Když R125 jede pod plynem!

vydáno 16. 6. 2008, text Hawk, foto Carlos MH

První svezení na YZF-R125 a rovnou v Mostě na okruhu. Pro nejdůležitější poznatky se lepší příležitost nemohla naskytnout!

Po půl roce od představení Yamahy YZF-R125 jsem se konečně dočkal i já a mohl jsem usednout za její řídítka! A to díky možnosti, kterou mi poskytla společnost Yamaha Motor Czech při příležitosti Yamaha dne v Mostě. Plný očekávání a různých předpotopních myšlenek, které se vyšťourávaly z fotek a podobně, měly zanedlouho přijít v niveč.

Na mosteckém okruhu jsem byl podruhé. Naposled loni (2007) v obdobné datum na Aprilia dni s vlastní Aprilii RS 125. I proto jsem si myslel, že krok Yamahy nasadit hned dvě R125 v Mostě je hodně odvážný v domění, že se na poměrně velké trati tento motocykl ztratí a po depu budou kolovat zvěsti typu „na tom nejezdi, než přejedeš rovinku tak bude konec jízdy“. Jak šeredně jsem se mýlil, si povíme v následujících řádcích.

Dvojitý páteřový rám, profilovaná kyvná vidlice, vstřikovací jednotka, 15 koní a ostře řezané rysy. To jsou základní parametry malé YZF, se kterými si vyšlápla do zaběhlé konkurence.

Po dostavení se na okruh není čas na zbytečnosti okolo. Převlíkám se a blížím se k dvěma cílovým modelům. Jeden v modré barvě doplněn o padáky, vyšší plexi a záslepku zadního sedla. Vedle něho v atraktivní žluté barvě stál kus ryze sériový, za jehož řídítka sedám. Po otočení klíčkem se mi naskytne pohled na moderní přístrojovou desku tvořenou několika kontrolkami, digitálním displayem a rafičkou analogového otáčkoměru, krmeného digitálními impulsy. Startuji a motorka bez jakéhokoli zaváhání naskakuje. Všichni už se chýlí z depa na trať a já již také vyjíždím boxovou uličkou, kde si ještě lehce ošahávám brzdy, na nový povrch mosteckého okruhu. Poprvé jedu okruh s retardérem za cílovou rovinkou, za což jsem nesmírně rád, protože délka roviny počínající cílovou zatáčkou až po první šikanu, by byla pro malé eRko opravdovým vrahem. Projíždím první dvě zatáčky a jsem příjemně překvapen akcelerací, kterou nabízí stádo 15 koní na výjezdu. Při zařazení pětky zjišťuji, že se na motorce cítím jako na RS od Aprilie. Sportovně zalomené nohy, předsazený posaz a možnost najít oporu nohou kolem nádrže mi dává najevo, že s touhle motorkou bude ježdění sranda. Po několika okruzích nacházím správný návod k převodovce na tuto trať a byť by zde motorka snesla o dva zuby na rozetě zadního kola více, zajíždím kolo co kolo pod stejnými kvalty ve stejných technických úsecích, kromě první šikany, kde podřazuji na brzdy o dva stupně dolů a při překlápění do druhé zatáčky ještě o jeden stupeň. A právě zde jsem pro lepší výjezd podřadil ještě jednou až na jedničku, načež motorka reagovala vystřelením ze sedmi tisíc otáček hluboko do červeného pole otáčkoměru. Takže na jedničku to prostě nepůjde :-).

