Samotný Midnight Star 1900, vlastně první z řady Půlnočních hvězd, je tady již dlouhých osm let. Jenže tahle motorka se asi nikdy neokouká. Už teď je jasné, že se zařadí po bok japonských legend tohoto ražení, jako je Suzuki VS1400 Intruder nebo Yamaha XV535 Virago. Nehraje si na Harleye, jde svou specifickou cestou, ale ctí zásady své kategorie – velký, vzduchem chlazený motor V2, majestátní rozměry, samé železo, zemitý projev, a k tomu přidává ještě špičkové zpracování se spoustou zajímavých detailů.
Už na první pohled vidíte, že to je drahá motorka, a víte proč. Občas u menších a levnějších japonských cruiserů cítíte, že je vše dělané hlavně na oko, jsou to stroje pro méně vyzrálé jezdce, kteří by Harleye samozřejmě chtěli, ale nikdy si ho nebudou moci pořídit. Velký Midnight Star je jiný případ. On není substitut za H-D, nekupujete si ho jako nejlepší z těch horších řešení proto, že nemáte peníze na „ameriku“. Kupujete si ho proto, že ho chcete. A i když má základní model specifický design, pokud se opravdu chcete lišit, sáhněte po verzi CFD.
Neformální oblek
Zkratka CFD v podání Yamahy znamená Casual Full Dress, čili v překladu něco jako neformální společenský oblek. Ten sestává z přední kapoty s malým kouřovým plexi a bočními plastovými kufry, vše samozřejmě včetně držáků, sjednocených zámků a hlavně v naprosto přiléhavém designu. Za příplatek nějakých 80 tisíc (no, není to málo, ale vychází to levněji, než ty díly kupovat zvlášť) si tak z běžného Midnight Stara uděláte charismatického baggera ve stylu H-D Street Glide. Za mě mnohem zajímavější a elegantnější řešení, než na něj věšet kožené brašny, velké plexi a světelnou rampu…
Fotky vás ale nepřipraví na to, jak moc je CFD jiná. Je tak… monstrózní! Ta přední kapota je ukrutně širokánská, možná tím, jak je jinak nízká, zvýrazňuje to právě tento její rozměr. Nevím proč, ale oba s Davidem jsme si nezávisle na sobě vzpomněli na Vetřelce. Mně coby prcka chránila skvěle, akorát maličké plexi mi podle očekávání dělalo turbulence, ale to u každého baggera. Z vnitřní strany kapoty je uzavíratelná plastová schránka, která vypadá jako držák na rádio, s jehož montáží se zřejmě tak trochu počítá, neboť v kapotě najdeme i osamocené reproduktory.
Plastové kufry se otevírají shora do stran a příjemně překvapily svým vnitřním objemem, narvete toho do nich fakt docela dost. Integrální helmu samozřejmě ne, ale měkkých věcí pojmou spoustu. Navíc jsou velmi jednoduše snímatelné, zevnitř jsou uchycené na rychloupínáky. Takže ač nejsou primárně určeny k přenášení sem a tam, jako běžné kufry na turistických motorkách, které na to mají i držátka, rychle sundat a odnést se dají. To se hodí vždycky, ať už doma v garáži, když potřebujete udělat místo a nechcete si je odřít autem, nebo na dovolené. Bez nich jezdit je ale nesmysl, montážní sadu rozhodně vystavovat na odiv nechcete.
Do detailů
Půlnoční hvězda je velká nejen na pohled. Se svými 174 cm jasně cítím, že tuhle motorku dělali pro větší kluky, 190cm David si v jejím sedle jen medil, zatímco já se pokoušel neztratit. Problém pro mě byly nohy, plošiny jsou poměrně daleko a mají slzovitý tvar, abyste s nimi neškrtali v každém vinglu, a pro mě jsou prostě dost daleko na to, aby mi to bylo pohodlné. Jinak prostorné kožené sedlo je luxusní a široká řídítka jsou také dobře natažená dozadu.
