Kawasaki 250R Ninja a dvěstěpadesátky

Prolistujeme-li katalogy, zjistíme, že výběr dvěstěpadesátek v segmentu motocyklů je velice štíhlý. Motocykly s dvoudobým základem opustily prodejní pulty kvůli emisním limitům již před lety. Ale i z dalšího důvodu - extrémně velkých provozních nákladů. Jeden z nejznámějších zástupců je bezpochyby Aprilia RS 250. Replika speciálů MotoGP pro běžný provoz nenašla dostatečné uplatnění, i když v tomto případě se jednalo spíše o náčiní pro okruhové střelce. Každopádně snad i proto se nyní Dorna rozhodla pro nahrazení dvoudobých čtvrtlitrů šestistovkovými agregáty, pracujícími ve čtyřech pracovních cyklech. Jisté ovšem je, že čtvrtlitry v sériové výrobě prakticky neexistují a jejich vlajku drží pouze skútry a několik asijských modelů, které však splňují spíše kritéria japonských a italských stopětadvacítek. S motocyklem, jakým byla např. právě zmiňovaná RS 250, se nemohou rovnat.

Nástřel lepších časů

Čtvrtlitry - nyní se budeme bavit již pouze o těch nynějších čtyřdobých. Zda má tato třída smysl, rozebírat nebudeme, ale zaměříme se na letošní vlašťovku ze stáje Kawasaki. Co jsme od ní čekali a co do sezóny 2008 vnesla, to se dočtete na dalších řádcích.

Ninja 250R

Když se objevily první konkrétní informace, způsobilo to pozdvižení. Bude dost rychlá, sportovní a obratná a nebo bude měkká a spíše cestovní?, zněly mnohé dotazy. Nyní již skoro na všechny z nich dokážeme odpovědět. Do testu se malou Ninju pravděpodobně již nepodaří dostat, vzhledem k nehodě, kterou absolvoval předváděcí kus při příležitostí Kawasaki dnů dealerů. I tak na ní ale máme naježděno několik kilometrů a především jsme se s Ninjou seznámili mnohem důkladněji než jenom povrchně ze sedla.

Konstrukce

Budeme se nyní bavit o prvcích, které jsou na 250R nějakým způsobem výjimečné a celkově se bude jednat spíše o detaily – detaily, které mnohdy ani nevnímáme, ale jsou podstatné. Prvním z nich je bezpochyby rám, svařený z kombinace nosných trubek a dvou litých bočních plátů. Celkově je rám hodně složitý a znatelně stěžuje přístup k motoru a dalším prvkům motorky. Každopádně i tato opatření rozhodně promlouvají do ceny motocyklu, byť mu lehce ubírají na praktičnosti. O pohonné jednotce samotné již mluvit nebudeme. To ale neplatí o airboxu, na který navazují vstřikovací jednotky. Vzduchový box je až neuvěřitelných rozměrů a při případné montáži přímého vzduchového filtru byste viděli skrz motorku. Airbox jako takový oproti větším zeleným sestrám není umístěn pod nádrží, ale pod sedlem. Vstřikovací jednotky na něj potom navazují blíže od těžiště motocyklu. Celkově je přístup k jakékoli komponentě motocyklu hodně složitým a to i kvůli již zmiňovanému větvenému rámu.

Další detaily

Palubní přístroj je velice rozměrný a ani rozvržení jednotlivých budíků se nezdá příliš ideální. To, jakým směrem se malá Ninja po technické stránce ubírá, naznačuje i malý otáčkoměr v levé části palubovky, na který je vidět opravdu bídně a působí spíše, že byl namontován z nutnosti. Dalším prvkem, který jsme tak úplně nečekali, je mechanický náhon tachometru, stejně jako závitová pouzdra přivařená na kyvné vidlici. Ty jsme sice taky nečekali, ale jsme za ně moc rádi. Není proto problém po montáži šroubů motorku vysadit na montážní stojan. Další objekt našeho soustředění je kryt pastorku sekundárního převodu, který je sice odmontovatelný až po demontáži táhla řadicí páky, ale je „perforovaný“. Spíše lze říci, že kryt tvoří mřížka. Tudíž je údržba řetězu a prostoru kolem sekundárního převodu hračkou.

Garanční prohlídka = olej ve vaně

Při garanční kontrole téhle mršky v tisíci kilometrech majitel nic nepozná, ale servisní tým, který se o motorku stará, má plné ruce práce. Na první pohled jednoduchá výměna oleje za sebou skýtá dva výpustné šrouby a především interní, vertikálně umístěný olejový filtr ve spod olejové vany, namísto externího kompaktního filtru oleje. Právě tento filtr na 250R je téměř nemožné demontovat bez stopy oleje na rukou. Majitele ale určitě potěší, že olejová náplň po výměně filtru pojímá přijatelných 1,8 litru oleje.

A jede to?

Motorka se po nastartování projevuje spíše jako vysavač. Absolutně lineární průběh výkonu, velice nízká a poněkud delší stavba nechá pořádně provézt střídmější jezdce, avšak o sportovní jízdě to příliš není. Byť malá Ninja excelentně brzdí a to jak brzdami, tak motorem, staví ji velká nádrž na 18 litrů paliva a suchá hmotnost 152 kilogramů rozhodně do role cestovně-sportovního motocyklu. A i jako taková se nejlépe prodává. Novými majiteli se nejčastěji stávají začínající motorkáři s čerstvým řidičákem na 25 kW a dívky, které buďto také začínají a nebo na 250R usedají již s předchozími zkušenostmi z jiné malorážky. Především pro ty se jedná o motocykl, který nijak nezaskočí a za pořizovací cenu 109 000 Kč dobře poslouží.