Nipponia. Z jiného světa.

Řecký výrobce skútrů? Mohlo by se zdát, že takové slovní spojení snad ani neexistuje, ale opak je pravdou a Řekové z firmy Nipponia (což znamená Japonsko) se snaží dokázat, že to jde dobře dohromady. K dosažení svých cílů, tedy prosazení se na trhu, zvolili cestu neotřelého designu, který již zanesli mezi sériově vyráběné skútry (Vorrei a Arte 125; Ezio 50) a nyní prezentovali avantgardní studii Renzo, která je velkým příslibem do budoucna. Již zmíněný řecký designér Sotiris Kovos má vlastní přístup k vytváření motocyklů. Prosazuje velké plochy zvýrazňující charakter stroje a umožňující použití netradičních materiálů. Podle něj se lepší design doposud aplikoval u aut a motocykly zůstávaly stranou, protože jejich design byl ubíjen malými, roztříštěnými plochami, které byly maximálně funkční, avšak popíraly jakoukoli snahu o "umělecké" ztvárnění, jednotlivé designové nápady byly podřízeny celku a tím neměly šanci vyniknout, proto vzniklo Renzo, jako nový přístup ve vytváření skútrů. Renzo by mělo čerpat z přírodních námětů (u Kovose velmi častých) a svým vzhledem má připomínat osedlaného koně, tedy symbol původní dopravy. Jeho mohutné tělo má i jednu praktickou vlastnost. V "hlavě koně", tedy ve zvláštní "bouli", ze které vyrůstají řídítka a na které jsou umístěny světlomety, můžeme najít užitečný prostor pro úschovu druhé převážené přilby. Bude zajímavé sledovat, které prvky Kovos ze svého projektu, jehož mottem je návrat zpět do přírody, prosadí do příštích modelů Nipponie.
Vzhled současných modelů také stojí za zmínku. Nejmenší Ezio inspirované mladistvým stylem života má prostřednictvím své čelní partie připomínat kšilt baseballové čepice. Pokud odhlédneme od volných asociací designérů a umělců, musíme ocenit skutečnou čistotu jeho tvarů. Větší Vorrei se vrací k oblíbeným "zvířátkovským" námětům, když svým vzhledem zosobňuje srnu.
Značka Nipponia vznikla v roce 1992, kdy své zájmy upírala především k Japonsku. Poté se rozrůstala (netradičním způsobem, zakládáním dceřiných firem v Číně, Dominikánské republice a Venezuele), aby se nakonec v roce 2006 sjednotila a založila v Aténách novou a zároveň přední pobočku a přitom tím odhalila své plány na expanzi do náročných evropských zemí. Své výrobky proto dělí na nové reprezentativní modely (tři výše zmíněné s netradičním Kovosovým designem) a na zbývající (původní) určené pro rozvojové trhy východu.