Yuki Rex 125 v akci
vydáno 28. 11. 2008, text Hawk
Skútr z katalogu značky Yuki. Dvoutýdení test zcela změnil můj názor na tyto „motocykly“ konstruované pro proplétání městským provozem, s fešným ohozem a rychlým povozem.
Sortiment pokrývající poptávku České republiky v segmentu skútrů je dosti rozsáhlý a roční prodeje se zdají být až neuvěřitelné. Samozřejmě i v nabídce skútrů jsou podstatné cenové rozdíly a právě ty často rozhodují při výběru. My se podíváme na zoubek vozítku s variátorem o objemu 125 cm3 za pořizovací cenu 36 990 Kč.
Okem variace
Dominující agresivní žlutá barva. Dělené světlomety a především podsedlová část kompletně v imitaci karbonu. To zaujme jako první. Celkovou pestrost zvýrazňují i částečně lakované kryty zrcátek a palubního přístroje. Tvary Rexe můžete vidět i u jiných obchodních značek, každopádně jsou rozhodně výjimečné. Například prostorem vybraným na čele podlahy tohoto skútru, kam si můžete velmi pohodlně zasadit nohy a mít skútr neustále pod kontrolou. Tento užitečný prvek nejen že dotváří celkový design, ale především poskytuje větší pohodlí. To zaštiťují i lemy čela kapotáže obklopující nohy a tudíž ani při prudkém dešti není problém se za skútr do jisté míry schovat a zůsta polo-suchý. No zmoknul jsem stejně, ale měl jsem z toho lepší pocit než na motorce s šaltpákou. Jiné skútry však dosahují ještě lepší povětrnostní ochrany. U vzhledu ještě zůstaneme, protože i takový detail jako kombinace bílého pozadí budíků s červenými rafičkami dotváří ucelený sportovní dojem obdobně jako zmíněný „karbon“ na podsedlové části. Na tu navazuje koncová svítilna osazená klasickou dvouvláknovou žárovkou. Nad ní je umístěn držák pro kufr, který na jednu stranu působí trochu rušivě, na druhou ale doplňuje svým žlutým lakováním záď skútru a i proto tam má rozhodně svůj význam.
Zapracujeme, zpracujeme
Jeslti jste si mysleli, že v ohledu zpracování bude Rex v tomto odstavci pokulhávat, tak čtěte dále. Není tomu tak. Plasty na sebe bez problému sedí, nikde nic nevrže, neskřípe. Občas se akorát ozve z podlahy na hrbolech poskakující baterka. Práce ovládacích prvků na řídítkách je bezchybná, i když občas relé blinkrů odmítá vypnout i po zhasnutí směrových světel a tak stále slyšíte cvakání. Palubní deska dokonce disponuje uvnitř tachometru i kontrolkou telefonního signálu, která začne při jeho konektivitě blikat! Dlouho jsem nemohl uvěřit, zda to, co je vedle kontrolky na obrázku, je opravdu telefon. A opravdu ano, ve městě dokáže ale občas pěkně zazmatkovat v bludišti různých signálů. Na straně analogového palivoměru jsem jeho ručičku v celém rozsahu cca 270° chodu za dobu testování nachytal pouze asi ve čtyřech stejných polohách. Když potom ukazoval úplné dno, tak v nádrži se minimálně litr paliva ještě nacházel. Pokud si tedy na jeho funkci zvyknete, lze se podle něho docela přesně orientovat. Při celkové spotřebě 3 litry na 100 km při tempu full-gas to však nebudete řešit příliš často.
Motor
V návaznosti na spotřebu ještě doplním, že například Honda CBR 125R se může pyšnit celkově menší kombinovanou spotřebou než náš REX. Na toto téma ale pojďme navázat několika větami o motoru, kterému má tento odstavec patřit. Jedná se o vzduchem chlazený, lehce podčtvercový jednoválec, který uvádí své výkonové maximum 6 kW, což shledali jezdci za dobu testování jako reálné. V kombinaci s variátorem je to totiž i při tomto malém stádu ořů velká zbraň a na semaforu se rozhodně nestane, že byste vyrazili později než sok na čtyřech kolech osázených plechy. Celkově tento agregát hýbe s hmotností 103 kg – ale pozor, provozních, takže se jedná spíše o lehký celek, což je nesmírná výhoda klasických skútrů obecně. Co mě však trochu zarazilo, je plnění spalovacího prostoru motoru. O ten se stará klasický podtlakový karburátor s automatickým elektro-magnetickým sytičem. Doposud vše v pořádku. Před karburátorem je však ještě umístěn logicky vzduchový filtr. Ten ale působí až moc jednoduše. Je sice veden dvěma nad sebou složenými komorami, ale molitanový filtr vyčuhující z boku airboxu v náfuku nevypadá moc přesvědčivě a kromě problémů při mytí vám nedodá důvěru také při jízdě za deště. Problém s nasátou vodou se však ukázal jako mylný. Otázkou je, jestli to nebylo za dobu našeho ježdění spíše štěstí.
