Yamaha XVS1300A Midnight Star v testu ČMN 2007
ČMN 2007:

Malá (půl)noční hudba

Výkon, točivý moment, maximální rychlost, hmotnost, spotřeba, akční rádius... Někteří motorkáři si svoje stroje vybírají jen podle těchto údajů. Jakmile motocykl nemá aspoň sto koní, je to líná herka. A když váží přes dvě stě kilo, je to těžká herka. Jenže je tu i skupina, a nijak zanedbatelná, milovníků jedné stopy, kteří mají tyto hodnoty v malíčku (čti: jsou jim volný), prostě na nich tolik nepasou a vybírají si motocykl také podle jeho charisma, chcete-li, podle toho, jaká je to muzika.

vydáno 13. 4. 2018, vyšlo v ČMN 27/2007, text Petr Pour, foto Jakub Nič

Nazvat třináctistovku malým motorem je trochu troufalost, ale pohleďte sami: ještě před pár lety měly choppery a cruisery maximální objem právě 1300 cm3. Jenže s příchodem miniaturizace snad ve všech průmyslových odvětvích se konstruktéři motocyklů (a zejména těch s nízkým sedlem, kapkovitou nádrží a delšími vidlemi) rozhodli jít proti proudu. To, co dříve bývalo maximum, je dnes v podstatě střední třída. Každý renomovaný výrobce už nabízí cruisery o objemech alespoň 1600 cm3, výjimkou nejsou osmnácti- a devatenáctistovky (v roce 2007 - pozn. red.). No a rekord v sériové výrobě zatím drží Triumf se svou dva-trojkou. Ale nebojte se, jednou se to zastaví. Stejně jako v Americe, kde před čtyřiceti lety zjistili, že mají moc velkých hladových hrnků na málo šťávy a jali se "minimalizovat".


Předci neznámí

Odvodit, z jakého stroje vychází menší z bratrů Stárových, bude trochu oříšek. Rozhodně nejvíc toho pobral od svého většího sourozence. Ale to hlavní, tedy pohonnou jednotku, si kreslíři v Yamaze vymysleli úplně novou. Devatenáctistovka je sice také dvouvál, také má čtyři ventily na hlavu, ale je to vzducháč. Takže pouhá změna měřítka výkresu se nekonala. Pravda, ve starých katalozích objevíte i kapalinou chlazenou třináctistovku zabudovanou už v Royal Staru, ale to byl čtyřválec. Každopádně, nejméně toho naše "hvězda" dostala od legendárního Ringo Starra, který svým zápalem pro hru občas dokázal uspat i zbytek kapely. Nic proti Beatles (je to moje nejoblíbenější kapela), ale tady se hraje podle jiné taktovky.

Sto šest ňůtnmetrů, to už je slušná páka. Stár vám je poskytne při 4000 otáček, což bude přibližně někde za polovinou otáčkového rozsahu. Přesněji to určit nejde, protože v rámci zmenšení nemá třináctka, na rozdíl od devatenáctky, otáčkoměr. Trochu razantnější puštění spojky zákonitě znamená odjezd ve stylu nezapomenutelného Arnýho v Terminátorovi. Na to se dají určitě balit kočičky, jenom bacha, abyste to nepřehnali a nepředběhlo vás zadní kolo. To pak sbalíte tak akorát svejch pět švestek, požádáte někoho, kdo se nejmíň směje, aby vám pomohl zvednout těch tři sta kilo, a se sklopenou hlavou zmizíte.

Jen co ale ujedete pár metrů, na všechno zapomenete. Dvouválcový vodník je totiž příjemný nejen poslech, ale dobře se s ním i pracuje. Na pomalé popojíždění ani nepotřebujete pravačku (tou se zatím můžete drbat třeba na... zádech). Stačí trocha citu na spojce a jede se. Ostatně ze spojkou budete zacházet častěji, než byste mysleli. Nejvíc ve městech. Mezi jedničkou a dvojkou je totiž menší schod, takže buď to chce točit první kvalt, nebo spojčit při zařazené dvojce. Osobně doporučuji druhou variantu, neboť nedej bože, aby vás při té jedničce bodla třeba vosa do kérky na pravém předloktí. To pak i mírumilovný cruiser dokáže napáchat hodně škod.

Převodovka je v tomto případě spíš pořádná almara. Žádnou hodinářskou práci nehledejte, tady je to poctivá kovařina. Žádné zvuky úderů kladiv o kovadlinu ovšem neuslyšíte. Je tichá, přesná a hlavně ji moc často používat nebudete. Ve městě vám bohatě postačí dva, maximálně tři první převody. Jedničku roztočíte až na 80 km/h a dvojka se nezastaví ani na stodvaceti. Člověk si pak připadá trochu jako na dlouhé ploché dráze.

