Nic není, jak se zdá - Sachs X-Road 125

Můžete si říci, že se jedná o stádo splašených trubek a v podstatě budete mít pravdu. Sachs postavil motorku na základu trubkového rámu a kyvky svařené z profilů. Ta sice trochu narušuje jinak „ducatí“ design motorky, ale proč ne. Například Megelli ale disponuje i z hlíníkových trubek svařenou kyvkou a působí to opravdu velkolepě.

Plasty pasty pastičky
Na konstrukci se krčí několik černých matných plastů. Opravdu jen několik a z těch dominujících si jako první všimnete předního blatníku a masky (v masce integrované světlo svítí opravdu dobře a večer se neztratíte). Tenhle komplet připomínající ego Husqvaren dodává X-roadu velice zajímavou tvář. Dalším dominantním prvkem je nádrž, která tvoří pouze sama sebe a nejedná se tedy o žádný kryt, pod kterým by bylo schováno x prvků, včetně samotné nádrže. Je to celé opravdu pouze nádrž o objemu 16 litrů.

Nemá to cenu, přeřadíme
Konstatování o designu je sice fajn, ale vše lze vykoukat z fotek. Takže kromě konstatování o tom, že X-road disponuje palivoměrem a také mechanickým palivovým kohoutem, si pojďme říci, o čem náš Sachs doopravdy je. Téměř desetikilowattový agregát s jedenácti newtonmetry přenáší sílu na zadní kolo přes šestistupňovou převodovku. Ano šestistupňovou. To jsme tu v třídě malých motardů ještě neměli a další motocykl, který jí bude disponovat, bude až Yamaha WR 125 X a R v sezóně 2009. Jak ale toto řešení funguje v licenčním motoru Suzuki u Sachsů? Mylná je domněnka, že přes šestý kvalt se dostanete na rychlost, která pětikvaltové konkurenci chyběla. Sachs má jednotlivé převody tak nešikovně odstupňované, až si budete říkat „zlaté čínské pětikvalty“. Dvojka má za jedničkou velký rozestup, trojka a čtyřka jsou v pořádku, ale další pětka s šestkou jsou nasázené tak blízko na sebe, že si budete připadat, že stále nemůžete zařadit vyšší kvalt. Celkově jsem od tohoto 4ventilového motoru s dvěma vačkovými hřídeli čekal mnohem více.

Cirkus teprve začíná
X-road je už od pohledu velice mrňavá motorka a může se i zdát jako dobře ovladatelná. Pouze ale do té doby, než se na ni posadíte. Široce profilovaná nádrž vás nutí mít velice roztažené nohy a tak ve výsledku ani z tohohle prcka nedosáhnete pořádně na zem. Brzy vás z hran nádrže budou bolet stehna a při jízdě si připadáte jako na tříkolce. Vysoká zadní pneumatika moc ovladatelnosti nepřidává. Vlastně to působí, jakoby vám někdo maximálně utáhl krk řízení a vy neměli nad motorkou dostatečnou kontrolu, což vám bude vadit hlavně ve městě. Testovaný motocykl, byl vybaven přímým filtrem K&N a motorka na něj nebyla ideálně seřízena. Držela vysoký volnoběh a po přidání se přidušovala, než se přehoupla opět přes otáčky volnoběhu. Tudíž jízda městem byla velmi adrenalinovým zážitkem, který dokázal připravit také velmi nepříjemné situace. Vzhledem ke kompletní demontáži airboxu se i hadice EGR ventilu, která normálně vrací zplodiny do sání k opětovnému spálení, musela vyvést ven a dávala o sobě vědět prskáním zbytku nespálené směsi po motocyklu. Zaneřáděný byl ale i motor, kolem kterého prosakoval nepatrně olej snad mezi každým víkem.

Bohužel pokračujeme
Občas se za testovací období strávené s motocykly něco upeče a něco křupne. Na předchozím Exploreru od VDO mota to byl držák bočního plastu a vymezovací guma u výfuku. Na X-roadu to byl kryt řetězu, který se uklepal – musíme ale říci, že řidič za jízdy necítí absolutně žádné vibrace, což je obdivuhodné. Pilot je od nich ale pouze odizolovaný a na motorce vibrace setrvávají podstatě v celém spektru otáček. Je to přece jednobuch, že. Během testu ale také bohužel nevydržel svařenec držáku zadního tlumiče na kyvné vidlici, který praskl. Pozor, pouze praskl - neodpadl a ani jiný katastrofický scénář se nekonal. I další konstrukční řešení Sachsu je mi záhadou, protože matička na šroubu, protínajícím konstrukci spolujezdcovy stupačky k podsedlovému rámu, koliduje na levé straně s kyvnou vidlicí a tak při propružení motorky oškrábnete z kyvky nějaký ten rudý lak.

Sachs přece dělá tlumiče…
…a tak bychom čekali, že po stránce podvozku bude X-road excelovat. Jak jsme řekli v úvodu, není to tak. Bohužel se podvozek chová absolutně nefunkčně, a byť přední teleskopy chodí synchronizovaně se zadním tlumičem, o funkčním pružení zde mluvit nemůžeme. Pravděpodobně nízká viskozita oleje tvrdí celou hru motorky a proto při nájezdu v 60kilometrové rychlosti na městský retardér si parádně vyskočíte oběma koly pěkně nad zem. Takhle by se motorka chovat neměla, ne v této rychlosti. Nejlépe si to ověříte na polní či kamenité cestě, kdy s vámi podvozek absolutně nespolupracuje a nestíhá kopírovat povrch, takže po většinu doby nemáte nad předním kolem kontrolu, i když ho více zatížíte jízdou ve stupačkách, kdy vás řídítka nutí jet v předklonu, což také není moc ideální.

Další detaily
Sedlo X-roadu je zakončené vykousnutím ve stylu hadího jazyku, pod kterým je schována koncovka výfuku. K té vede od motoru svod velice zajímavou a originální cestou, která spodem motocyklu úplně obchází rám. I další konstrukční řešení jsou velice zajímavá a v podání Sachsu je vše tak trochu v megaměřítku. Například vymezováky na osách kol, ale také i brzdiče.

Nejsilnější stránka Xka
Tou jsou rozhodně brzdy. Masivní 4pístkový brzdič vpředu ve spolupráci s předním kotoučem o úctyhodném průměru 320 mm a pancéřovou hadicí brzdí opravdu excelentně a tak si s motorkou užijete i jízdu po předním. Pneumatika musí být ale dostatečně zahřátá a musí být sucho. Jakmile zaprší, je konec. Pneumatiky výrobce Magsport, které můžeme vidět i na Megelli, kde opravdu excelovaly, zde na Sachsu absolutně propadly a to jak za sucha, kdy nebyly schopny motorku nikdy podržet v náklonu, tak především za mokra, kdy jsem byl nucen jet opravdu jako s traktorem. Stačilo nepatrné zazmatkování s přimáčknutím brzdové páčky a následoval okamžitý smyk.

Není Sachs jako Sachs
X-roadů se nevyrobila příliš velká série a bohužel musím konstatovat, že je to zatím nejméně povedený model Sachsu. Dirty Devil a MadAss maximálně překvapily svou jednoduchostí a hravostí, ale bohužel X-road hodně zklamal.