Kawasaki Ninja H2R: je to venku!

Označení Ninja vždy symbolizovalo u zelené značky supersportovní motorky a není tomu jinak ani v případě novinky. Vrací se nám navíc doba přeplňovaná. Jistě, mechanický doping pomocí kompresorů už tu byl dávno před druhou světovou válkou hlavně u závodních speciálů, ale před nějakými třemi dekádami přišla na řadu turbodmychadla. Experimentovalo se s nimi hlavně v zemi vycházejícího slunce, ale rychle se od nich upustilo, byť motorky se dostaly i do sériové výroby. U jednostopých strojů nejde o nějaký downsizing, ale v první řadě o to, k čemu je tato technika primárně určena, tedy zvýšení výkonu. Ten je pak ovšem nutné převést na silnici a motorka má, jak známo, pouhá dvě kola.

Nicméně brutální Ninja H2R se chlubí v ocelovém trubkovém rámu (pochopitelně zeleně lakovaném) uloženým řadovým litrovým (přesně 998 cm³) čtyřválcem, naladěným až na 300 koní (221 kW). Odstředivé kompresory používá Kawa u svých vodních skútrů, a právě zde hledejme jeho původ. Na vývoji biku spolupracovali lidé z celé skupiny Kawasaki Heavy Industries. Zdají se vám tři stovky koňských sil opravdu hodně? Ano, vždyť speciály MotoGP disponují nějakými 250 hřebci. Ten, kdo si myslí, že pro normální provoz je tento výkon naprosto nepoužitelný, má také pravdu. S popisovanou ultimativní H2R si totiž majitelé zařádí jen na okruhu, silniční homologaci rozhodně nedostane. Letmo uložené zadní kolo je dnes klasikou, ale nikoli pro Kawasaki. Jenže jaké jiné by měl tenhle hi-tech bike dostat? Vidlice byla vyrobena z hliníku, takže je lehounká a zabírá méně místa. Brzdy u italského Bremba nadimenzovali na závodní nasazení. Pokud budou mít piloti dost odvahy, dostanou se na dlouhých rovinkách až na 322 km/h, v deceleraci jim pomůžou obří přední i o dost menší zadní kotouče.

Kawasaki nám odhalila stroj také v nedbalkách, takže se můžeme kochat. Postrádá přední světla a sedmnáctipalcová kola jsou obuta do slicků, určení je i vzhledem ke kratičkému výfuku po pravé straně tedy naprosto zřejmé. Tmavá mašina navíc vypadá naprosto brutálně. Ano, většina ostře zalomených povrchových dílů je kompozitová, stejně jako část rámu. Plochy slouží také optimální aerodynamice. Do prodejen však zamíří i seškrcená varianta s 240 koňmi (177 kW), která bude také o něco těžší, protože karbonovou kapotáž nedostane. Ta už běžné komunikace brázdit může, uvidíme ji však až na milánské výstavě EICMA, která proběhne na začátku listopadu.