Neokázalý pracant

Nejprve bych rád trošku polemizoval s reklamním mýtem, který o YBR najdete na webu. V internetovém katalogu Yamahy se píše: Zdroj nekonečné zábavy. Zdroj YBR bezpochyby je, zdroj zábavy do jisté míry taky. Nekonečný ale určitě ne. My jsme jeho dno našli a pasujeme YBR do role neskutečného pracanta.

Briliantní
Význam označení YBR si pamatuji od doby, kdy se v roce 2005 začalo šuškat o jejím dovozu do Evropy. Yamaha Briliant Riding již totiž dříve účinkovala v Asii vybavená maskou ve stylu dřívějších motocyklů XJ Diversion s integrovanými směrovými světly. V roce 2005 se do České republiky dostal právě jeden kus YBR se zmiňovanou polokapotáží. Do Evropy se ale YBR začaly dovážet s kulatým streetovým světlem.

Líbí se, je jednoduchá
YBR nepochází z japonské továrny, ale kvalitu pro Yamahu typickou lze pozorovat na každém komponentu. Přesné a fungující ovládací prvky, kvalitní lakování kapotáží. Pro cestovně naladěné jedince nabízí YBR i nosnou konstrukci pro kufr na zádi motorky a výše posazená řídítka. Po stránce vzhledu nic nepřekvapí a veškeré designové prvky vídáme na obdobných motocyklech, jakým byla například někdejší Honda CG 125. Je zajímavé, že právě Honda prodej svého CG ukončila, stejně jako ostatní výrobci, a japonská konkurence Yamaze za poslední léta značně ubyla.

Trocha techniky
Nenajdeme jí na YBR mnoho, ale loňským rokem prodělala asi největší modernizaci, která se točila hlavně kolem agregátu. Malé Yamaze ubyl manuální palivový kohout, který byl nahrazen podtlakovým, v souvislosti s nahrazením šoupátkového karburátoru vstřikovací jednotkou. Parametry motoru zůstaly nezměněny, stejně jako třeba v případě nasazení vstřikovací jednotky u Hondy CBR 125 R. Červené pásmo otáčkoměru začíná na deseti tisících a přes ty se také jen tak nedostanete. Pokud ano, zasáhne omezovač.

Vratká
Usednete za řídítka a posaz vám dá jasně najevo, že jste se nalodili na zcela obyčejný a přívětivý městský motocykl. Stupačky jsou umístěné hodně nízko a odpružení je hodně měkké s poměrně vysokými zdvihy. Také kratičká stopa dělá z Yamahy tak trochu vratidlo a při maximální rychlosti okolo 110 km/h se dokáže pořádně rozvlnit. Je to cestovatel a především velký pracant. Dokáže upalovat po státovce Praha – Kolín na jeden zátah pořád pod plným plynem bez známky únavy. Na delší cestě se ale můžete potkat s jiným problémem. Při cestovní rychlosti kolem stovky bude cesta ubíhat spíše z nutnosti fyzikálních zákonů, zábavy přitom zažijete pomálu, a tak nebudete vědět, jak si již na sedle sednout. Naštěstí YBR nabízí široké spektrum možností posazu díky ucelenému sedlu a stupačkám. Mně se nejvíce osvědčila na dálkové lety varianta s nohama na stupačkách spolujezdce. Nohy byly sportovně zalomené a tlačily mě k lehnutí na nádrž, což byla druhá specialita mého posazu pro rychlejší přesuny. Hlavu jsem potom zasadil mezi vyhnutá řídítka a držel plný plyn.

Big city life
Stejně je to s ní nejlepší ve městě. Ne s přítelkyní, ale s naší „briliantní“ brigádnicí. Její spotřeba 2,1 litru na 100 km je opravdu zanedbatelná, a to díky vstřikovací jednotce, kterou je spalovací prostor motoru plněn. To se příznivě projevuje nejen ve spotřebě, ale také ve snadném ranním startování. V tehdejším prvním testu YBR jistý redaktor pronesl, že nastartování YBR startovací pákou před gymnáziem je otázkou orgasmu školaček. Tenkrát jsem tomuhle obratu moc neporozuměl a jenom jsem si pomyslel „vivat startér“ než ztrapňování. A měl jsem pravdu. Startovací páka je věc dobrá, ale pokud slouží baterka, tak jinou možnost startování než tlačítkem na sdruženém ovladači používat nebudete. Přepravování po městě je potom s YBR radost, časem si nacvičíte pár správných hmatů a chvatů a celá jízda bude připomínat spíše divadelní představení. V mém podání to představuje při dojíždění na parkoviště přehoupnutí nohy na jednu stranu motocyklu, na jednu stupačku, vyřazení na neutrál, dobrzdění na místo stání, povyskočení ze stupaček na zem, přehmátnutí ruky na zadní nosič, za který motorkou po dopadu následně vyhoupnu na centrální stojan, který jsem si za dobu testování nesmírně oblíbil. Při vzpomínce, jak jsem jej proklínal při začátcích na Pionýru a přál si pouze bočního policajta, se dnes až divím, jak je tohle možné. Každopádně celý cirkus trvá několik sekund, při kterých se opravdu bavím a kolemjdoucí mnohdy také...

Za co platíme?
Žádné diody, žádné přetechnizované palubky, ani složitá přepákování. Jednoduché naohýbané trubky se stupačkami na koncích, dva analogové přístroje s denním počítadlem kilometrů (děkujeme za něj) a Edisonovy žárovky. Jednoduchá kombinace, díky které se YBR prodává za přívětivých 59 900 Kč, což je právě důvod jejího velkého úspěchu v kombinaci se zázemím značky Yamaha. YBR si vybírají klidnější jezdci a také pro ty je určena.

Souhrn
Úzké 18palcové pneumatiky nedodávají moc jistoty a také moc rády kloužou. Pokud je ale asfalt rozpálený, dá se YBR poslat docela slušně i do zatáčky, ale sport opravdu jenom ve velkých vedrech. YBR je jednoduše ideální volbou pro každodenní
dojíždění do práce s minimálními náklady za pohonné hmoty.