Kawasaki KLX250 - Be happy

Již poměrně brzo po světové premiéře byla KLX250 dostupná v českých showroomech, a to za cenu 119 000 Kč. Vzhledem k situaci, která panuje ve světě, je nyní toto malé enduro k dostání za 139 000 Kč a ve Vranově se mělo ukázat, zda za to ta motorka opravdu stojí.

První dojem hledá pojem
KLX250 je velice učesaný elegán. To je to, co vás praští do oka při nasednutí na motorku. Kompletní informační servis z velice povedeného palubního přístroje, kvalitní ovládací prvky na řídítkách a pohodlné sedlo, na jehož konci je ještě praktická zipová textilní kapsička na to nejnutnější. Chopíte se řídítek, motorka pod vámi poklesne a vy zjišťujete, že je to vlastně docela prcek, byť z venku tak nevypadá. Širší přední světlomet a především robustnější podsedlová část opravdu vytváří dojem velké motorky.

Start mezi svahy
Teplota blížící se k dvacítce a především kvalitně připravená trať jsou ideálními podmínkami k otestování vstřikování Keihin, které se stará o plnění čtyřventilového agregátu o objemu 249 cm3. Po naběhnutí palivového čerpadla probouzím motor tlačítkem startéru k životu, ale motorce se zrovna na ťuknutí nechce. Vlastně můžeme konstatovat, že startování je jednou ze slabších stránek nové KLX, které ale zároveň není jakýmkoli větším trápením. Motor tedy běží a já můžu vyjet. Po nájezdu na trať sbírám první porci dojmů. Startovní rovinka se podobá spíše lehčí roletě, se kterou si podvozek hravě poradil. Při prvním nájezdu do zatáčky ale ztrácím kontrolu nad tím, co se děje s předním kolem. Možná až moc komfortně měkká přední vidlice má při překlápění stroje tendenci hodně se houpat a společně s cestovnějším obutím KLX opravdu nevíte, zda se pod vámi hrne zem nebo se jenom váhou stroje v zatáčce potopily tlumiče. Připomínám, že podvozek je nastavitelný pouze na zadní centrální tlumicí jednotce a to jak na kompresi, tak útlumu. Kroska to prostě není a ani to po ní nikdo nechce. Naopak, když s motorkou dopadáte ze skoku do mezisvahu a podvozek to pobere bez vaší katapultace, je na čase si říci, že se to zeleným opravdu povedlo.

Popisek
Aniž bych si to moc uvědomil, tak jsem hned po vjezdu na trať zařadil dvojku, která tam padla jako do peřinky a zdolávám na ní celé první kolo. Práce převodovky je opravdu precizní, a tak je řazení velice přesné a jednoduché. Samozřejmě ale, když se budete hodně snažit, tak si tam ten neutrál ve sjezdu taky dovedete nechtěně kopnout. Není to ale problém. Dáte tam vyšší kvalt a na výjezdu ze svahu prostě zatáhnete za heft. Motor je již od spodku velice pružný a hodně ochotně se rozmotává. Svého maxima 22 koní dosahuje motorka již při 7500 otáčkách, jak udává výrobce a já to můžu potvrdit. Byť se v motoru nad tyto otáčky už nic dalšího neděje, tak i tento jeho potenciál na trati nebo v lese lehce využijete ve svůj prospěch. Právě díky tomu se dá motorka perfektně kontrolovat a nenabídne vám tak žádné nepříjemné překvapení.

Blátem to nekončí
Protože jsme opravdu důkladní, šli jsme protáhnout novou dvěpade pořádně po asfaltu. Po vyjetí z terénu je třeba se trochu aklimatizovat na větší adhezi černého pokladu. Je ironií, že tlumiče vám dodají více jistoty v terénu než právě na silnici. Pokud si ale zvyknete na počáteční, přibližně dvoucentimetrový chod vidlice, kdy ještě nepracuje a chodí jenom na pružině, máte vyhráno. Pojďme tedy zahřát gumky a protáhnout KLX v zatáčkách. Jak jsme již řekli, motor se zvedá hezky od spoda a je potřeba zavčasu řadit. Pak malá žába ochotně upaluje vpřed a kilo tam máte, ani nemrknete. Abyste získali oporu podvozku v zatáčce, je třeba se dostat na tlumičích přes ony dva centimetry, vyhrazené pro zdolávání terénních nerovností. Jakmile jasně cítíte odezvu tlumičů na asfalt, stává se z KLX „sranda machine“ a vy jste opravdu „happy“. Vlastně si dost dobře dovedu představit to, co by mě před nasednutím na motorku ani nenapadlo. Mám na mysli montáž motardových kol na tuhle chytlavou potvoru. Na přední ji sice nedostanete, přece jenom je to civilní enduro, ale na zadní jde díky průběhu krouťáku opravdu ochotně a je prostě zábava si s KLX hrát jak na zadním, tak třeba v driftu, ve kterém je také perfektně ovladatelná. Ovšem při překlápění ze strany na stranu vás zase trošku znejistí ta počáteční část chodu vidlice, které jsem za celou dobu moc nepřišel na chuť.

Závěráž
Slabší motor než u Yamahy WR 250R, menší rozsah nastavení podvozku a především celkově méně sportovní zaměření ve mě v zimě vyvolávalo skepsi k tomuto novému modelu. Je to jen důkaz toho, že dělat závěr o motorce bez toho, abyste na ní jeli, je nesmysl. Uvažujete-li o KLX, domluvte si testovací jízdu a vyzkoušejte si ji na vlastní kůži, určitě vás mile překvapí stejně jako mě.