První pódium pro Karla Abrahama

vydáno 4. 10. 2010, text TZ, foto karelabraham.cz

Karel Abraham se po třetím místě v Motegi těší na další závody - o jeho dalších pocitech více v rozhovoru.

Jaké pocity jsi prožíval na stupních vítězů?
Super, bylo to úžasné. Poprvé se mi to podařilo a právě v Japonsku, kde jsem si připsal i první body v mistrovství světa v roce 2006 ve stopětadvacítkách. Musím poděkovat celému týmu za podporu a perfektní práci, kterou jsme tady společně odvedli.

O třetím místě jsi rozhodl až v souboji s Alexem de Angelisem v posledním kole. Šel jsi do toho hodně tvrdě, nebál ses, že oba skončíte na zemi?
V té chvíli jsem měl za sebou už hodně předjíždění a dost riskantních, protože jsem musel útočit v zatáčkách. Na rovince jsem neměl potřebný top speed, a tak jsem pár jezdců asi zaskočil. Věřil jsem si především v sekci po startu, kde jsem držel vnitřní stopu a soupeři mě uviděli až ve chvíli, kdy jsem byl vedle nich. Tam jsem na ně měl. Cluzel si pak sice ukazoval prstem na čelo, jestli jsem normální, ale mně nic jiného nezbývalo, pokud jsem chtěl jít dopředu. Za De Angelise jsem se dostal až poté, co jsem hodně dlouho bojoval s Japoncem Takahashim, který se bránil, co to šlo. Když jsem ho nechal za sebou, měl de Angelis slušný náskok a nevypadalo to, že bych mohl uspět. Přesto jsem to zkusil. Poslední tři kola jsem byl o dost rychlejší. Proto jsem zaútočil. Alex udělal nejprve v zatáčce předtím chybu, zřejmě špatně zařadil, a najednou jsme jeli vedle sebe. On měl výhodnější vnější stopu. Oba jsme šli hodně pozdě na brzdy a mně se při výjezdu ze zatáčky zvedlo kolo. S motocyklem jsem nemohl nic dělat, a tak jsem se o něho tvrdě opřel. Jenže to je závod. Dostal jsem se před něho a před námi byla poslední šikana, ve které jsem čekal jeho odvetu. Už předem jsem ale věděl, že to je kritické místo, ve kterém můžeme oba skončit na zemi. Útok ale nepřišel a pak byla před námi poslední zatáčka a výjezd na cílovou rovinku. Uvědomil jsem si, že nesmím najet pomalu, protože pak by mě na rovince předjel, a také nesmím být moc rychlý, abych nespadl. Zvládl jsem to a zalehl na motorku, abych z ní dostal maximální rychlost. Snad jsem ani nedýchal.

Na dobrý výsledek ukázala letos v Motegi už kvalifikace, kde jsi skončil sedmý a poprvé si tak v Moto2 startoval z druhé řady. Byl to důležitý krok ke konečnému úspěchu?
Určitě. V tak vyrovnané třídě, jakou je Moto2, kde bylo v sobotu v kvalifikaci šestnáct jezdců v jedné sekundě, je postavení na startu velice důležité. Nám se podařilo nastavit motocykl opravdu dobře, i když to v pátek ještě nic moc nebylo. Věděli jsme ale, co postupně chceme vylepšit a vyšlo to. Hodně nadějný byl i nedělní warm up, kde jsem měl pátý nejlepší čas a absolvoval několik rychlých kol v řadě.

V Japonsku a vůbec v zámořských závodech Grand Prix se ti vždycky dařilo a dojížděl jsi na body. Čím to je?
Je pravda, že v Japonsku jsem s dvěstěpadesátkou jednou nedojel, ale loni jsem tady skončil devátý a pak jsem byl dokonce šestý v Austrálii a zabodoval i v Malajsii. Takže v zámoří jsem neměl špatné výsledky. Myslím si, že se mi dařilo jednak proto, že se mi líbily tratě, ať už zde v Motegi, nebo pak na australském Phillip Islandu, ale také jsem se cítil pokaždé přece jen uvolněnější a ve větší pohodě.

Nyní máš v zámoří před sebou ještě dva závody. Už příští týden tě čeká GP Malajsie v Sepangu a pak tvůj oblíbený australský Phillip Island. Věříš, že prodloužíš úspěšnou sérii?
Rád bych. Na to, abych se výrazněji prosadil v konečném pořadí první desítky třídy Moto2, je asi už pozdě. Po problémech s motocyklem v úvodu sezony a pak po zranění, kdy jsem tři závody musel vynechat, mě sice od desátého Gadey dělí jen deset bodů, ale od osmého Takahashiho už 34. Proto nemyslím na první desítku, ale o to víc se soustředím na co nejlepší výsledek v každém závodě. V Motegi to vyšlo a já věřím, že bych se mohl v dobrém světle ukázat i na dalších závodech. Rozhodně se na to těším.

Jaká bude oslava třetího místa?
Asi půjdeme spát o něco později. Naštěstí bydlíme kousek od letiště a do Malajsie odlétáme až v poledne, tak můžeme večer protáhnout, ale nic bouřlivého nečekejte.

Děkujeme za rozhovor a držíme palce.


Další iČMN články

  • Obdivuhodný výkon Jakuba Kornfeila ve Velké ceně Nizozemí
  • Filip Salač: "Dnes to byl nejlepší den z celé sezóny"
  • Velká cena Velké Británie prostě uplavala

Články na MotoLife

  • Motorbike 4/2024
  • Motorbike 3/2024
  • Motorbike 1-2/2024
  • Motorbike Katalog motocyklů, skútrů a čtyřkolek 2024
  • Motorbike 12/2023

Příspěvky motorkářů

Moto.cz
14. února
Silniční závody motocyklů v Československu v roce 1957 - Kompletní výsledky a popis sezóny na webu 🥰 ❤️ 🏍
MotoRoute
2. února
MotoRoute 1/2024 - vychází 7. února 👈
Všechny příspěvky ...