Při brouzdání internetem narazíte na různé lidi, více či méně zajímavé. Někdy si přečtete jenom jméno a jdete dál, někdy si prohlídnete i fotky, pokud třeba zrovna okouníte na facebooku. Někdy se to zvrtne a požádáte dotyčného o rozhovor do novin (určitě to taky znáte), stejně jako jsem požádal já Kristýnu...
Dostala jsi se k motorkám sama nebo ti byla cesta tak nějak nalinkována? Řekněme si na rovinu, že tvář mladé slečny s motokrosovou motorkou jsme většinou zvyklí vídat spíše s deštníčkem než s řídítky v ruce.
K motokrosu jsem se dostala díky svému taťkovi. Ne že by jezdil, ale jeho kamarád dříve závodil na Šestidenní. Tak jsme si řekli, že by nebylo špatné naučit se jezdit na motorce, jen tak se projíždět (pole, louky, lesy). Vzhledem k blízké trati na Slapech jsem měla příležitost sžít se více s motokrosem, jezdit trénovat nebo se koukat na závody. Jednou jsem si taky zkusila jet závod a zalíbilo se mi to hodně.
Takže všechno šlo tak nějak přirozeně. Nakonec jsi se vypracovala až na republikovou a zahraniční soutěž. Jak se ti tam daří a stíháš tohle všechno skloubit se školou?
U nás v republice jsem čtvrtá z dívek, takže jsem spokojena. V Auner cupu v Rakousku už je to ale horší, tam jsem jela tenhle seriál poprvé minulou sezonu a plno závodů jsem kvůli pádům nedojela. A když už se mi konečně začalo vést, tak přede mnou byly poslední dva závody. Z jednoho mě vyloučili kvůli upadlému výfuku a ten poslední byl zrušen. Celkově jsem tak skončila na 11. místě. V letošní sezoně bych se ráda pokusila, aby to bylo lepší. Co se týče školy, tak se to docela dá. Paní učitelka je na mě hodná, a když potřebuju, tak mě na tréninky a závody uvolní o den dříve, ale samozřejmě za předpokladu dobrých známek.
Jezdila bys ráda motokros na profesionální úrovni nebo vidíš svoji budoucnost někde jinde? Resp. myslíš, že by tě celá ta blátivá show mohla někdy přestat bavit?
Kdyby to šlo, tak bych se tomu chtěla věnovat na plný úvazek, samozřejmě když to zdraví a všechno kolem dovolí.
Máš nějaký svůj motokrosový idol, ať už dívčí, či chlapecký?
Mým idolem nebo spíše vzorem je Petr Bartoš. Vídám ho hodně na trénincích a na závodech. Sleduju jeho jízdu a jak ovládá motorku. Jeden závod jsem s ním dokonce jela, a i když mi dal dvě kola, byla to nezapomenutelná zkušenost. Líbí se mi, jak si to všechno umí vychutnat, celý závod jede v pohodě a beze stresu.
Kristýno, děkuji za rozhovor a přeji ti co nejrychlejší časy nejen v této sezoně!