Z ARCHIVU ČMN 2005: Suzuki Intruder M 800: Síla zabalená v ubrousku
CMN 2005
Fešák střední třídy
Podívejme se na pána zpovzdálí. Je to fešák. Nenajdete na něm žádnou chybu. Nízké a široké sedlo, placička pro spolujezdce, litá kola, široké hefty, něco chromu, něco černého laku. Vše správně v požadovaném stylu. Když si na něj sednete, máte pocit fakt velké motorky. Přesně o to jde.
vydáno 2. 9. 2016, vyšlo v ČMN 46/2005, text Petr Drnovský
Intruder M 800 vypadá jako velká motorka. Taky je: 805 cm3 přeci bývalo, a není to tak dávno, docela dost. Vlastně je to dávno, dneska už to není nic. Jenže já říkám – je to dost! Stačí to k tomu, abyste si drandili do dáli rychlostí vysoko přes limit povolený mocí, již jsme (neprozřetelně?) vložili do rukou státu. Zrychluje krásně, osmistovkový motor vás vykopne v dál, jen co pustíte spojku, která zabírá spíš měkčeji a na konci chodu páčky. Stupačky jsou o něco výš než u předchozího Maraudera, takže začnete brousit hliník nožních podpěrek a ocel bočního stojanu až poté, co se trochu rozkoukáte.
Ten správný pocit
Dřepíte si v sedačce a máte pocit, že vám patří svět. Ten správný zvuk... Na to, že se musí dodržovat hlukové limity, to opravdu hezky duní. Hlukové snímače zjevně nepobírají infrazvuky, a tak si jich zatím, než nám je zakážou, můžeme užívat. Vyšší tóny šly do kytek kvůli hlukovým směrnicím. Široká řídítka, stupačky dost daleko a nízké sedlo vás natáhnou do docela módní pozice dragbikera. To znamená, že si nevětráte podpaží jako odpadlík s plameny na nádrži, ale hrbíte se dynamicky směrem vpřed. Sedí se vám zkrátka dobře a váš dobrý pocit podporuje to, že je to teď přesně takhle v módě.
Síla zabalená v ubrousku
Motor s úhlem 45° (stejně jako H-D, pozn. red.) vás vyveze na rovině na nějakých 180 km/h podle tacháče, tzn. zhruba 170 před pánem bohem. Z prudkého kopce pak dokáže atakovat dvoustovku, ale to by vás dovozce i chopperisti odsoudili jako pitomce. Kromě toho, posez je takový, že bez přídavných ochranných objektů byste na M 800 neměli v tomhle kalupu šanci se udržet. Naštěstí je tady aspoň povedený tachometr mezi řídítky, ale ani tak ochrana proti zuřícímu větru není nic moc. A tak nezbude, než si po vzoru fotek starých harlejmanů a videoklipu Jona Bon Joviho k songu "Miracle" před řídítka přivázat deku. Nebo něco většího (spacák s karimatkou – ne již tak romantické, zato více výhřevné). Tak jsem učinil i já coby věčný romantik a zároveň praktik. S radostí a prost veškeré trémy jsem usedl za "kapotovanou" verzi Intrudera. Vůbec na mě nefoukalo a bylo to prostě boží. Takhle bych mohl jet na libovolně dlouhý výlet. S pocitem drsňáka, s vizáží pošuka (černý válec před řídítky velikosti pivního sudu nevypadá moc rozumně) a s motorkou, která dojede, kam až potřebuju.
Testmanovo dilema
Jak tuhle vnitřní bolest vyjádřit? Jak říct, že to je sice dobrý, ale vnitřně cítíte, že vás na tom něco zklamalo? Ono totiž co šlo, je z plastu. Světlo, blatníky, boční kastlíky, kaplička na nádrž, kryt kontrolek, chromované blinkry. Vím, je to nedůležité. Ale když je z plastu i kryt výstupu kardanu z převodovky, který má za úkol jen opticky zvětšovat motor do stylu H-D, to už vás napadnou slova o kopírování, napodobování a podobně. I materiál použitý při konstrukci vám dodává určitý pocit, ne?
Když se koukneme na styl většího Intrudera M 1600, vidíme, že např. k použití retro zadního bubnu tvůrce nic nenutilo. Šestnáctistovka je moderní motorka konstrukcí i vzhledem. Tady obrácená přední vidlice udává sportovní, moderní tón (dále např. diodové zadní světlo), ale ten je několikrát porušen pokusem o retro prvky (bachratá nádrž, slabší zadní bubnová brzda, široká řídítka, obří sedlo). Je si marketingové oddělení jisto, že zrovna tenhle mix přispěje k vyšším prodejům? Snad. Mně to ale připadá nekonzistentní (tzn. nahodilé, nekorespondující se zbytkem celku). Také zadní odpružení mohlo být lepší, M 800 vám ve městě naklepává zadnici nemilosrdně a s gustem. A otvírání bočního kastlíku, kde je snad odkládací prostor, není dobře vyřešené.Když si potřebuju něco vyndat z tohoto místa, při náročném odtrhávání umělohmotného deklu z gumových uložení mi z motorky odpadne další umělohmotný díl, na němž ten první drží. Navíc, oproti starému Intruderu nabral nějakých 40 kg hmotnosti, ale na výkonu jen dva koně. Motor k tomu nečoprařsky zvýšil vrtání a snížil zdvih, i když na druhou stranu výkon i točivý moment se posunují v otáčkách dolů.
Přívětivá tvář
Moderní předek (i blatník vypadá dost rychle) s vzorně tvarovaným světlometem dobře ladí s ostře řezanou zádí. Na prohnutý zadní blatník v klidu přiděláte pavoukem spacák a podobné lehké věci, aniž byste potřebovali nosič. Kardan znamená nulovou potřebu se o něco starat. Spotřeba 5,6 až 7,2 litru vás také z míry nevyvede. Motor má dobrý zátah odspoda, taky díky 32bitovému počítači řídícímu vstřikování.Černé lakování kol a motoru má něco do sebe, působí skromně. Jinak je M 800 na pohled k sežrání, hlavně ta špičatá prdelka se svítilnou z diod. Takže, na závěr bych rád řekl, že Intruder, ač není skutečným zosobněním pojmu "American Iron", vypadá dobře a upoutává zaujaté pohledy kolemjoucích.
Technická data Suzuki Intruder M 800
motor čtyřdobý kapalinou chlazený vidlicový dvouválec (V 45)
objem 805 cm3
vrtání x zdvih 83 x 74,4 mm
výkon 39 kW (53 k)/6000 ot./min.
točivý moment 69 Nm/4000 ot./min.
kompresní poměr 9,4:1
plnění motoru elektronické vstřikování
startér elektrický
převodovka pětistupňová
brzdy vpředu kotouč průměr 300 mm, dvoupístkový třmen
vzadu buben průměr 180 mm
rozvor 1655 mm
výška sedla 700 mm
hmotnost 242 kg (suchá)
nádrž 15,5 l
Článek vyšel v tištěných ČMN 46/2005