Z ARCHIVU ČMN 2005: Čtyřdobá endura v mínus deseti

CMN 2005

Zima je jen pocit

Jezdit ve dvaceti nad nulou po suchém asfaltu je sice dobrá zábava, ale na druhou stranu žádná výzva. My jsme chytře vyčkali, až nasněží a teplota se dostane na deset pod nulou, a pak jsme s karavanou dodávek vyrazili do Benešova.

Předem bych chtěl poděkovat všem, kteří se s námi vydali na zamrzlý Kavčák, jmenovitě Vladimíru Janoušovi z Husabergu, Honzovi Kvasniekovi z Husqvarny, Davidu Kadlecovi, který svoje Sherco přivezl až z Tanvaldu, Boďovi Svatošovi, Karlu Schederovi a Ervínu Krajčovičovi. Tomu bych se ale ještě rád omluvil, protože jsem ho omylem místo do Benešova poslal na trať v Poříčí, kde Ervín hodinu mrznul jako kůl v plotě...

Na endurech se dá stejně jako na kroskách jezdit celý rok a je jen otázkou jedince, jestli se zimy zalekne nebo ne. Jezdění na snihu je výborná zábava a kromě toho, že se motorka nezabahní, je to taky vynikající příprava na zbytek sezony, protože dostaneš cit pro smyk jako nikde jinde. Nevýhodou je venkovní teplota, která může na první pohled odradit, ale když si vsugeruješ, že zima je jen pocit, nic ti nebrání hodit stroj do dodávky, nabalit se jak eskymák a vyrazit na louku, do lesa nebo na nějakou rovnější trať.

Co je nového

Na kopec jsme se rozhodli vzít čtyodobá endura o objemu čtyřistapadesáti kubíků, které se v posledních letech rozmáhají jak kůrovec v Tatrách, a to na úkor dvoudobých dvěpade, které jezdí ve stejné třídě. Stejně jako krosky, i endura se většinou modernizují každý rok. Čtyřtakty Husqvarna mají pro letošek titanové ventily, vačky s jiným profilem, jiná ventilová sedla, a karburátor Keihin. Ten nahradil předchozí Mikuni a výsledkem je vyhlazení křivky výkonu. Motorka má upravenou geometrii, nové sedlo a design. Čtyřipade je jednou z motorek nové generace, která se narodila v roce 2002, a hlavním rozdílem proti starým motorům je nová koncepce s dvouvačkovou hlavou, nakopávačkou vpravo a řetězem vlevo.

U Husabergu se změnilo vedení výfuku od svodu po tlumič, které dělá motorku kompaktnější a se stejným účelem se změnil i kickstart. U endur a homologovaných motardů se objevil termostat, miniaturní digitální tachometr (ten je lehčí a čitelnější), o třetinu tužší kyvka a vidlice upravená pro nižší tření. Stejně tak byl upraven i centrál, kde je použita také tužší pružina a stará řídítka jsou nahrazena bezhrazdovými Magurami. Zajímavostí je vedení řetězu „po švédsku“ vpravo, zatímco nakopávačku najdeš na levé straně.

Sherco je strojem španělské značky, která se v minulosti orientovala hlavně na trialy a do endur a motardů se pustila teprve nedávno. Enduro 4.5i vyvinul tým inženýrů ve zcela novém závodě ve francouzském Nice a v testu jde o jedinou motorku se vstřikováním. To je od značky Marelli, která dodává stříkačky i pro italskou Ducati. Rám je, jak to u endur bývá, z chrommolybdenové oceli, na něj se napojuje hliníkový podsedlák, spojka je hydraulická a přední vidlice Paioli-Kayaba hostí trubky s průměrem 46 milimetrů.

 Čudlík stačil

Poté, co jsme vybalili stroje z dodávek a sami sebe zateplili, co to šlo, vydali jsme se rozorat přítomnou louku a přírodní okruh, který vedl přes nikolik přejezdů. Jako vždycky u podobných testů jsme kromě hobby nemehel z naší redakce vzali borce, kteří mají už nico odježděno a na sněhu řádili jak černá ruka.

