zadní kývačce, připomínající stroje z MotoGP, má malé rolny, za které je možné motocykl podepřít jednoduchým dílenským stojanem, jaké se používají při závodech.

Kalné ráno

Testovací ráno bylo pochmurné. Černé mraky a silný vítr tu byly stále, naštěstí nepršelo, silnice však byly po nočním lijáku stále mokré. Naštěstí je na Sardinii prakticky všude kvalitní hrubozrnný asfalt, a tak jsme si s tím tolik hlavu nelámali.

Na parkovišti před hotelem čekalo dvacet GSR 600, všechny v černé barvě... Aspoň jsme se o ně neprali, já bych určitě chtěl červenou. Dostal jsem stroj č. 10, klíček byl v zapalování, už se nemůžu dočkat, tak startuju. Zvuk linoucí se z výfuků je příjemný, usedám do komfortního sedla, posaz vypadá jako šitý na mou výšku (a to říkali, že při konstrukci mysleli na jezdce menších postav! ), ukazatele na přístrojovce působí přehledně, přičemž hned oceňuji ukazatel zařazeného rychlostního stupně, a naše kolona vyráží.

Motor je "naviják"

Sice nám ráno říkali, že máme dodržovat předpisy včetně povolených rychlostí, ale náš "vodič" nasazuje hned za obcí sportovní tempo, kterému se nebráníme. Jedeme jak v mateřské školce, na obou koncích kolony jede "dozorce" od Suzuki, ale zvolené tempo je celkem optimální, silnice lahůdkové (rychlejší a méně rychlé obloučky jsou proloženy jen krátkými rovinkami, jede se z kopce do kopce, provoz nepatrný), takže můžeme plně využívat schopností motocyklu.

Motor je velice pružný, od 2000 otáček si nechá všechno líbit, i když až do nějakých 8-8500 otáček neprojevuje žádnou brutalitu. Má to své výhody, je tolerantní k nezkušenému jezdci, anebo se s ním dá jet kliďánko i na tak mokré silnici, jakou máme na Sardinii. Křivka točivého momentu vrcholí až v 9600 otáčkách, je ale dostatečně plochá, takže se dá jízda dobře "navíjet". Bavilo mě jet stále na trojku a točit motor mezi osmi a třinácti tisíci otáček, i když vlastně už v 7000 otáčkách jsem byl daleko za hranicí legálních 90 km/h. To byla skutečná radost, která ovšem přichází, jen když za to trošku taháme...

Abych ale jenom nechválil, jednu vadu na kráse jsem přeci jen našel. Nebylo to však během drandění po sardinských okreskách, ale při focení v jedné fotografem zvolené zatáčce. Byla vlhká a z kopce, a tak se tu naplno projevil jeden neduh: po otevření plně zavřeného plynu GSR škube do převodů. Je to nepříjemné a konstatovalo to víc testerů, takže věřím, že se u Suzuki chytí za nos a do doby, než přijdou tyhle mašinky na český trh, bude tahle nepříjemnost odstraněna. Jinak motor funguje po všech stránkách příjemně, včetně spojky a řazení, které tam šoupe jednotlivé rychlosti jak po másle.

Testovací motorky dostaly docela záhul. Když jsem na tu "svou" poprvé sedal, měla najeto nějakých 500 km, a to jsme byli už druhý "turnus". Při pečlivém zajetí musí chodit jak švýcarské hodinky.

Poslušná holka

Po jeden a půl dni jezdění mohu konstatovat, že GSR 600 je pohodlná mašina, protože mě z ní nic nebolelo. Nádrž je poměrně široká, takže máte pocit, jako byste seděli na koni, ale na roadsteru se nevysedá jako na supersportu, takže tady vadu nevidím. Snad jen v tom, že při hodně vysoké rychlosti je těžší udržet kolena u motorky, jak vám je vítr roztahuje...

Pérování se zdá být optimálně nastavené, spíš tužší, nikdy nešlo na doraz, ani nebylo nepříjemně tvrdé, na Sardinii ovšem také nebyly na silnicích žádné nerovnosti, tak uvidíme, jaké to bude na českých cestách. Jízdní vlastnosti na kvalitních silnicích se jeví jako velice dobré. Hned po prvních kilometrech si motorka získala mou důvěru, cítil jsem se s ní bezpečně a ani jednou mě za ty dva dny nevyděsila. Přední brzda není zrovna vzorem progresivity, ale na mokru ani ke konci na suchu mi nedělala potíže a dala se ovládat i jedním prstem. Obratnost motocyklu je naprosto vyhovující, přitom se pyšní i dobrou stabilitou. Po této stránce jsem na ní nenašel chlup. Stejně šikovná je ta motorka i do města, navíc je sedlo tak nízko, že musí na zem dosáhnout i ten, kdo má o 25 cm míň než já.

Slibný potenciál

Suzuki GSR 600 má řadu praktických detailů. Kromě již zmíněného ukazatele zařazeného převodu je to i imobilizér v klíčku či možnost uložení U-zámku pod sedlo (víc se tam ale nevejde). Přístrojovka obsahuje též hodiny, ukazatel stavu paliva a teploměr motoru. Gé-es-ero nás příjemně překvapilo, jeho design připomínající B-Kinga jistě bude přitahovat zákazníky a možná se GSR 600 stane novým bestsellerem třídy, kdo ví. Každopádně se těšíme, až si budeme moci tenhle motocykl otestovat doma spolu s jeho konkurenty Hornetem a FZ6. To bude nářez!

Technická data Suzuki GSR 600

motor čtyřdobý, kapalinou chlazený řadový čtyřválec, DOHC/4

objem 599 cm3

vrtání x zdvih 67 x 42,5 mm

výkon 73 kW (98 k)/12 000 ot./min.

točivý moment 64,7 Nm/9600 ot./min.

kompresní poměr 12,5:1

plnění motoru vstřikování 4x38 mm, dvojité klapky

startér elektrický

převodovka šestistupňová

brzdy vpředu 2 kotouče průměr 310 mm, čtyřpístkové třmeny

vzadu kotouč průměr 240 mm, jednopístkový třmen

rozvor 1440 mm

výška sedla 785 mm

hmotnost 183 kg (suchá)

nádrž 16,5 l


Článek vyšel v tištěných ČMN 1/2006



Další iČMN články

  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>Nejmenší z&nbsp;rodu
  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>2 x&nbsp;Fun
  • <span style="color: red">ČMN 2007: </span>Spaghetti Western

Články na MotoLife

  • Motorbike 4/2024
  • Motorbike 3/2024
  • Motorbike 1-2/2024
  • Motorbike Katalog motocyklů, skútrů a čtyřkolek 2024
  • Motorbike 12/2023

Příspěvky motorkářů

Moto.cz
14. února
Silniční závody motocyklů v Československu v roce 1957 - Kompletní výsledky a popis sezóny na webu 🥰 ❤️ 🏍
MotoRoute
2. února
MotoRoute 1/2024 - vychází 7. února 👈
Všechny příspěvky ...