Překvapuje mě, jak svižným tempem lze lehce a plynule s malým YZF po okruhu jezdit, přičemž brzdy výrazněji používám pouze ve zmíněné první šikaně a vracáku v nejzápadnějším bodě okruhu, který již třetí jízdu jedu pravidelně se sliderem na zemi. Je to sice trochu pomalejší varianta projetí téhle zatáčky, ovšem má svoje odůvodnění. ERko má hodně „dlouhé“ hlásiče náklonu na stupačkách a to především kvůli nízko umístěnému výfuku, který by bezpochyby rád škrtal o asfalt. Tudíž bylo lepší nechat na trati trochu plastu, než se nechat vylekat škubnutím o stupačku. Pokud budeme považovat náklon na stupačku jako hranu téhle motorky, tak pneumatiky v tu chvíli mají ve styčné ploše stále ještě malou rezervu do krajů. V časopise MotoHouse při testu redaktoři vytkli malému eRku právě nedostatečnou adhezi pneumatik. Toto tvrzení se však na okruhu nepotvrdilo a ve zmíněním maximálním náklonu, který motorka dovolila i v předposlední velmi rychlé táhlé levé zatáčce pod cílovou rovinkou, ani trochu nenaznačili, že by chtěly cestovat. Teplota vzduchu se celý den pohybovala mezi 20-25 stupni Celsia. Při třetí jízdě vyrážím z depa společně s redaktorem časopisu Motocykl Martinem a později i s Honzou Halbichem mladším, se kterým jsem odjezdil i další tři jízdy. Tady teprve začíná ta pravá sranda. S napíď stejnou maximální rychlostí skládáme motocykly do zatáček přes sebe a držíme se těsně za zadním kolem toho druhého. Přitom si vždy díky výhodě z větru a lepšího nájezdu vyměňujeme v zatáčce pořadí. Na okruhu se samozřejmě stále pohybovali i jezdci s kapacitně silnějšími stroji, kterých se ale mnohdy nebyl s malými eRky problém držet i v nejrychlejších zatáčkách v závěsu. V praxi to vypadalo tak, že pokud nás zrovna nepředjel Tomáš Mikšovský nebo Karel Táborský, tak jezdci na rovině přesýpající se do zatáčky přes nás nebyl problém hned v nájezdu zpětně vybrzdit a zatáčkou se protáhnout jako první. K čemu to ale, když hned na výjezdu je situace jasně nalajnována. I proto je potřeba nedělat s motorkou chyby při brždění a vše mít perfektně načasováno, což vás s Yamahou nutí neustále se zlepšovat.

S YZF-R125 je prostě sranda kroužit po okruhu. Na natrénování brzd a řazení nenajdete lepší motocykl této kategorie, protože díky malému výkonu na hranici legislativi skupiny A1 je třeba vždy přesně trefit kvalt a nezaváhat, jinak vás váš rival předjede a ujede. Pokud chcete být rychlý, určitě budete řadit rychlosti nahoru bez spojky. Bohužel, převodovka eRka si s tímto stylem jízdy moc nerozumí a z důvodu nedostatečného točivého momentu motoru v maximálních otáčkách jednoduše zapadne rychlost trochu tvrdě. Pokud si ale najdete cestu ke správnému částečnému používání spojky, tak máte vyhráno.

Malá hmotnost a perfektní skvěle dávkovatelné brzdy. To staví Yamahu ještě výše, než jsme si mysleli. Při nájezdu do zatáčky můžete brzdit z top speedu 130 km/h opravdu až na poslední chvíli a pravděpodobnost, že motocykl stihnete do zatáčky zklopit, je téměř 100% i v krizové situaci. A to i díky velmi tuhé konstrukci motocyklu. Jeho geometrie nemá v této třídě obdoby a s mírným „upgrejdem“ odpružení, by to byla ještě větší slast. V nájezdu na cílovou rovinku, kde byl příčný náběh opravované části asfaltu na apexu zatáčky, občas motorka trochu nadskočila a až zbytečně znejistěla. Proto jsme radši eRkám vždy trochu ubrali.

Myslím, že již po prvním pondělním vystoupení dvou Yamah YZF-R125 v Mostě v rámci Yamaha dnů měly oba motocykly o něco delší plynová lanka, která byla celý den neustále našponovaná :-). Je až obdivuhodné, jak motocykly tento den zvládly bez jakéhokoli problému, jak na agregátu, tak na konstrukci či podvozku.


Další iČMN články

  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>Nejmenší z&nbsp;rodu
  • <span style="color: red">ČMN 2008: </span>2 x&nbsp;Fun
  • <span style="color: red">ČMN 2007: </span>Spaghetti Western

Články na MotoLife

  • Motorbike 3/2024
  • Motorbike 1-2/2024
  • Motorbike Katalog motocyklů, skútrů a čtyřkolek 2024
  • Motorbike 12/2023
  • Masarykův okruh poprvé hostil enduro závody. Úspěšnou premiéru si nenechalo ujít 260 jezdců

Příspěvky motorkářů

Moto.cz
14. února
Silniční závody motocyklů v Československu v roce 1957 - Kompletní výsledky a popis sezóny na webu 🥰 ❤️ 🏍
MotoRoute
2. února
MotoRoute 1/2024 - vychází 7. února 👈
Všechny příspěvky ...