Ovládací prvky jsou velice pěkné, pochvalu zaslouží zejména zajímavě tvarované páčky, a propracovanost do detailů je zřejmá třeba i z nastavitelné kolíbky řazení. Jo, do detailů, to je přesně to, co Midnight Stara, potažmo CFD charakterizuje asi nejlépe. Na tuhle motorku se dokážete dlouhé hodiny dívat a technicky založení týpci budou vrnět jak Mikeš po mlíčku. I ten stojánek je klasa! A to nemluvím o typických znacích, jakými jsou velký přední světlomet s čirou optikou, zadní LED světlo, kapkovité blinkry, zajímavé ráfky či chromované pruhy na nádrži. Bandaska hostí také další typickou věc, retro přístrojový panel, který připomíná auta z padesátých let svou barvou i fontem. Ovšem pod velkým tachometrem jsou ještě dva malé budíky, palivoměr a otáčkoměr, to jsou vychytávky!
Pevnou rukou
Co se mi na CDF líbí, že to je trochu potvora. Japonské (nejen) cruisery jsou proslulé tím, že na ně sednete, rozjedete se a v tu chvíli, jako by přišly o všechna kila. Právě pro tuhle vlastnost si je kdekdo koupí. Tak na to u CFD zapomeňte. Neříkám, že by tahle motorka měla ovladatelnost almary nebo starého nabouraného Harleye, nicméně jízdu si skutečně musíte trochu zasloužit. Není to žádný lehkošlápek a vyžaduje pevnou ruku, v zatáčkách s řídítky lehce bojujete, prostě víte o tom, že jedete, že žijete! Tohle opravdu není běžný sterilní japonský cruiser.
On to není vlastně vůbec běžný cruiser, technicky je Midnight Star totiž pořád docela unikát. Rám i kývačka jsou z hliníku a zdvih předního i zadního kola připomínají spíš naháče než cruiser. Díky tomu je jízda extrémně plavná, své samozřejmě dělá i vysoká hmotnost, jenže CFD vás nikde nenakopává, prostě pluje. Brzdy s krásnými předními třmeny mají propojenou funkci, přední páčka tradičně zrovna neexceluje, o to lepší ale je nožní páka, ta má měkoučký a krásně dávkovatelný chod.
Jede tak, jak vypadá
Velkého Midnight Stara ovšem charakterizuje také nádherný a po technické stránce velmi specifický motor. Nadčtvercová devatenáctistovka má u Japonců netradiční chlazení vzduchem a hlavně, je to sice čtyřventil, ale OHV! Nenapadá mě jiný motor V2 s touhle konfigurací.
Výkonové parametry vypadají slibně, 90 koní při pouhých 4750 otáčkách a přes 155 Nm už ve dvou a půl. No a CFD jede přesně tak, jak papír slibuje – hustě! Až by se mi skoro chtělo říct, že jede víc než Twin Cam 103 od H-D, a že ten dokáže pořádně zatahat za ozubený řemen, který mimochodem Yamaha používá také. Jenže Haryk je jen dvouventil, takže vršek má takový plochý, zatímco Hvězda svůj tah stupňuje. A je úplně jedno, jaký máte zařazený kvalt, na pětku, tedy ten nejvyšší, ukazuje otáčkoměr při 100 km/h právě těch dva a půl tisíce neboli krouťákové maximum! Takže si asi dokážete představit, co je to za maso. Harleye mívají podobně dlouhý finální převod, ovšem špičky krouťáku dosahují při vyšších otáčkách, a i tak mají skoro o 20 Nm méně. Tady vlastně od nějakých 60 km/h alias 1500 otáček můžete na řazení úplně zapomenout.
Rovnocenná alternativa
Vůbec se nedivím, že si Midnight Star drží své pozice. Jak už bylo řečeno, rozhodně nejde o prodejní trhák, ale to, že jej Yamaha tak dlouho má ve své nabídce, o lecčems svědčí. Třeba o tom, že existují zákazníci, pro které není jediným pravým cruiserem Harley-Davidson. Tuhle motorku si kupují lidé, kteří by si Haryka klidně mohli dovolit (i když zrovna Street Glide stojí o 170 000 Kč víc), jenže ho nechtějí. Midnight Star 1900 je nádherně udělaná velká drsná motorka pro velký drsný kluky, bez debat nejcharismatičtější japonský cruiser. A v téhle verzi CFD ještě také praktický.
Technické údaje Yamaha XV1900A