Nejdřív jsem uzmul Sherco, které mělo sice nejměkčí motor, ale přišlo mi nejpříjemnější do ruky a na sněhu nejlíp zvladatelné. Zdálo se mi, že na Shercu je vidět, že má trialovou minulost, která stavbu endura docela znatelně ovlivnila, v tom dobrém smyslu.

U Husqvarny mě překvapila lehkost, starší modely byly o dost robustnější a nová Huska je příjemně štíhlá a snadno se s ní zatáčí. Motor se lehce točil a rychle se dokázal dobrat k omezovači, takže bylo potřeba trochu víc hlídat řazení, teda aspoň pro mně.

U Husabergu jsem se setkal s nejsilnějším motorem v testu, ze všech měl největší sílu vespod a vystačil si proti Husce a Shercu s nižšími otáčkami. Chytrou změnou proti loňsku jsou řídítka Magura, která ovládání víc než prospěla a modružlutý trhač se s nimi dal posílat přesně kam jsem chtěl.

U všech motorek nechyběla důležitá věc - elektrický startér, díky kterému si na nakopávačku nikdo nevzpomněl. I přesto, že bylo deset pod nulou, šly všechny mašiny natočit bez problémů, ať v ranním třeskutém mrazu, nebo v průběhu testu. Nízká teplota překvapivě nevadila ani motorům, u kterých nemělo „ruské“ klima žádný vliv na funkci.

Levný čtyřtakt a král sněhu

K novým čtyřipade nás napadlo vzít i ojetou alternativu Honda XR 400R, která přichází v úvahu v momentě, kdy chceš čtyřtakta a doma se ti neválí dvěstě tisíc. Hondice je krátká a rychle zatáčí, ale má nevýhodu ve slabším vzduchem chlazeném motoru, vyšší hmotnosti i těžišti, absenci elektrického startéru a širší stavbě. Ideální není ani kluzké sedlo, ale výhoda je v jednoduchosti a nenáročnosti na provoz.

Velkou radost jsme udělali Boďovi Svatošovi mýtickým dvoutaktem Honda CR 500R. Ten je podle Boďy jednou z nejlepších motorek na sníh vůbec, protože drapák se do sněhu dokáže neuvěřitelně zaříznout. Síla, která umí nejednoho hobíka na lepivé hlíně zle zahodit, je na sněhu výhodou a po nasazení laďáku, se kterým se motor dál točí, jde o vynikající stroj na bílé výpravy.

A teď závodníci

Boďa Svatoš, někdejší účastník MS motokrosu, několikanásobný mistr ČR v motoskijöringu, loni (2004 - pozn. red.) na mistrovství Evropy 6. místo:

Husaberg FE 450e: „Jezdilo se mi na nim hezky, má sílu, šasi je velice dobrý a je nejsilnijší ze všech motorek, co tu byly.“

Husqvarna TE 450: „Má lepší řídítka, pěkně se mi na ní sedělo.“

Sherco Enduro 4.5i: „Šasi mi padlo nejvíc do ruky, jsem z týhle motorky příjemně překvapenej, u mě vyhrála. Smyky se na tom dělaly pěkně, přesně jak člověk chtěl.“

Karel Scheder, zkušený reprezentant, loni opět Šestidenní v Trophy týmu:

Husaberg FE 450 e: „Absolutně nezklamal, nový model má vylepšený zapalko a karbec, takže má plynulejší průběh. Jiné je taky vedení výfuku, takže si o něj nepálím boty. Na motorce je výfuk z krosky, se kterým má motor větší výkon.“

Husqvarna TE 450: „Mile mě překvapila, proti předchozím letům působí štíhle, lehké ovládání, motor je v nízkých otáčkách hodnej, potom plynule nabere výkon a necuká, ovladatelnost je porovnatelná s Husabergem.“

Sherco Enduro 4.5i: „Sériová motorka, geometrie a chování v zatáčkách je porovnatelné, hodně měkké pérování, chtěla by akorát jinak seřídit, motor nechtěl vespod do otáček. A hodně dobrá je přední brzda.“

Článek vyšel v tištěných ČMN 10/2005