Vůbec se Kymcu nedivím, že ta tříkila tak tlačí. Motor mají Tchajwanci prostě skvělý, tohle je můj favorit v této objemové třídě napříč všemi výrobci. Má ho městský (relativně) People GT na šestnáctkách, luxusní křižník Downtown, a teď sportovní K-XCT. Plus je tu ještě Grand Dink, ale ten má agregát jiný, ovšem také třístovku. Ono vůbec tříkila jsou podle mého názoru skvělý kompromis – už to jede, výrazně víc než osminky, a ještě to nežere, jako to umějí půllitry a větší.
Kompaktní sportovec
Pro koho je K-XCT určený? No logicky pro toho, komu je People málo komfortní a Downtown málo sportovní. Úplné gétéčko to není, tohle je skútr určený spíše pro kratší přesuny, ale zato v pořádně dynamickém stylu.
Poznáte to už ze vzhledu. Ač maxiskútr, vypadá K-XCT (sakra tomu se nedá říkat nijak osobně, to je označení jak pro televizi) hodně kompaktně. Krátký rozvor, žádné velké přesahy, ostře řezané rysy… Design se mně osobně hodně pozdává, i celkové vyznění skútru. Ten sportovní šmrnc ve vás rovnou probouzí raracha.
Dominantním znakem je zvláštně vykousnuté plexi, které funguje navzdory své nížce docela v pohodě, i když na dálkové cestování to zrovna není, a druhým typickým vzhledovým prvkem jsou elegantní světlomety, které mají parádní modré lemování z LED diod, sloužící jako denní svícení. A když už jsme u toho vzhledu, tak musím zmínit ještě zajímavě zvednutá madla pro spolujezdce a výfuk, který je sice svou velikostí jak od kamionu, ale díky jeho tvaru a krytům vám to vlastně ani nevadí.
Řidič má před sebou poměrně jednoduchou, ale přehlednou LCD přístrojovku, kde kromě palivoměru, teploměru a tachometru najdete i otáčkoměr. Vlevo pod řídítky je pěkná velká odklápěcí schránka s 12V zásuvkou, pro větší věci je tady prostor pod sedlem. Ten má slušný objem (Kymco říká 40 l), a vejde se sem v pohodě integrálka i pár drobností vedle, jen škoda, že sedlo nemá žádnou aretaci.
Buďte aktivní
U sedla rovnou zůstaneme. Vzadu je sezení komfortní, spolujezdec má k dispozici elegantně ukryté výklopné stupačky plus madla, o nichž již byla řeč, ale trochu obavu jsem měl z místa řidiče. Sedlo vypadá docela sklopené dopředu a hlavně u skútrů téhle značky se mi už stalo, že se příliš měkké polstrování za chvíli prosedělo až na plastovou konstrukci. První dojem nebyl moc dobrý, ano, je měkké, jenže jaké bylo moje překvapení, když se ani po 180 km žádné prosezení nekonalo! Mírný sklon dolů cítíte, ale to odpovídá zaměření celého skútru – musíte být aktivní. Koresponduje s tím i tvar plošin pro chodidla, ty jsou také skloněné dopředu, což já osobně nemám moc rád, protože mě z toho po čase bolí kotníky.
Překvapilo mě, že tenhle skútr není moc pro velké lidi, dvoumetrový David si stěžoval na stísněné prostory, ale pro mých 174 cm je úplně akorát. A ponouká k nepravostem. Jak jsem říkal už u plexi, na žádné dlouhé pohodové přesuny to není, na jeden zátah ideálka tak do 100 km, ale to je vlastně u skútru už docela dost dlouhá štreka. A během této vzdálenosti nevynecháte jedinou možnost, abyste si trošičku nezaprasili. Ve městě, v zatáčkách, kde to jde. Podvozek sice není úplně betonový, důvěryhodný a čitelný však ano, a hlavně ten motor…
Síly až dost
Že tenhle čtyřventilový jednoválec má páru, to se obecně ví, a ve sportovním K-XCT prostě dává největší smysl. Chuť do života a silná akcelerace jsou jeho druhými jmény, a dokonce se mi tyto vlastnosti málem staly osudnými, když jsem na výjezdu z kruháče dal v náklonu plný plyn a na nějakém sajrajtu dostal šmíra, že mi křuplo v zádech a byl jsem v tu chvíli napříč vozovkou. Naštěstí se to nějak srovnalo, ale stačilo málo a letěl jsem jak Gagarin. Takhle blízko jistému kreši jsem už dlouho nebyl, na silných velkých motorkách si hubu nerozbiju, a nakonec málem dostanu highsider na skútru… Prostě na K-XCT musíte s plynem obezřetně, tohle není zapnuto/vypnuto jako na stopětadvacítkách. Taky variátor drží poměrně vysoké otáčky, i po městě tam máte furt pět tisíc, ale není to otravné a máte sílu okamžitě k dispozici.
K-XCT se neztratí ani na dálnici, sviští skoro 160, dlouhodobě není problém držet konstantních 140. A nejlepší je, že i při tomhle tempu si motor řekne o směšně malou dávku paliva, já jezdil v průměru za 3,6, a to jsem Kymco rozhodně nešetřil. Sportovní nátuře odpovídají také brzdy, tohle kotví vážně skvěle, ale na to jsme u téhle značky zvyklí. Letos ještě bylo K-XCT bez antibloku, napřesrok si ho již budete moci pořídit s ABS od Bosche. To se vám určitě bude hodit – situací, kdy jste najednou rychlejší, než jste původně zamýšleli, na Kymcu K-XCT 300i zažijete poměrně dost.
Technická data Kymco K-XCT 300i
Objem 298,9 cm3
Výkon 20,4 kW/27,7 k@7750
Točivý moment 29 Nm@6500
Hmotnost 184,4 kg (provozní)
Cena 119 990 Kč
Motor: čtyřdobý, kapalinou chlazený jednoválec, OHC/4, vrtání x zdvih 72,7 x 72 mm, kompresní poměr 11:1, vstřikování, elektrický startér, variátor
Podvozek: ocelový rám, vpředu teleskopická vidlice? 37 mm, zdvih 110 mm, vzadu kyvná vidlice se dvěma tlumiči s nastavitelným předpětím, zdvih 93 mm, brzdy vpředu kotouč? 260 mm, třípístkový třmen, vzadu kotouč? 235 mm, dvoupístkový třmen, pneu vpředu 120/70-14, vzadu 150/70-13
Parametry: délka 2120 mm, šířka 785 mm, výška 1280 mm, sedlo 800 mm, rozvor 1450 mm, nádrž 11 l, olejová náplň 1,3 l, užitečná hmotnost 160 kg