Suzuki DL 650A V-Strom v testu ČMN 2007
ČMN 2007:

Spokojený turista

V-Strom 650 byl jednou z prvních velkých motorek, o kterých jsem v ČMN psal. Tehdy jsem ještě neměl valné zkušenosti s tím, jak by se ta která mašina měla chovat, nevěděl jsem, kdo je měřítkem ve své třídě, ale každopádně mi bylo jasné, že V-Strom k béčkařům patřit nebude. Tehdy se mi dost líbil, a tak jsem byl zvědav, jak se na tu samou mašinu budu dívat po třech letech. Jak? Líbil se mi tehdy, líbí se mi i teď.

vydáno 27. 4. 2018, vyšlo v ČMN 30/2007, text Jakub Nič

A nejsem jediný, kdo na V-Stroma pohlíží jako na povedenou mašinu. V- Strom se nejen v ČR těší velké oblibě a velice dobře se prodává. Může za to přiměřená cena a samozřejmě i kvality motocyklu. Majitelé se mnou snad budou souhlasit. Pro letošní rok proběhly drobné inovace, je tady delší kyvka (rozvor se zvětšil o 15 mm), změny se nevyhnuly brzdám (plus přibyla verze s ABS, jejíž test si právě čtete) a kolům a asi nejvíc se máklo na motoru – dvousvíčkové hlavy (efektivnější spalování) spolu s katalyzátorem a systémem sekundárního vzduchu PAIR stojí za splněním normy Euro 3. Nová je i elektronická regulace volnoběhu ISC.


Trefa do černého

Oba, malý i velký (litrový motor původně z TL) V-Strom se trefily, jak se říká, přímo do černého, budeme-li za to něco černé považovat hlad po velkých cestovních endurech. A jsme u toho. To, co bylo kdysi cestovní enduro (Africa Twin, Elefant, R 100 GS…) do lehčího terénu s párným chlápkem (jakože měl chlapec děsnou páru) mohlo. Nakonec i ta přední kola byla většinou jednadvacetipalcová. Pak si ale někdo řekl, že s tím do terénu stejně skoro nikdo nejezdí, že s malými koly se to lépe valí po silnici a že na docourání se k rybníku silniční vzorek stačí. Kategorie cestovních endur, kam i V-Strom zapadá, se tudíž dnes dá dělit na dva tábory. Ortodoxní borce (KTM Adventure, BMW GS) a ostatní, jako je Varadero, Caponord či právě V-Strom.

A V-Strom je postaven tak, aby si člověk myslel, že je na enduru, stejně lehce ho ovládá, sedí vzpřímeně, pohodlně a vysoko. Má tudíž nad situacemi před ním přehled, ale stále dosáhne nohama na zem. Zkrátka ideální turista se spokojeným jezdcem v sedle.


Nebrní, nežere

Při prvním nasednutí si uvědomíte, jak moc dlouhá tahle motorka je. Vy sedíte vzpřímeně, ale ruce máte natažené dopředu víc, než je obvyklé. A plexištítek je také nějak moc vpředu. Celkový dojem potom je, že budete řídit nějakou neohrabanou Karosu – ten ovšem zmizí hned po rozjetí. Jízdní pozice je velmi pohodlná a uvolněná, sedlo netlačí a podle mě má ideální tvrdost.

Palubní deska je velmi přehledná, mezi klasickými analogovými budíky otáčkoměru a tachometru sedí displej, jehož dominantou jsou dva pětidílkové sloupečky značící množství paliva a teplotu motoru. Ovladače na řídítkách jsou naprosto klasické, žádné kulišárny v podobě otočeného klaksonu za směrovky atd.

Motor používá V-Strom (dnes už se nebojím říct) starý dobrý osvědčený z nahatého kolegy SV 650, v deltaboxu je podvěšený. S motorkou sice nedělá žádné extra psí kusy, ale i ve dvou poskytuje slušnou dynamiku. Vstřikování nemá problém s cukáním, i když občas při vyšších otáčkách zabere nepatrně nerozvážně. Hodně se mi líbila pružnost motoru, dá se s ním jezdit od dvou tisíc, což je na dvouválec slušná hodnota. Ani dole, ani v maximu ale prakticky vůbec nebrní, takže i delší cesty nejsou rušeny mravenčením v prstech nebo zadku. Na hodně rychlé cestování V-Strom ovšem není, mně vyhovovalo nejvíc tempo kolem 140-150 km/h, výš už jsem měl pocit, že motor zbytečně točím a trápím. Přeci jen, kapotáž vpředu je dost kolmá a odpor vzduchu dává motoru pak zbytečně zabrat. Překvapila mě nízká spotřeba, benzín v nádrži zkrátka dřív zkvasí, než ho vyjedete.


Borec v zatáčkách

Na podvozek si to chce v prvních kilometrech trochu zvyknout. Všechno je sice čitelné a správné, ale třeba při manipulaci je znát vysoké těžiště a dlouhý rozvor, navíc když se někde vytáčíte, předek kapot opisuje kružnici jako již na začátku zmíněná zatáčející Karosa. Mně se to líbilo, ale taková holka, která třeba nedosáhne celou nohou na zem, by z toho mohla být vyplašená. Odpružení je dle mého názoru dost tuhé, což mi nevadilo, naopak jsem ocenil, že se takhle velká mašina někde v náklonu nekýve. A že se s V-Stromem dají supersporty v zatáčkách pěkně škádlit. Vynikne zde jeho hravost a lehkost ovládání. Rám se chová asi jako na normálním dnešním supersportu (roku 2007 - pozn. red.). Jestli někdo z majitelů zažil nějaké rozkývání nebo zakroucení, nechť mi pošle mejla, já každopádně nic dráždivého nezaznamenal.


