Večer Legend okořeněný kvalitním rockem

Návštěvníci tradiční rockové akce, Večeru Legend, jistě ví, o čem mluvím. Tedy především ti, kteří se dokázali uhlídat od nadměrného požívání našeho starobrněnského, nově nepasterizovaného moku, bez kterého to samozřejmě nejde, a zaposlouchali se do známých melodií, vycházejících z akustických a elektrofonických nástrojů, bicích souprav a hlasivek českých a zahraničních umělců a ikon tohoto pro mne, a zdá se i řadu jiných, srdcového žánru. Prostě a jednoduše. V pořadí osmý ročník je bohužel za námi. Stejně jako v předchozím roce jsme se všichni sešli na Palackého třídě v Brně. Brány kulturního domu Semilasso se všem nedočkavým otevřely již o hodinu dříve, každý si tak mohl dopřát od 18.00 v pátek a od 17.00 v sobotu, chvíli klidu Zen, viz Honzisova resuscitace motocyklu XT (čtěte v ČMN). Oproti předešlému roku se ten letošní nesl v duchu rocku. Pokud jste byli časově omezeni a dvouvečerní ponocování nepřicházelo v úvahu, dali jste 220 korun za vstup. Časově flexibilnější či skupina rockově zapálenějších jistě využila nabídnuté příležitosti k poslechu kvalitní hudby a připlatila si 170 korun. Nikdo, kdo tak učinil, jistě neprohloupil.

Páteční večer rozjel havlíčkobrodsko-plzeňský Motorhead Czech Republic Revival. Smršť britského rock'n'rollu rozpálila úvodní hodinu začátku volného víkendu. Následovali známí brněnští chlapci z Myst revivalu Led-Zeppelin. Doposud stoprocentní účast přináší, kromě již tradičně dobrého výkonu, vznik fanouškovské základny, která byla jasně znát. Vrcholem večera se pak stal Bon Scott memorial band z Olomouce. Prvotřídní klokaní „sound“ dorazil každého dosud přeživšího. Charakteristický konec nad sobotním ránem.

Brzký sobotní začátek uvedla muzika kapely Iron Maiden pod taktovkou dickinsonovského revivalu band, CZ. Žádný předskokan známého Blaze Bayleyho, to určitě ne. Hudba šlapala, všichni se dobře bavili. Stejně tomu bylo i u kovově znějícího halfordovského revivalu kapely Judas Priest.

Největším tahákem však byla účast Blaze Bayleyho, bývalého frontmana kapely Iron Maiden. Ten ze svého umu z let 1994 až 1999 zhola nic nezapomněl, ba právě naopak, a přivezl z rodného Birminghamu v Anglii impulz té správné energie, stoprocentní kvalitu, za kterou sklidil u všech ohromný a dlouze znějící jásot a řev. V úplném závěru jsme si vychutnali jedničku z velké čtyřky trash-metalu – Metallicu, v podání našlápnutých berounských muzikantů. Hity jako Nothing Else Matters nemohly chybět.

Letos jsem byl, přiznám se, na akci s názvem Večer Legend poprvé. Jak je z mého nadšení znát, jistě ne naposled. Touto formou chci tak poděkovat všem, kdo se na rockových večerech podíleli, za nezapomenutelnou atmosféru a vzpomínky, které zůstanou nadobro. Především pak panu Pavlu Lojdovi, zarytému motorkáři, bez kterého bychom se mohli jít všichni klouzat. Takže, díky Pavle, a netrap se, i když máš aktuálně prodáno. Všichni zúčastnění ti jistě s radostí půjčí svá jednostopá vozidla a o nějaký motosraz tak nebude nouze.