Průběh, charakteristiky, jízda
Je to radost. Při rozjezdu, jízdě i dobrzďovaní. Zhýčkaný nepohodlím motocyklů s převodovou skříní sedám za řízení Rexe. Hračka. Mohl jsem nastartovat přes startovací páku, ale za celou dobu jsem to vyzkoušel jednou. Proč se trápit, když mám k dispozici startér. Zmáčknout brzdu a startujeme. Rex se po zajetí trochu zmítal za studena držet volnoběhu, ale postupně, jak vyžadoval více trpělivosti při buzení do provozu, se o to více rozjezdil a ke konci testu si to metelil opravdu sebevědomě. 80 km/h je pro žlutého komisaře hranice, na kterou se kromě kopců můžete vždy spolehnout a rád se přes ni přehupuje. Při rozjezdu z křižovatky nemá cenu držet motor v otáčkách před hranicí záběru variátoru. Prostě sundáte nohy a na zelenou otočíte heftem. Motor se roztočí a auta se vám vzdalují v zrcátkách a motor plynule zrychluje. Přibližně na 50 km/h však variátor zabere naplno a v tu chvíli máte pocit, jako by se nic nedělo a vy jeli pořád stejnou rychlostí. To je ale omyl a proces zrychlení se nezastavuje. Zato vás snadno zastaví hrboly a kanály, resp. spíše zpomalý a pořádně rozhodí. Díky velmi strmému řízení a krátkému chodu odpružení (spíše pouze pružin) se v náklonu při rychlosti kolem té sladké 80 začne celý komplet dost nepříjemně vlnit ze strany na stranu a pilot s tím není schopen nic dělat, protože do řízení se nic nepřenáší. Další problém nastává, když pošlete Rexe moc ostře do zatáčky. On se opravdu nebrání sportovnímu ražení, pokud se zde o sportovní jízdě vůbec můžeme bavit, ale veškeré hrátky překazí centrální stojan, kterým velice snadno začnete škrtat o vozovku. Pouze ale v náklonu na levou stranu. Nehledě na to, že pokud na nerovnosti Rex propruží, tak je škrtnutí stojanem jistotou. Pokud se vám toto povede v zatáčce při vyšší rychlosti, je to dost krizová situace. Blížíte se krajnici vozovky, skútr již víc naklopit nemůžete a na dobrzděni se spolehnout taky nelze. Takže zbytek testu byl již proježděn hlavou, každopádně úbytek materiálu na levé části centrálního stojanu byl značný. Na pravou stranu si to můžete dovolit poslat až na limit pneumatik, které docela obstojně drží.
Nakonec to zabrzdíme
Dvoupístek svírající mini-kotouč vpředu a dr. buben vzadu. To je to, co zastavuje námi testovaný kousek, konkrétně již psaných 103 kilogramů bez jezdce. Zajímavostí je, že zadní bubnová brzda celkově předčí brzdný účinek té přední kotoučové, každopádně buben i vpředu si nedokážu představit a je dobře, že se vpředu prohání kulatý kus železa.
Dvoudobá padesátka, nebo čtyřdobá dváca?
To je otázka, na kterou jsme se zeptali majitele Aprilie SR 50, který si na vzdálenost 50 km také vyzkoušel společnost Rexe. Jedná se kategoricky o dost rozdílné skútry a to jak původem, tak z něho vycházející pořizovací cenu. Zatímco Yuki koupíte za necelých 37 tisíc Kč, Aprilii za 58 900 Kč. Dojmy majitele Aprilie z Rexe jsou takovéto „menší spotřeba, lepší zátah od spodu, absolutně nefungující podvozek, který dělá z Rexe kostitřas, nápadité vykousnutí čela pro nohy“. Nutno poznamenat, že Aprilie nabízí mnohem větší jízdní komfort a i proto se Rex hodí spíše pro otrlé mladíky, kteří to rádi natvrdo. Potkat se s kanálem totiž není s Rexem žádná sranda! Ale nenechte se mýlit, že by na skútru nešlo jet například na víkend. Na cestování do 70 km po okolí je to velice pohodlné řešení a 900 km na něm proježděných za dva týdny je toho dozajista důkazem! Vždy bez známky únavy po dojetí.