Z ARCHIVU ČMN 2005: Honda SH125i byla inovována kvůli euronormě
S Hondou SH 125 jsme se poprvé setkali před čtyřmi lety. Šlo tehdy bez diskuzí o novinku, zejména pak v otázce designu. Po technickém provedení šlo ale o typický hondí skútr. Tedy jednoduše ovladatelný a s tichým a výkonným motorem. A proč tedy inovace v roce 2005? Euro3!
vydáno 29. 8. 2016, vyšlo v ČMN 45/2005, text Radek Jim Holan
Těžko odhadovat, zda by se jinak Honda pouštěla po tak krátké době do modifikací stroje, který v podstatě nic nového nepotřebuje. Je malý, silný a na šestnáctipalcových kolech. Krom toho byl letošek vyhrazen supersportům, a tak zase končíme u euro-byrokracie, jejímž výsledkem jsou šediny, studený pot a četné vrásky na hlavách japonských konstruktérů, kteří se musejí poprat s nelehkým úkolem: vyvinout čtyřdobý motor produkující "horský vzduch", který pokud možno neztratí na své síle a uspokojí úřední šimly.
Další stříkačky ve městě
Vynecháme-li samotné Euro 3 jakožto původce veškerého dění, nejvýznamnější změna je patrna již v označení modelu. Ono nenápadné "íčko" totiž indikuje přítomnost posledního modelu plně integrovaného a počítačem řízeného elektronického vstřikování paliva pro maloobjemové motory. Zbytek pohonné jednotky zůstal v podstatě nezměněn. Jedná se o čtyřdobý, kapalinou chlazený jednoválec o zdvihovém objemu 125 cm3, přičemž byla zachována i původní komprese. Maximální výkon dosahuje stále 10,1 kW (13,7 k) při 9000 ot./min a rovněž tak točivý moment zůstal na příjemné hodnotě 11,5 Nm, avšak při rovných 7000 otáčkách, což znamená posunutí maxima o 250 otáček níž, tedy jev veskrze pozitivní.
Přítomností vstřikovací jednotky (stejně jako u modelu Pantheon či Zoomer) je dosaženo nejen příjemných reakcí na otočení plynovou rukojetí, ale zároveň (a to zejména) bylo možné aplikovat nízkoemisní katalytický systém HECS3. Jedná se o celý systém monitorování zplodin vyhovující právě standardu Euro 3. To je však čistě technické pozadí, které leckomu může zůstat jako tajemná černá krabička.
Přísná norma ku prospěchu
Po stránce ergonomie bych SH označil za typického městského "dříče". Pěkná a přehledná přístrojovka – uprostřed s analogovým ukazatelem rychlosti, vlevo teploměrem, vpravo palivoměrem, nad tím vším pěkně viditelné kontrolky (blinkrů, dálkových světel, stříkačky a signalizace výměny oleje) a LCD panýlek s časem – poskytuje pohotově všechny potřebné údaje. Jezdec, manažer či do školy spěchající teenager, pak řeší akorát problémy vzniklé různými situacemi.
Vzhledem ke konstrukci stroje SH nabízí pouze jednu polohu nohou, a to pokrčenou. V jeden moment jsem si připadal jako na toaletě, ale jde čistě o zvyk. Vyšší postavy ale budou řešit problém, kam vtěsnat kolena, která jim budou při jízdě značně znepříjemňovat život. Světlou stránkou není ani podsedlový prostor, který poskytuje místo sotva pro otevřenou přilbu, navíc je od motoru značně prohříván. Ještěže SH 125i disponuje nosičem kufru a přední uzamykatelnou kapsou na drobné předměty.
Po stránce komfortu a do jisté míry také bezpečí jsem s touhle městskou malorážkou neměl problém. Ačkoli oproti své první verzi, zejména kvůli přítomnosti katalyzátoru, ztloustl o čtyři kilogramy na rovných 127 kilo, stále se jedná o příjemně ovladatelný dopravní prostředek do města. Je to dáno zejména šestnáctipalcovými koly, která mají obrovskou stabilitu i na rozbitých pražských komunikacích. Pravdou je, že nápomocny k tomu jsou také o 1,2 cm vyšší zdvihy zadních tlumičů. Zvednuta byla také světlá výška ze 126 na 140 mm a výš nakonec sedí i řidič samotný. Sedlo je nyní totiž 790 mm nad zemí, takže řidič má lepší přehled o dění vpředu.
Malý robot
Mnohem důležitější je chování brzd, které mě u tohoto modelu velmi příjemně překvapily. Již dlouho jsem si nebyl při brzdění tak jistý jako právě na SH 125i. Přední kotouč o průměru 220 mm krotí dvoupístkový třmen, zadní kolo pak zase buben o průměru 130 mm. Znovu musím vyzdvihnout 16" pětipaprskové hliníkové ráfky, které jsou prostě dominantou tohoto skútru, i když je třeba podotknout, že po designové stránce je na celé motorce mnoho netradičních řešení. Zepředu mi SH připomíná nějakého robůtka. Možná je to pro atypický tvar světla, netradiční mřížku chladiče a vysoký blatník. Naopak koncovka výfuku, zadní světlo či tvar sedla plně koresponduje s dnešním trendem. Zapomenuto nebylo ani na drobná udělátka, jako jsou například výklopné stupačky spolujezdce, držák tašek či výše uvedený nosič na kufr, který dnes ale řadím spíše ke slušnému standardu.
Záměr konstruktérů byl jasný: nabídnout kvalitní městské vozidlo, které vyhoví nejen normám platným v roce 2006, ale také potřebám obyvatel, ať již velkoměsta nebo nějaké menší obce. Dostatečně výkonný motor splňující kritéria řidičského oprávnění A1, přívětivý podvozek a atraktivní vzhled mluví jasně samy za sebe.
Technické údaje Honda SH 125i
motor čtyřdobý, kapalinou chlazený jednoválec OHC
vrtání x zdvih 52,4 x 57,8 mm
výkon 10,1 kW (13,7 koní)/9000 ot./min.
točivý moment 11,4 Nm/7000 ot./min.
plnění motoru elektronické vstřikování
brzdy vpředu kotouč průměr 220 mm, dvoupístkový třmen
vzadu buben průměr 130 mm
Článek vyšel v tištěných ČMN 45/2005