Dobrá volba

Při rychlé jízdě mi úplně nesedl větrný štítek ve standardní poloze. Byl jsem ale líný povolit šroubky a cuknout s ním výš nebo níž. Takhle mi dělal turbulence a cloumal s hlavou jako naše zákeřná, paranoidní a především vyšinutá češtinářka-ředitelka na základce. Jelikož jde ale štítek nastavit ve třech polohách v celkovém rozsahu 50 mm, a jelikož se směrem k horní poloze sklon štítku zmenšuje (štítek se napřimuje) polohu si najde každý.

Normálně nesnáším ABS, mašina pak většinou kvůli přecitlivělosti systému brzdí míň a nejdou s ní tropit hlouposti. Musím však uznat, že ABS u V-Stroma funguje. Spustí sice každou chvilku, třeba když brzdíte průměrně a kolo si poskočí na díře (to ale dělají všechny systémy ABS), ale zase se velmi rychle vypne (a to už všechny nedělají) a motorka se dá zbrzdit úplně normálně. Během chvíle jsem si na bezpečí zvykl a víceméně při ostřejších situacích brzdu mačkal naplno. Vždyť ono se to o mě nějak postará. Některé systémy jiných strojů mají jaksi pomalejší myšlení a když se ABS spustí, trvá jim třeba i vteřinu (v krizovce věčnost), než se vypnou. ABS tedy může uškodit v situaci, kdy jste dobrý jezdec, umíte dobře brzdit a nepočítáte s tím, že vám ABS brzdit nedovolí. Třeba za flekujícím autem bezva zkušenost. Zde jsem tedy ocenil, že ABS fungovalo tak, jak mělo.

Celkově vzato: V-Strom se mi líbil tehdy, líbí se mi teď. Tahle motorka má dar, díky němuž nemusíte letět jako blázni na plný plyn, ale bude vás bavit jen tak se svižně projíždět. Sledujete krajinu, z vyššího sedla se na zatáčky nahlíží taky jinak a budete-li jezdit s nějakým tím něžným pohlavím za sebou, uvidíte, že motorka je na to připravená. Ve dvou se chová skoro stejně, jako když budete řídit sami.


Pohled spolujezdce

Především se mi líbí velký rozdíl v nadmořské výšce mezi řidičovým a mým sedlem. Sedím si nahoře, takže mám o situaci přede mnou náležitý přehled. Stupačky jsou akorát, jenom když se brzdí, tak nedosáhnu pořádně na nádrž, je moc sklopená a daleko. Ale zase mám k dispozici dvě velká madla, která mají oblé hrany, netlačí a dá se jich parádně přidržovat.

Soused Jarda


Ženský pohled

V-Strom - první pohled: je to obr! Pohled zpovzdálí: už není takový obr a je i docela hezký. Zblízka: je to obr a má obrovskou kapotu, přes níž moc nevidím.

Posadila jsem se a začala hledat nohama zem. Až když jsem sklouzla v sedle trochu dozadu, dosáhla jsem špičkami, což není pro můj pocit bezpečí nic moc. Boční stojan jsem sklopila až s těžkostmi a zrovna tak nepříjemně se i vyndaval. Při tomto manévru mi vadily stupačky.

Vlastní posez je i pro menší postavy velmi příjemný, řídítka tak akorát daleko. Motor vydává krásný jemný zvuk a má neuvěřitelně hladký a plynulý průběh.

Zátěžová zkouška - manipulace na místě - se zdařila bez pádu a překvapil mě i poměrně slušný rejd motorky, ale nemožnost ze sedla dostatečně dosáhnout na zem a tím bezpečně zvládnout nástrahy dopravy řadí z mého pohledu V-Strom mezi stroje pro holky s dlouhýma nohama. Menší holky, které se do něj beznadějně zamilují, mohou za příplatek získat snížení - u modelu 650 však bohužel jen o jeden centimetr. Snad si raději vzít boty na podpatku…

Helena

Suzuki DL 650A V-Strom

motor čtyřdobý, kapalinou chlazený dvouválec do V 90°, DOHC/4

objem 645 cm3

vrtání x zdvih 81 x 62,6 mm

výkon 49 kW (67 k)/8800 ot./min.

točivý moment 60 Nm/6400 ot./min.

kompresní poměr 11,5:1

plnění motoru vstřikování

startér elektrický

převodovka šestistupňová

brzdy vpředu 2 kotouče průměr 310 mm, dvoupístkové třmeny, ABS

vzadu jeden kotouč průměr 260 mm, jednopístkový třmen

rozvor 1555 mm

výška sedla 820 mm

hmotnost 197 kg (suchá)

nádrž 22 l

cena 209 900 Kč (bez ABS 189 900 Kč) (v roce 2007)


Článek vyšel v tištěných ČMN 30/2007



Diskuze k článku

Páčka 3. 5. 2018
Spokojený turista - to je fakt lákavej název. Skoro tak dobrý, jako PRAcující SEnior.

Další iČMN články

  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>Nejmenší z&nbsp;rodu
  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>2 x&nbsp;Fun
  • <span style="color: red">ČMN 2007: </span>Spaghetti Western

Články na MotoLife

  • Motorbike 3/2024
  • Motorbike 1-2/2024
  • Motorbike Katalog motocyklů, skútrů a čtyřkolek 2024
  • Motorbike 12/2023
  • Masarykův okruh poprvé hostil enduro závody. Úspěšnou premiéru si nenechalo ujít 260 jezdců

Příspěvky motorkářů

Moto.cz
14. února
Silniční závody motocyklů v Československu v roce 1957 - Kompletní výsledky a popis sezóny na webu 🥰 ❤️ 🏍
MotoRoute
2. února
MotoRoute 1/2024 - vychází 7. února 👈
Všechny příspěvky ...