Občas je ale nutné i zastavit. K tomu perfektně slouží dva kotouče použité už ve velké verzi, akorát vždy "ošizené" o dva pístky. Na přední kotouče, osazené dvoupístky, je spoleh a navíc pokud za brzdovou páku (to není páčka, ale pořádný masiv) vezmete víc, motocykl se nijak nezkroutí, ale pěkně se pohrne přímo vpřed až do úplného zastavení. Vzhledem ke hmotnosti (mimochodem rozvržené předek/zadek 48/52 procent), nízkému těžišti a šířce kol jde celkem dobře ustát i kratší úplné zablokování předního kola.


Když cruiser, tak cruiser

Stroje s nízkým sedlem, vysokou hmotností, vzadu pořádným balonem a řídítky mohutnějšími než sousedovo paroží trpí častými neduhy; blbě zatáčejí, žerou jak hladový bojovník sumo, při pomalých rychlostech kličkují jak vožralí Dánové... Jenže Yamaha zapracovala i tímto směrem, a tak to Honzis musel komentovat slovy: "To je hrozný, na tý motorce tě nic nese*e..."

Pár detailů se přece jen najde, díky bohu to není nic z výše jmenovaného (tedy spotřeba není jako u malého skútru, ale za emoce se přece platí). Asi nejnepříjemnější jsou nášlapné placky místo stupaček. Samy o sobě jsou pohodlné, ale v kombinaci s brzdovým pedálem a řadičkou už to je horší. Vpravo se mi noha často zasunula špičkou až pod pedál, což není zejména v krizových situacích dvakrát příjemné. Na druhé straně byl občas problém s řadičkou, která umožňuje řazení jak špičkou, tak i patou. Rozteč mezi jednotlivými konci mi ale přijde malá, takže jsem co chvíli o řadičku zadrhl (Honzis zase šlapal až na stojánek).

Jinak tomuto cruiseru nelze nic vytknout. Jízdní komfort poskytuje jako osobní vagón císaře pána. Do zatáček to také nedrhne. Tedy drhne, placky si občas škrtnou o zem, ale to je dobře, alespoň je vidět, že jde Midnight Star pořádně sklopit. Stejně tak vibrace jsou potlačeny na minimum, inu, to se pozná vodník. No, pozná... Z bočního pohledu je chladič snadno přehlédnutelný a provedení válců také mate. Diky minimálním vibracím zrcátka ukazují, co mají, a neklepou se jako drahý pes v lednu. A sekundární převod řemenem, to je bez komentáře. Na ten jen tak nesáhnete a až se vašemu vnukovi jednou přetrhne, ještě s ním může někomu nařezat.


Tak je menší, nebo ne?

Jednoho rána jsem přistihl Honzise s Kubou, jak mi Stára oblézají a přou se, jestli je menší než devatenáctistovka. Pokud je totiž nemáte pro srovnání vedle sebe, u takových macků už těch pár centimetrů nepoznáte. Teda samozřejmě mluvím o motorkách, nikoliv o Honzovi s Kubou.

Menší Půlnoční hvězda je opravdu menší. O devět cenťáků kratší, o dva má níž sedlo a hlavně váží téměř o půl metráku méně. I tak je to kus poctivého stroje, našlapaného moderními technologiemi (splňuje Euro 3), který ovšem nepadne do ruky jen tak někomu. Ostatně už jen páčky brzdy a spojky vyžadují trénink s gumovým kroužkem.


Yamaha XVS1300A Midnight Star

motor čtyřdobý, kapalinou chlazený dvouválec, V 60°, OHC/4

objem 1304 cm3

vrtání x zdvih 100 x 83 mm

výkon 53,5 kW (72,8 k)/5500 ot./min.

točivý moment 106 Nm/4000 ot./min.

kompresní poměr 11,8:1

plnění motoru vstřikování

převodovka pětistupňová

brzdy vpředu 2 kotouče průměr 298 mm, dvoupístkové třmeny

vzadu kotouč průměr 298 mm, jednopístkový třmen

rozvor 1690 mm

výška sedla 715 mm

suchá hmotnost 283 kg

nádrž 19 l

cena 295 000 Kč (v roce 2007)


Článek vyšel v tištěných ČMN 27/2007



Další iČMN články

  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>Nejmenší z&nbsp;rodu
  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>2 x&nbsp;Fun
  • <span style="color: red">ČMN 2007: </span>Spaghetti Western

Články na MotoLife

  • Motorbike 3/2024
  • Motorbike 1-2/2024
  • Motorbike Katalog motocyklů, skútrů a čtyřkolek 2024
  • Motorbike 12/2023
  • Masarykův okruh poprvé hostil enduro závody. Úspěšnou premiéru si nenechalo ujít 260 jezdců

Příspěvky motorkářů

Moto.cz
14. února
Silniční závody motocyklů v Československu v roce 1957 - Kompletní výsledky a popis sezóny na webu 🥰 ❤️ 🏍
MotoRoute
2. února
MotoRoute 1/2024 - vychází 7. února 👈
Všechny příspěvky ...